Borovice Douglasova (Pinus douglasiana) je mexická pětijehličná a teplomilná borovice, málo používaná v lesnictví.
Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky 45 m. Kmen je obvykle jednotlivý, přímý a oblý, ze 2/3 délky nezavětvený, dosahující průměru do 1 m. Koruna je zprvu pyramidální, později, u starších stromů, zakulacená a hustá, nebo otevřená. Borka je u mladých stromů hladká a červenohnědá, u starších šedohnědá, šupinovitá a drsná, rozdělená do velkých, nepravidelných plátů, rozdělených hlubokými prasklinami. Letorosty jsou hladké nebo drsné, štíhlé, tmavohnědé, s dolů zahnutými a nápadnými kolénky listové stopky (Pulvinus). Zimní pupeny jsou vejčité až kuželovité, bez pryskyřice.
Jehlice jsou žlutozelené až stříbrnomodrošedozelené barvy, visí dolů, jsou uvolněné nebo tuhé, rostou v hustých chomáčích a mají lehce zubaté okraje a ostré vrcholy; jehlice jsou ve svazečcích (Fasciculus) po 5 ; jehlice jsou 2-35 cm dlouhé a 0,7-1,2 mm široké; jehlice s průduchy (Stomata) na všech površích, každý povrch má 3-4 řady průduchů; svazečkové pochvy jsou neopadavé, 15-35 mm dlouhé, se 7-10 listenovitými, světle hnědými a dozráváním šedohnědými, lesklými šupinami; šupiny mají překrývající se řasinkovité okraje; jehlice zůstávají na stromě 2-2,5 let.
Samčí šištice jsou početné, ve zralosti růžovohnědé, válcovité, nahromaděné blízko bazálních konců letorostů, 20-25 mm dlouhé a 4-5 mm široké. Samičí šištice - šišky se vytváří blízko konců nových větví, vyskytují se v přeslenech po 1-4 ; rostou na silných, zakřivených, 10-15 mm dlouhých, spolu se šiškou opadávajících, stopkách; nezralé šišky jsou 15 mm dlouhé a 10 mm široké, purpurové nebo stříbrnomodrošedozelené; zralé šišky jsou v uzavřeném stavu vejčité, často mírně zakřivené, v rozevřeném stavu široce vejčité s plochou základnou, po rozevření jsou 7-10 cm dlouhé a 5-7 cm široké. Semenných šupin šišek je přibližně 110-130 ; šupiny se oddělují a tím uvolňují semena; šupiny jsou tenké, dřevité, a světle hnědé. Výrůstky (Apophysis) jsou téměř ploché či vyvýšené, s příčným kýlem, paprsčitě rýhované nebo rýhované, v obrysu kosočtverečné nebo pětiúhelníkové, kolem šišky téměř symetrické, 11-17 mm široké, světle hnědé, červenohnědé, nebo tmavohnědé. Přírůstek prvního roku (Umbo) je vyvýšený, příčně kosočtverečný, 5-7 mm široký, tmavší než výrůstek (Apophysis), beztrnný. Semena jsou obvejčitá, plochá, 4-5 mm dlouhá a 3-3,5 mm široká, světle šedá či hnědá, často s tmavými místy. Křídla semen jsou členitá, k semenům přichycená dvěma šikmými drápy, 18-24 mm dlouhá a 7-9 mm široká, světle žlutohnědá, a průsvitná. Strom kvete leden-březen.
Borovice Douglasova je blízce příbuzná s borovicí Pinus pseudostrobus.
Strom se vyskytuje endemicky v Mexiku (státy Durango, Guerrero, Jalisco, México, Michoacán, Nayarit, Oaxaca, Sinaloa, Zacatecas).
