dcsimg

Birillik süpürgəgülü ( azeri )

tarjonnut wikipedia AZ

Birillik süpürgəgülü (lat. Xeranthemum annuum) — mürəkkəbçiçəklilər fəsiləsinin süpürgəgülü cinsinə aid bitki növü.

Təbii yayılması

Botaniki təsviri

Ekologiyası

Azərbaycanda yayılması

İstifadəsi

Ədəbiyyat

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia AZ

Birillik süpürgəgülü: Brief Summary ( azeri )

tarjonnut wikipedia AZ

Birillik süpürgəgülü (lat. Xeranthemum annuum) — mürəkkəbçiçəklilər fəsiləsinin süpürgəgülü cinsinə aid bitki növü.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia AZ

Suchokvět roční ( Tšekki )

tarjonnut wikipedia CZ
 src=
Zobrazení suchokvětu ročního

Suchokvět roční (Xeranthemum annuum) je jednoletá rostlina až 50 cm vysoká s úborem s rozevřenými růžovými až nafialovělými listeny. Tento druh je jediný z rodu suchokvět, který se v české přírodě vyskytuje a přestože je v České republice původní rostlinou, je velice vzácný a hrozí mu vyhynutí.[1]

Rozšíření

Původem je evropský druh, jehož areál sahá od Španělska až do evropského Ruska po oblast Kavkazu. Na jihu je ohraničen Středozemním mořem a na severu hranice probíhá Německem, Polskem a Běloruskem.[2]

Ohrožení

V Česku se suchokvět roční dříve vyskytoval na několika stanovištích na jižní Moravě sice vzácně, ale pravidelně; do Čech býval pouze příležitostně zavlékán. Postupně se ale z české přírody vytratil a byl dokonce v roce 2000 vyhlášen v "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" za vyhynulý druh (A1). Před nedávnem však byla v přírodě znovu nalezena jeho nevelká populace, která nachází v národní přírodní památce Miroslavské kopce v Dyjsko-svrateckém úvalu na jihovýchodě Moravy.

Na základě toho nálezu byl v novém "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání" z roku 2012 přeřazen mezi druhy kriticky ohrožené (C1t).[1][3][4]

Ekologie

Teplomilná rostlina rostoucí od nížin po nevysoké pahorkatiny na výslunných travnatých stráních, sušších pastvinách, mezích i ve vinohradech. Nejlépe se ji daří v propustné a na živiny bohaté hlinitopísčité půdě na slunném stanovišti, nesnáší přílišné mokro.

Občas také bývá v zahradách pěstována jako okrasná, dlouho kvetoucí letnička, nebo se sklízí s plně rozkvetlými květy a suší se. Patří mezi byliny, jejichž květy nevadnou, neblednou a lze je používat do suchých vazeb. Tuto vlastnost vyjadřuje i vědecké jméno odvozené z řeckých slov "xeros"=suchý a "anthemon"=květ. V zahradách se vysévá na sušší slunečné stanoviště, kde kvete od června do září.[1][3]

 src=
Květenství

Popis

Jednoletá, mírně šedoplstnatá rostlina s přímou, většinou rozvětvenou lodyhou vysokou 20 až 50 cm vyrůstající z přímého kořene. Je porostlá střídavými listy, které jsou přisedlé a jejich nedělené čepele jsou čárkovité až úzce eliptické a po obvodě celistvé.

Na koncích lodyhy a větví vyrůstají na dlouhých stopkách asi 2 cm široké květní úbory, které se za vlhka se zavírají. Úbory jsou složené ze světle fialových kvítků, jenž jsou všechny trubkovité, pěticípé a oboupohlavné. Paprskující listeny polokulovitého, střechovitě se kryjícího zákrovu jsou vejčité, růžové až nafialovělé, které jsou za květu hvězdicovitě rozevřené.

