Volavka madagaskarská (Ardea humbloti) je veslonohý pták z čeledi volavkovití (Ardeidae) a rodu volavka (Ardea). Druh popsal Henri Milne-Edwards a Alfred Grandidier v roce 1885. Je monotypický.[2] Volavka madagaskarská obývá převážně Madagaskar, její výskyt však byl zjištěn také na Komorských ostrovech a Mayotte. Vzhledem se podobá volavce popelavé (Ardea cinerea), měří 92−100 cm. Živí se rybami a korýši. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji hodnotí jako ohrožený druh.
Volavka madagaskarská obývá převážně západní část Madagaskaru o celkové rozloze 660 000 km2, někdy však zalétne také na Komorské ostrovy a Mayotte, kde se již objevuje celkem pravidelně. K životu dává přednost průsvitným mělkým vodám, a to jak slaným, tak brakickým. Obývá hlavně oblasti při pobřeží včetně mangrovů či ústí, lze ji však najít i v blízkosti sladkovodních jezer, či políček rýže. Obývá oblasti až do výšky 1 500 m n. m.[3][4]
Volavka madagaskarská je vysoká 92−100 cm a má dlouhé hnědé nohy se čtyřmi od sebe roztaženými prsty, které umožňují rozložit váhu ptáka, který se nepropadne ani pokud chodí v měkkém terénu.[5] Dlouhý zobák má obvykle žluté zbarvení, v období rozmnožování získává oranžovou barvu. Zadní část krku a hlava mají černé zbarvení, oko je žluté. Celý trup je pak tmavý, s tmavším zbarvením letek. U tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Mláďata mají na rozdíl od dospělců tmavší peří. Druh se vzhledem podobá příbuzné volavce popelavé (Ardea cinerea), která dosahuje i stejné velikosti; odlišuje se od ní svým celistvým zbarvením těla.[3]
Volavka madagaskarská je samotářky žijící pták, který tvoří maximálně malé kolonie. Loví v čistých jasných vodách, někdy zavítá i do vod s plovoucími rostlinami. Živí se například rybami či kraby,[6] přičemž dovede lapit kořist, která měří až 1,5 velikosti volavky. Existuje i záznam o tom, že ulovila úhoře, který měřil 48 cm. Pták loví tak, že si stoupne nehnutě do vody, přičemž očima prohlíží vodu a hledá kořist. Jakmile ji objeví, rychle se jí zmocní dýkovitým zobákem. Žere ji obvykle na zemi a někdy mezi lovy odpočívá.[3]
Doba rozmnožování tohoto druhu není známa, možné je, že probíhá celoročně. Hnízdí samostatně, někdy ve společnosti jiných druhů volavek, například volavek popelavých. Někdy byla mláďata volavek madagaskarských nalezena v hnízdech volavek popelavých a naopak, hybridizace u tohoto druhu však nebyla zjištěna.[4] Hnízdo, které si volavky staví na stromech nebo kamenech, avšak existují i záznamy, kdy bylo postavené na zemi, je složeno z větví a rostlin. Samice snášejí 1 až 3 vejce.[3]
Volavka madagaskarská patrně nikdy nežila na Madagaskaru ve velkém počtu.[5] Nebezpečí představuje mizení mokřadů, a to jak následkem lidské činnosti, tak změnou klimatu. Mezi další hrozby patří vybírání vajec z hnízd a také kácení stromů,[6] na kterých tento pták hnízdí. Dalším nebezpečím je ztráta kořisti volavek madagaskarských následkem nadměrného rybolovu. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi ohrožené druhy s klesající populací. Na světě přežívá 1 000 jedinců.[4]
Druh se vyskytuje v několika chráněných oblastech, avšak polovina populace obývá nechráněné oblasti. Některé mokřady, které tento druh obývá, jsou chráněny Ramsarskou úmluvou. Jako navrhované opatření pro ochranu tohoto druhu bylo v roce 1998 navrženo chránění důležitých kolonií.[4]
Volavka madagaskarská (Ardea humbloti) je veslonohý pták z čeledi volavkovití (Ardeidae) a rodu volavka (Ardea). Druh popsal Henri Milne-Edwards a Alfred Grandidier v roce 1885. Je monotypický. Volavka madagaskarská obývá převážně Madagaskar, její výskyt však byl zjištěn také na Komorských ostrovech a Mayotte. Vzhledem se podobá volavce popelavé (Ardea cinerea), měří 92−100 cm. Živí se rybami a korýši. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji hodnotí jako ohrožený druh.