Borovice Douglasova roste v nadmořských výškách 1100-2700 m, v teplém až mírném klimatu. Roční srážkové úhrny se v těchto oblastech pohybují kolem 1000 mm. Půdy jsou zde hlavně entisoly, alfisoly a inceptisoly; půdy písčitohlinité a písčité, hluboké, dobře odvodněné, na humus bohaté; nejlepší pH půdy je 5-6,5 . Strom je mrazuvzdorný pouze do – 2 °C, zatímco maximální teploty, které strom snáší, mohou dosahovat 44 °C. Borovice Douglasova tvoří smíšené lesy s jinými druhy borovic: Pinus ayacahuite, Pinus devoniana, Pinus herrerae, Pinus lawsonii, Pinus leiophylla, Pinus oocarpa, Pinus pseudostrobus a též s: jedlemi (Abies), smrky (Picea), duby (Quercus), či s cypřišem mexickým Cupressus lusitanica.
Strom někdy sužují parazitické rostliny: jmelí Cladocolea cupulata a trpasličí jmelí Arceuthobium globosum poddruh grandicaule.
Strom je značně komerčně využíván pro kvalitní dřevo, používané například ve stavebnictví. Velmi málo je nicméně používán v lesnictví, protože není lesníkům příliš známý. Občas je pěstován v arboretech nebo pinetech v mírném klimatu, v hortikultuře obvykle pěstován není.
Borovice Douglasova je hojná, není ohrožena, nicméně stav její populace není příliš znám. V některých oblastech intenzivní těžby dřeva dochází ke snížení počtu dospělých jedinců tohoto stromu. Strom se také vyskytuje v několika chráněných oblastech.
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice Douglasova ve Wikimedia Commons
Borovice Douglasova (Pinus douglasiana) je mexická pětijehličná a teplomilná borovice, málo používaná v lesnictví.
Pinus douglasiana ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Kiefern (Pinus) innerhalb der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). Sie kommt in Mexiko vor. Es handelt sich dabei nicht um die Douglasie, welche zur Gattung Pseudotsuga gehört.
Pinus douglasiana ist ein Baum, der Wuchshöhen von 30 bis 35 Meter und Stammdurchmesser von 50 bis 75 Zentimetern erreicht. Die Krone ist rundlich und dicht. Die unteren Äste stehen waagrecht, die oberen leicht aufsteigend. Junge Bäume haben eine dichte, pyramidenförmige Krone. Die Borke ist bei alten Bäumen rotbraun, rau, schuppig und in große, unregelmäßige Platten geteilt. Bei jungen Exemplaren ist die Borke rotbraun und variiert von rau und schuppig bis glatt. Die Zweige sind schlank, oft leicht hängend.
Die Nadelblätter stehen aufrecht in Bündeln an Kurztrieben zu fünft; die Scheiden sind bleibend, braun und nicht harzig. Die häufig gelblich-grünen Nadeln sind relativ dick und 20 bis 30 Zentimeter lang. Der Rand ist fein gesägt. Es sind drei Harzkanäle vorhanden. Die Hypodermis ist unregelmäßig ausgebildet. Es gibt zwei Leitbündel. Die Zahl der Keimblätter beträgt meist sieben oder acht (selten sechs bis neun).
Das Holz ist ziemlich fest, eher weich, cremefarben bis leicht gelb. Es ist nicht besonders harzig.
Die Blütenzapfen stehen einzeln oder in Gruppen von zwei bis fünf an einem schuppigen, kurzen Stiel. Die Blütenzapfen sind eiförmig, die Zapfenschuppen endigen in einem kleinen Dorn.
Die Zapfen stehen an einem kurzen Stiel, der zusammen mit dem Zapfen abfällt. Die Zapfen sind rotbraun, bei einer Länge von 7 bis 10 Zentimetern eiförmig und fast symmetrisch. Die Reife erfolgt im Winter, die Zapfen öffnen sich zur Reife und fallen bald danach ab. Die Zapfenschuppen sind dick, hart, und etwa 10 Millimeter breit mit unregelmäßigen oberen Ende. Die Apophyse ist leicht erhaben bis annähernd pyramidenförmig, der Umbo ist erhaben und mit einem kleinen, abfallenden Dorn bewehrt.