Kvetou od června do září, opylovány jsou hmyzem. Plody jsou neochmýřené nažky (semena), pomoci níž se rostliny rozmnožují.[1][3][5]

Význam

Ozdobou, pro kterou se suchokvět pěstuje, jsou korunovité barevné listeny zákrovu, většinou bílé nebo růžové barvy. Původní rostliny mají úbory jednořadé a barevné listeny rostou pouze v jedné řadě. V zahradách pěstované květiny již bývají vyšlechtěné kultivary, které mívají listeny ve více řadách a jsou nazývané plnokvěté (flore pleno). Bývají také zbarveny bíle, růžově, světle či tmavě červené a jejich úbory mívají v průměru do 4 cm.[3][5]

Odkazy

Reference

  1. a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Suchokvět roční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.07.20071 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (česky)
  2. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Xeranthemum annuum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  3. a b c d AtlasRostlin.cz: Suchokvět roční [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (česky)
  4. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 20.02.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  5. a b JELÍNKOVÁ, Eva. Suchokvět roční [online]. Eva Jelínková [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia autoři a editory
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CZ

Suchokvět roční: Brief Summary ( Tšekki )

tarjonnut wikipedia CZ
 src= Zobrazení suchokvětu ročního

Suchokvět roční (Xeranthemum annuum) je jednoletá rostlina až 50 cm vysoká s úborem s rozevřenými růžovými až nafialovělými listeny. Tento druh je jediný z rodu suchokvět, který se v české přírodě vyskytuje a přestože je v České republice původní rostlinou, je velice vzácný a hrozí mu vyhynutí.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia autoři a editory
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia CZ

Xeranthemum annuum ( saksa )

tarjonnut wikipedia DE

Die Einjährige Spreublume (Xeranthemum annuum),[1][2] auch Einjährige Papierblume[3] oder Einjährige Strohblume[4][1] genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Spreublumen (Xeranthemum) innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).[3] Sie wird als Zierpflanze verwendet.[3][2][5]

Beschreibung

 src=
Illustration aus N. J. Jacquin Florae Austriacae, Band 4, Gerold, Wien, 1776. Tafel 388. Legende: Unterer Teil der Pflanze; Oberer Teil der Pflanze; Weibliche Röhrenblüte (vergr.); Männliche Röhrenblüte (vergr.); Frucht einer Zwitterblüte (x1); Frucht einer Zwitterblüte (vergr.)
 src=
Illustration aus Illustratio systematis sexualis Linnaeani, 1789, Tafel 67
 src=
Illustration aus Lukas Hochenleitter und Kompagnie: Plantarum indigenarum et exoticarum icones ad vivum coloratae, oder, Sammlung nach der Natur gemalter Abbildungen inn- und ausländischer Pflanzen, für Liebhaber und Beflissene der Botanik, 1793

Vegetative Merkmale

Xeranthemum annuum ist eine selbständig aufrechte, verzweigte, einjährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 50 Zentimetern erreicht.[6][7]

Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind sitzend.[7] Die einfache, silbergrau bis weiß wollig behaarte Blattspreite ist bei einer Länge von höchstens 3 Zentimetern[1] sowie einer Breite von 2bis 7 Millimetern linealisch bis länglich.[6]

Generative Merkmale

Die Blütezeit liegt in den Sommermonaten und reicht von Juni bis Juli[1] oder August[8][7] oder manchmal bis September. Die körbchenförmigen Blütenstände stehen einzeln auf einem Blütenstandsschaft.[7] Die anfangs kugelförmigen[6] Blütenkörbe weisen zur Anthese Durchmesser von 2,5 bis 4 Zentimetern auf und sind ausgebreitet.[1] Die lanzettlich-eiförmigen bis verkehrt-eiförmigen Hüllblätter sind trockenhäutig. Die verlängerten inneren Hüllblätter stehen aufrecht oder ausgebreitet und sind weiß, rosa-violett bis violett gefärbt. Auf dem Korbboden befinden sich linealisch-lanzettliche, trockenhäutige und dicht drüsig punktierte Spreublätter.

Die Blütenkörbe enthalten 100 bis 120 hellviolette bis rosafarbene Blüten.[1][6] Die äußeren Blüten sind steril, haben ein langes rosafarbenes Stylodium und sind tiefgeteilt, zweilippig. Die inneren Blüten sind radiärsymmetrisch und fertil. Die innersten Blüten sind mehr als doppelt so lang wie die äußeren und täuschen Zungenblüten vor.[1] Die Staubfäden sind kahl.

