nimet breadcrumb-navigoinnissa
Noháčovití (Pedetidae) je čeleď hlodavců z podřádu Anomaluromorpha, kam patří i šupinatky.[1] Zahrnuje jediný rod noháč (Pedetes) s dvěma druhy žijícími v jižní a východní Africe.
Noháči jsou větší hlodavci s výrazně prodlouženýma zadníma nohama a dlouhým osrstěným ocasem. Jsou to noční zvířata, která si vyhrabávají systémy nor, kde přečkávají den. Žijí v pouštních a polopouštních oblastech. Obvykle se pohybují po všech čtyřech končetinách jako králíci, ale především v nebezpečí skáčou po zadních nohách jako klokani.
Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, někdy i semen a stonků. Občas konzumují i hmyz (hlavně sarančata).
Noháči žijí v jižní a východní Africe od Keni přes Tanzanii, Angolu, Zambii, Zimbabwe, Namibii, Botswanu a Mozambik po Jihoafrickou republiku. Obývají suché písčité půdy v pouštních nebo polopouštních oblastech.[2]
Systematické zařazení čeledi noháčovitých v rámci hlodavců je nejasné.[2]
Známý je jen jeden rod s dvěma druhy:[3]
rod Pedetes – noháč
Někteří autoři neuznávají existenci rodu Pedetes surdaster a zařazují jej jako poddruh k druhu Pedetes capensis.[2]
Noháči jsou statní hlodavci. Jejich tělo měří 350–430 mm, ocas 370–470 mm.[2] Váží 3–4 kg. Jsou zbarveni skořicově hnědě až žlutohnědě. Spodní část těla je béžová až bělavá. Ocas je bohatě ochlupený; jeho konec je černý nebo tmavě hnědý.
Pro noháče jsou charakteristické prodloužené zadní nohy; přední nohy mají krátké. Hlava je krátká a tupě zakončená. Mají velké oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je
Noháči jsou noční zvířata. Vyhrabávají si systémy nor, kde přečkávají den, a do nichž se schovávají před predátory. Žijí jednotlivě, i když při shánění potravy se někdy sdružují do skupinek o 8 až 9 jedincích. V jedné noře však kromě období výchovy mláďat žije vždy jen jeden jedinec.
Při pomalé chůzi se pohybují po všech čtyřech končetinách, v nebezpečí skáčou jen po zadních nohách podobně jako klokani.[2] Jednotlivé skoky měří i přes 2 metry. Za jednu noc nachodí obvykle několik kilometrů.
Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, ale někdy jí i nadzemních částí rostlin nebo jejich semen. Nepohrdnou však ani hmyzem – především sarančaty nebo různými brouky.
Noháči se rozmnožují prakticky po celý rok. Rodí jen jedno mládě vážící 250–300 g, které kojí průměrně 48 dní.[2] Mláďata poté opouštějí hnízdo a dospívají ve třetím roce. Maximální zaznamenaný věk noháče v zajetí byl 19 let.
Noháči jsou v červeném seznamu druhů vyhodnoceni jako málo dotčený druh – nejsou tedy podle současných poznatků ohroženi vyhynutím.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu noháčovití ve Wikimedia Commons
Noháčovití (Pedetidae) je čeleď hlodavců z podřádu Anomaluromorpha, kam patří i šupinatky. Zahrnuje jediný rod noháč (Pedetes) s dvěma druhy žijícími v jižní a východní Africe.
Noháči jsou větší hlodavci s výrazně prodlouženýma zadníma nohama a dlouhým osrstěným ocasem. Jsou to noční zvířata, která si vyhrabávají systémy nor, kde přečkávají den. Žijí v pouštních a polopouštních oblastech. Obvykle se pohybují po všech čtyřech končetinách jako králíci, ale především v nebezpečí skáčou po zadních nohách jako klokani.
Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, někdy i semen a stonků. Občas konzumují i hmyz (hlavně sarančata).