Die dunkelbraunen Samen sind 4 bis 5 Millimeter lang. Der Samenflügel ist 25 Millimeter lang.
Pinus douglasiana kommt in Mexiko in der Zentralen Vulkangebirgskette vor, die auf der geographischen Breite von Mexiko-Stadt von West nach Ost durch Mexiko zieht. Das Areal zieht sich aber nach Norden in die Sierra Madre Occidental und nach Süden in die Sierra Madre del Sur. Sie ist aus den mexikanischen Bundesstaaten Sonora, Chihuahua, Durango, Sinaloa, Nayarit, Jalisco, Michoacán, México, Guerrero und Oaxaca bekannt.
Pinus douglasiana wächst in Höhenlagen von 1500 bis 2500 Metern. Sie gedeiht in warmen bis gemäßigten Klima. Der Niederschlag beträgt rund 1000 mm jährlich.
Die Erstbeschreibung von Pinus douglasiana erfolgte 1943 durch den mexikanischen Botaniker Maximino Martinez in Madroño, Band 7, Seite 4, Tafel 1.[1]
Das Holz wird als Bauholz genutzt.
Jesse P. Perry: The Pines of Mexico and Central America. Timber Press, Portland 1991, S. 118ff. ISBN 0-88192-174-2.
Pinus douglasiana ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Kiefern (Pinus) innerhalb der Familie der Kieferngewächse (Pinaceae). Sie kommt in Mexiko vor. Es handelt sich dabei nicht um die Douglasie, welche zur Gattung Pseudotsuga gehört.
Pinus douglasiana is a species of evergreen conifer in the family Pinaceae. It is found only in Mexico.
A common name is Douglas pine, but that name is often applied to the more widespread species Pseudotsuga menziesii which is also known as Douglas fir.
Pinus douglasiana is typically a tall tree, up to 45 meters in height, with a single strait trunk up to 100 cm in diameter at the base. In mature trees the trunk is often clear of branches for 2/3 of the tree's height. The crown is pyramidal in young trees, becoming rounded in older trees, and varying from dense to open. In young trees and new branches the bark is smooth and red-brown. As trees mature the bark becomes rough and scaly, and divided into large irregular plates by deep fissures.[2]
Pinus douglasiana inhabits the mountains of western and central Mexico, where it grows between 1100 and 2700 meters elevation.[1]
It is found in the southern Sierra Madre Occidental up to the crest of the mountains along the border of Sinaloa and Durango, in the western Trans-Mexican Volcanic Belt in the states of Nayarit, Jalisco, Michoacán, México and Morelos, and locally in the Sierra Madre del Sur of Guerrero and Oaxaca.[1]
It is often found with other pines, including Pinus pseudostrobus, Pinus herrerae, Pinus leiophylla, Pinus lawsonii, and Pinus ayacahuite in the southern part of its range. At lower elevations it is sometimes found with Pinus oocarpa, and with Pinus devoniana on drier sites. In some areas oaks (Quercus spp.) are co-dominant canopy trees, especially in areas which have been logged of pines. In high-elevation, high-rainfall sites in the Sierra Madre Occidental, it occurs with species of Abies, Picea, and Cupressus lusitanica.[1]
It is parasitized by the mistletoe Cladocolea cupulata the dwarf mistletoe Arceuthobium globosum subsp. grandicaule.[2]
The tree is harvested commercially for timber.[2] It is assessed as Least Concern in the IUCN Red List.[1]
Pinus douglasiana is a species of evergreen conifer in the family Pinaceae. It is found only in Mexico.
A common name is Douglas pine, but that name is often applied to the more widespread species Pseudotsuga menziesii which is also known as Douglas fir.
Pinus douglasiana er meðalstór fura sem er einlend í Mexíkó. Algengt heiti á henni er Douglas pine, en það er líka notað á tegundina Pseudotsuga menziesii sem er mun algengari. Hún verður 30 til 35 m há með stofnþvermál að 75 sm. Hún var uppgötvuð og lýst af mexíkóska grasafræðingnum Maximino Martinez 1943.