Die Achänen[7] sind 3 bis 4,5 Millimeter lang und seidig behaart. Die trockenhäutigen, pfriemförmigen Pappusschuppen sind 2 bis 3 Millimeter lang.[1]

Chromosomensatz

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12.[9][1]

Ökologie

Bei Xeranthemum annuum handelt es sich um einen Therophyten.[1]

Vorkommen und Gefährdung

Xeranthemum annuum ist natürlich im östlichen Mittelmeerraum, in den südlichen Gebieten Mittel-, Ost- sowie Südosteuropas und im Kaukasusraum und in Westasien weitverbreitet.[3] Es gibt Fundortangaben für Österreich[8], Tschechien,[7] Ungarn, südliche Slowakei,[7] Slowenien, Serbien, Kroatien, Bosnien und Herzegovina, Montenegro, Rumänien, Bulgarien, Albanien, Nordmazedonien, Griechenland, Moldawien, südlicher Bereich des europäischen Teils Russlands, südliche Ukraine, Krim, Dagestan, Ciskaukasien und die Türkei (beispielsweise Anatolien[6])[3] sowie in westlichen Iran.[10] Sie ist in vielen Gebieten ein Neophyt,[3] beispielsweise in wärmeren Gebieten vieler Staaten Europas (beispielsweise in der Schweiz (Indigenat), in Deutschland, Frankreich und Italien).[4][2][10]

Xeranthemum annuum ist eine wärmeliebende (thermophile) Art. Sie gedeiht auf trockenen, felsigen sonnigen Standorten, beispielsweise an Straßenrändern, Feldrändern sowie Weingärten.[6][7]

Die Ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind: Feuchtezahl F = 1, Lichtzahl L = 4, Reaktionszahl R = 3, Temperaturzahl T = 5, Nährstoffzahl N = 2, Kontinentalitätszahl K = 5.[1]

Xeranthemum annuum ist in manchen Ländern gefährdet.[7][10]

Taxonomie

Die Erstveröffentlichung von Xeranthemum annuum erfolgte 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Seite 857.[4][11] Synonyme für Xeranthemum annuum L. sind: Xeranthemum annettae Kalen., Xeranthemum annuum subsp. annettae (Kalen.) Holmboe,[4] Xeranthemum inodorum Moench, Xeranthemum oleifolium Cav., Xeranthemum ornatum Cass., Xeranthemum radiatum Lam., Xeranthemum annuum L. subsp. annuum, Xeranthemum annuum L. var. annuum.[12]

Nutzung

Xeranthemum annuum wird als Zierpflanze in Gärten und als Schnittblume sowie Trockenblume verwendet.[8][5][7] Es wurden Hybriden in unterschiedlichen Farbtönen gezüchtet.[13]

Xeranthemum annuum wurde auf medizinisch wirksame Inhaltsstoffe untersucht.[6]

Quellen

Einzelnachweise

  1. a b c d e f g h i j k Xeranthemum annuum In: Info Flora, dem nationalen Daten- und Informationszentrum der Schweizer Flora. Abgerufen am 19. Mai 2020.
  2. a b c Michael Hassler, Bernd Schmitt: Datenblatt mit Fotos bei Flora von Deutschland - Eine Bilder-Datenbank, Version 6.03. vom 7. Februar 2020.
  3. a b c d e f Xeranthemum annuum im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. Abgerufen am 18. Mai 2020.
  4. a b c d W. Greuter, 2006+: Compositae (pro parte majore).: In: W. Greuter, E. von Raab-Straube (ed.): Compositae. In: Euro+Med Plantbase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity.
  5. a b Xeranthemum annuum - annual everlasting, Datenblatt mit Fotos bei The Royal Horticultural Society = RHS, 2020.
  6. a b c d e f g Milan S. Stankovic, Ivana D. Radojevic, Olgica D. Stefanovic, Marina D. Topuzovic, Ljiljana R. Comic, Snežana R. Brankovic: Immortelle (Xeranthemum annuum L.) as a natural source of biologically active substances. In: EXCLI Journal, Volume 10, 2011, S. 230–239. Volltext online.
  7. a b c d e f g h i j Datenblatt mit Fotos bei botany.cz.
  8. a b c Datenblatt mit Fotos bei botanische-spaziergaenge.at - Bilder von Österreichs Flora. mit Informationen aus der Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol, 3. Auflage, 2008 .
  9. Xeranthemum annuum bei Tropicos.org. In: IPCN Chromosome Reports. Missouri Botanical Garden, St. Louis.
  10. a b c Zdeněk Kaplan, Jiří Danihelka, Kateřina Šumberová, Jindřich Chrtek Jr., Olga Rotreklová, Libor Ekrt, Jitka Štěpánková, Vojtěch Taraška, Bohumil Trávníček, Jan Prančl, Michal Ducháček, Michal Hroneš, Lucie Kobrlová, David Horák, Jan Wil: Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 5, In: Preslia, Volume 89, 2017, S. 333–439. Xeranthemum annuum auf S. 432. Volltext-PDF.
  11. Xeranthemum annuum bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis Abgerufen am 18. Mai 2020.
  12. GBIF Backbone Taxonomy. Checklist dataset, 2019: Xeranthemum annuum L. über GBIF.org am 2020-05-19.
  13. Gordon Cheers (Hrsg.): Botanica. Das ABC der Pflanzen. 10.000 Arten in Text und Bild. Könemann Verlagsgesellschaft, 2003, ISBN 3-8331-1600-5 (darin Seite 939).