Pinus douglasiana er meðalstór fura sem er einlend í Mexíkó. Algengt heiti á henni er Douglas pine, en það er líka notað á tegundina Pseudotsuga menziesii sem er mun algengari. Hún verður 30 til 35 m há með stofnþvermál að 75 sm. Hún var uppgötvuð og lýst af mexíkóska grasafræðingnum Maximino Martinez 1943.
Multimedia w Wikimedia Commons Pinus douglasiana Martínez – gatunek drzewa iglastego z rodziny sosnowatych (Pinaceae). Występuje w Meksyku, głównie w Jalisco, Michoacán, México i w północnym Morelos[2].
Niektórzy botanicy twierdzą, że P. douglasiana jest synonimem wcześniej opisanego gatunku Pinus gordoniana Hartweg ex Gordon (1847)[3].
W liściach znajdują się po trzy kanały żywiczne i dwie wiązki przewodzące. Siewka wykształca zazwyczaj siedem lub osiem liścieni[4].
Występuje przeważnie na wysokościach 1400–2500 m n.p.m., rzadziej spotykana niżej - schodzi do 1100 m, i wyżej - do 2700 m). Rośnie w lasach sosnowych i sosnowo-dębowych, na najwyższych stanowiskach towarzyszą jej świerki i jodły lub Cupressus lusitanica[2].
Pinus douglasiana jest gospodarzem roślin pasożytniczych: Arceuthobium globosum subsp. grandicaule[5] oraz Cladocolea cupulata Kuijt[6].
Pozycja gatunku w obrębie rodzaju Pinus[7]:
Przeważnie systematycy wyróżniają P. douglasiana Martínez jako odrębny gatunek[8][4][2]. Niektórzy jednak twierdzą, że P. douglasiana opisana przez Martíneza w 1943 roku jest synonimem gatunku Pinus gordoniana Hartweg ex Gordon opisanego wcześniej, bo w roku 1847 [3][9]. Wskazuje na to ilustracja Hartwega bardzo charakterystycznych szyszek tego taksonu oraz lokalizacja okazu typowego (wyższe zbocza Cerro de San Juan w pobliżu Tepic, w stanie Nayarit w Meksyku, ok. 21°27'N 104°58'W) – w zasięgu występowania P. douglasiana, a poza zasięgiem P. montezumae. P. gordoniana bywa wyróżniana w randze odmiany P. montezumae var. gordoniana (Hartw. ex Gordon) Silba[10], także w połączeniu z odmianą P. m. var. lindleyi[8], jednak różnice w budowie sugerują, że takson ten należy traktować jako odrębny od P. montezumae[3].
Pinus douglasiana jest bardzo podobna do Pinus maximinoi, przez co często jest błędnie klasyfikowana w zielnikach[3].
Międzynarodowa organizacja IUCN umieściła ten gatunek w Czerwonej księdze gatunków zagrożonych, ale przyznała mu kategorię zagrożenia LC (least concern), uznając go za gatunek najmniejszej troski, o niskim ryzyku wymarcia[11]. Klasyfikację tę utrzymano w kolejnym wydaniu księgi w 2013 roku[12].
Pinus douglasiana Martínez – gatunek drzewa iglastego z rodziny sosnowatych (Pinaceae). Występuje w Meksyku, głównie w Jalisco, Michoacán, México i w północnym Morelos.
Niektórzy botanicy twierdzą, że P. douglasiana jest synonimem wcześniej opisanego gatunku Pinus gordoniana Hartweg ex Gordon (1847).
Pinus douglasiana é uma espécie de conífera da família Pinaceae.
Apenas pode ser encontrada no México.
Pinus douglasiana é uma espécie de conífera da família Pinaceae.
Apenas pode ser encontrada no México.
Pinus douglasiana là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được Martínez miêu tả khoa học đầu tiên năm 1943.[1]
Pinus douglasiana là một loài thực vật hạt trần trong họ Thông. Loài này được Martínez miêu tả khoa học đầu tiên năm 1943.