Historische Literatur

  • Allgemeines Blumen-Lexicon oder Beschreibung aller bis jetzt in Teutschland bekannten in- und ausländischen Gartenblumen und Ziergewächse, mit Anweisung zu ihrer Behandlung. Für Gartenliebhaber, nach alphabetischer Ordnung bearbeitet von Theodor Theuss, Band 2 H–Z, Landes-Industrie-Comptoir Weimar, 1811, S. 628
Symbol einer Weltkugel Karte mit allen verlinkten Seiten: OSM | WikiMap
 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia DE

Xeranthemum annuum: Brief Summary ( saksa )

tarjonnut wikipedia DE

Die Einjährige Spreublume (Xeranthemum annuum), auch Einjährige Papierblume oder Einjährige Strohblume genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Spreublumen (Xeranthemum) innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae). Sie wird als Zierpflanze verwendet.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia DE

Šiaudėnėkė ( Samogiitti )

tarjonnut wikipedia emerging languages
 src=
Šiaudėnėkės

Šiaudėnėkė (kėtap šiaudėnė, šiaudėnoks; luotīnėškā: Xeranthemum annuum) ī tuokė kvietka, katra muokslėškā prigol prī grėižžėidiu augalū (Asteraceae) šeimuos. Tasā augalioks ī kėlėma ėš sausringu pėitū ė rītū Euruopas kraštū (Balkanu, Pavuolgė, Mažuosės Azėjės).

Šiaudėnėkė būn 10–40 cm aukštoma, vėlnouto stombrio. Lapā siauri, ėšėlgi. Žīdia gausēs, nadėdlēs žėidokās, katrėi būn viuoletėnės, rausvuos, baltuos spalvu. Žīdia par ciela vasara.

Šiaudėnėkės augėnamas kvietkīnūs, poikē tink sausėm bokietam, katrėi ėšsilaik par žėima. Liekarsta nug kraujė sraviejėma.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia emerging languages

Xeranthemum annuum ( englanti )

tarjonnut wikipedia EN

Xeranthemum annuum is a flowering plant species also known as annual everlasting or immortelle.[2] It is native to eastern Europe and western Asia, is cultivated as a garden flower. It has become naturalised in other parts of Europe.[3]

The immortelle is a symbol of eternity and immortality. It is an annual plant of dry, sunny lawns, slopes, vines, loess farms and karst bushes. pecies. The leaves are typically elongated, spear-like with a silvery-gray color, and the leaves are downy. Immortelles bloom during the summer months, from June to September, when the populations are a delightful pink-lilac flower field.

Immortelle is easy to hold because it feels comfortable in dry, sunny conditions.

References

  1. ^ The Plant List: A Working List of All Plant Species, retrieved 12 August 2016
  2. ^ Find a Plant, Royal Horticultural Society, retrieved 12 August 2016
  3. ^ USDA GRIN Taxonomy, retrieved 12 August 2016
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia EN

Xeranthemum annuum: Brief Summary ( englanti )

tarjonnut wikipedia EN

Xeranthemum annuum is a flowering plant species also known as annual everlasting or immortelle. It is native to eastern Europe and western Asia, is cultivated as a garden flower. It has become naturalised in other parts of Europe.

The immortelle is a symbol of eternity and immortality. It is an annual plant of dry, sunny lawns, slopes, vines, loess farms and karst bushes. pecies. The leaves are typically elongated, spear-like with a silvery-gray color, and the leaves are downy. Immortelles bloom during the summer months, from June to September, when the populations are a delightful pink-lilac flower field.

Immortelle is easy to hold because it feels comfortable in dry, sunny conditions.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia authors and editors
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia EN

Xeranthemum annuum ( Italia )

tarjonnut wikipedia IT

I perpetuini maggiori (nome scientifico Xeranthemum annuum L., 1753) sono delle piante erbacee angiosperme dicotiledoni annuali appartenente alla famiglia delle Asteraceae.[1][2]

Etimologia

Il nome generico (Xeranthemum) deriva dalle parole greche “xero” e “anthos” e significano rispettivamente “secco” e “fiore” e derivano dalla caratteristica persistenza dei fiori rigidi e di lunghissima durata (non perdono neppure la colorazione dopo diversi anni). Anche il nome volgare (Perpetuini) deriva da questa loro particolare proprietà.[3]
Il binomio scientifico attualmente accettato (Xeranthemum annuum) è stato proposto da Carl von Linné (Rashult, 23 maggio 1707 – Uppsala, 10 gennaio 1778) biologo e scrittore svedese, considerato il padre della moderna classificazione scientifica degli organismi viventi, nella pubblicazione Species Plantarum del 1753.[4]

Descrizione

Sono piante alte da 1 a 5 dm. La forma biologica è terofita scaposa (T scap); ossia sono piante erbacee che differiscono dalle altre forme biologiche poiché, essendo annuali, superano la stagione avversa sotto forma di seme; sono inoltre munite di asse fiorale eretto, spesso con poche foglie. Le parti non fiorali possono essere bianco-tomentose. La pianta possiede un delicato aroma.[5][6][7][8][9]

Radici

Le radici sono secondarie.

Fusto

La parte aerea del fusto è eretta, semplice o eventualmente ramosa-corimbosa in alto.

Foglie

Le foglie sono biancastre e voluminose. La lamina è intera e acuta. Si dividono in due tipi: basali e cauline. Quelle basali sono lineari-spatolate, quelle cauline sono lanceolate-lineari. Dimensione tipica delle foglie: larghezza 4 – 7 mm; lunghezza 20 – 65 mm. Le foglie possono essere convolute.

Infiorescenza

L'infiorescenza è formata da diversi capolini portati da lunghi pedicelli solitari e nudi che normalmente sovrastano l'apparato fogliare. La struttura dei capolini è quella tipica delle Asteraceae: un peduncolo (o pedicello) sorregge un involucro composto da diverse brattee (o squame) disposte su più serie e di dimensioni diverse, persistenti e di colori diversi (purpureo, violetto o bianco) che fanno da protezione al ricettacolo più o meno piano sul quale s'inseriscono i fiori tubulosi. I capolini sono più larghi che lunghi. L'involucro ha delle forme ovate-globose (più larghi che lunghi). Le squame dell'involucro sono glabre e membranose e si dividono in tre tipi:

  • squame esterne: la forma è ovata o subrotonda; dimensioni: 3 – 4 mm;
  • squame medie: la forma è oblanceolata e sono provviste di un breve mucrone apicale; dimensione: larghezza 5 mm; lunghezza 12 mm;
  • squame interne vessillari: sono quelle della serie più interna; sono lucide e colorate e disposte in modo patente da simulare dei fiori ligulati; in genere sono lunghe il doppio del diametro del disco centrale del capolino; dimensioni: larghezza 2 mm; lunghezza 16 mm.

Diametro dei capolini: 1 – 1,5 cm.

Fiore

I fiori sono tutti del tipo tubuloso (il tipo ligulato, i fiori del raggio, presente nella maggioranza delle Asteraceae, qui è assente), sono inoltre sterili (solo maschili) quelli esterni da 4 a 8 e ermafroditi quelli più interni da 100 a 120; sono inoltre tetra-ciclici (con quattro verticilli: calicecorollaandroceogineceo) e pentameri (ossia sia il calice che la corolla sono composti da cinque elementi).

  • /x K ∞ {displaystyle infty } infty , [C (5), A (5)], G 2 (infero), achenio[10]
  • Calice: i sepali del calice sono ridotti ad una coroncina di squame.
  • Corolla: la corolla (profondamente lobata[11]) ha una forma cilindrica terminante con 5 denti (le corolle dei fiori periferici sono bilabiate).
  • Androceo: gli stami sono 5 con filamenti liberi; le antere caudate (con coda) sono saldate fra di loro e formano un manicotto circondante lo stilo.
  • Gineceo: l'ovario è infero e uniloculare formato da 2 carpelli; lo stilo è unico con uno stimma terminale bifido e glabro (è presente solamente un ciuffo di peli all'apice dello stilo).
  • Fioritura: da giugno a settembre.

Frutti

I frutti sono degli acheni di 4 – 6 mm con pappo formato da 5-10 reste lesiniformi.

Biologia

  • Impollinazione: l'impollinazione avviene tramite insetti (impollinazione entomogama).
  • Riproduzione: la fecondazione avviene fondamentalmente tramite l'impollinazione dei fiori (vedi sopra).
  • Dispersione: i semi cadendo a terra sono successivamente dispersi soprattutto da insetti tipo formiche (disseminazione mirmecoria).

Distribuzione e habitat

 src=
Distribuzione della pianta
(Distribuzione regionale[12] – Distribuzione alpina[13])

Fitosociologia

Dal punto di vista fitosociologico la specie di questa voce appartiene alla seguente comunità vegetale[13]:

Formazione: delle comunità perenni nitrofile
Classe: Artemisietea vulgaris

Sistematica

La famiglia di appartenenza di questa voce (Asteraceae o Compositae, nomen conservandum) probabilmente originaria del Sud America, è la più numerosa del mondo vegetale, comprende oltre 23.000 specie distribuite su 1.535 generi[16], oppure 22.750 specie e 1.530 generi secondo altre fonti[17] (una delle checklist più aggiornata elenca fino a 1.679 generi)[18]. La famiglia attualmente (2021) è divisa in 16 sottofamiglie.[1]

La tribù Cardueae (della sottofamiglia Carduoideae) a sua volta è suddivisa in 12 sottotribù (la sottotribù Xerantheminae è una di queste).[8][19][20][21] Il genere Xeranthemum L. contiene poche specie native della Persia e delle regioni mediterranee[3].

Filogenesi

Il genere Xeranthemum appartiene alla sottotribù Xerantheminae (tribù Cardueae, sottofamiglia Carduoideae). In precedenza il genere era descritto nel gruppo informale "'Xeranthemum group" all'interno della sottotribù Carduinae.[8][19][20][21]

Questo genere è simile al genere Carlina, ma differisce per la mancanza di spine, per le foglie intere, per l'involucro senza foglie bratteali, per i fiori periferici sterili e bilabiati e il pappo con brattee lesiniformi.[9]

Il numero cromosomico di X. annuum è: 2n = 12.[9][22]

Sinonimi

Questa entità ha avuto nel tempo diverse nomenclature. L'elenco seguente indica alcuni tra i sinonimi più frequenti:

  • Centaurea dubia S. G. Gmel. ex Steud.
  • Xeranthemum annettae Kalen.
  • Xeranthemum annuum subsp. annettae (Kalen.) Holmboe

Specie simili

Le altre due specie del genere Xeranthemum presenti in Italia si distinguono per le seguenti caratteristiche (oltre ad avere le brattee vessillari meno patenti ossia più erette e quindi più chiuse):

Usi

Giardinaggio

Per la loro caratteristica persistenza sono piante usate nel giardinaggio (o nel commercio dei fiori recisi secchi). Crescono in ambienti piuttosto secchi con terreni di vario tipo. La semina è da fare in marzo con temperature sopra i 10 °C. La raccolta va fatta in piena fioritura e può essere conservata per tutto l'inverno.

Altre notizie

I Perpetuini maggiori in altre lingue vengono chiamati nei seguenti modi:

  • (DE) Einjährig Spreublume
  • (FR) Xéranthème annuel
  • (EN) Annual Everlasting

Note

  1. ^ a b (EN) The Angiosperm Phylogeny Group, An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the ordines and families of flowering plants: APG IV, in Botanical Journal of the Linnean Society, vol. 181, n. 1, 2016, pp. 1–20.
  2. ^ World Checklist - Royal Botanic Gardens KEW, su powo.science.kew.org. URL consultato il 1º febbraio 2021.
  3. ^ a b Motta 1960, Vol. 3 – pag. 959.
  4. ^ The International Plant Names Index, su ipni.org. URL consultato il 30 ottobre 2011.
  5. ^ Pignatti 1982, vol.3 pag.1.
  6. ^ Strasburger 2007, pag. 860.
  7. ^ Judd 2007, pag.517.
  8. ^ a b c Kadereit & Jeffrey 2007, pag. 131.
  9. ^ a b c Pignatti 2018, vol.3 pag.1024.
  10. ^ Judd-Campbell-Kellogg-Stevens-Donoghue, Botanica Sistematica - Un approccio filogenetico, Padova, Piccin Nuova Libraria, 2007, p. 520, ISBN 978-88-299-1824-9.
  11. ^ Judd 2007, pag. 522.
  12. ^ Conti et al. 2005, pag. 185.
  13. ^ a b c Aeschimann et al. 2004, Vol. 2 - pag. 562.
  14. ^ Checklist della flora vascolare d'Italia , su dbiodbs1.univ.trieste.it. URL consultato il 30 ottobre 2011.
  15. ^ EURO MED - PlantBase, su ww2.bgbm.org. URL consultato il 31 ottobre 2011.
  16. ^ Judd 2007, pag. 520.
  17. ^ Strasburger 2007, pag. 858.
  18. ^ World Checklist - Royal Botanic Gardens KEW, su powo.science.kew.org. URL consultato il 18 marzo 2021.
  19. ^ a b Funk & Susanna 2009, pag. 298.
  20. ^ a b Barres et al. 2013.
  21. ^ a b Herrando et al. 2019.
  22. ^ Tropicos Database, su tropicos.org. URL consultato il 31 ottobre 2011.

Bibliografia

 title=
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autori e redattori di Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia IT

Xeranthemum annuum: Brief Summary ( Italia )

tarjonnut wikipedia IT

I perpetuini maggiori (nome scientifico Xeranthemum annuum L., 1753) sono delle piante erbacee angiosperme dicotiledoni annuali appartenente alla famiglia delle Asteraceae.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autori e redattori di Wikipedia
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia IT

Suchokwiat roczny ( puola )

tarjonnut wikipedia POL

Suchokwiat roczny (Xeranthemum annuum L.) – gatunek rośliny z rodziny astrowatych. Roślina rosnąca dziko w Europie południowej, w Polsce wyłącznie w uprawie, jednoroczna.

Morfologia

Pokrój
Wysokość 40-60 cm.
Kwiaty
Posiada różowe, białe, czerwone lub fioletowe koszyczki kwiatowe, które osadzone są w suchych, szeleszczących (słomiastych) okrywach. Kwitnie od lipca do sierpnia.

Zastosowanie

Uprawiany jako roślina ozdobna. ceniona[przez kogo?] ze względu na swe walory estetyczne. Często sadzony w ogrodach, suszone kwiaty używane przy wyrobie suchych bukietów. Wymaga stanowiska słonecznego, suchego, gleby lekkiej, żyznej i przepuszczalnej.

Przypisy

  1. Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-04-15].
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia POL

Suchokwiat roczny: Brief Summary ( puola )

tarjonnut wikipedia POL

Suchokwiat roczny (Xeranthemum annuum L.) – gatunek rośliny z rodziny astrowatych. Roślina rosnąca dziko w Europie południowej, w Polsce wyłącznie w uprawie, jednoroczna.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia POL

Безсмертки однорічні ( ukraina )

tarjonnut wikipedia UK

Опис

Трав'яниста рослина заввишки 20-70 см. Стебла прямостоячі, тонкі, павутинно-шерстисті, розгалужені. Листки завдовжки 2-6,5 см, завширшки 0,4-0,7 см, чергові, сидячі, нижні вузьколанцетні, верхні — лінійні, інколи складені, цілокраї, густо опушені білими волосками. Суцвіття — поодинокі кошики, що складаються зі 100—120 квіток кожен. Язичкові квітки у суцвітті маточкові, неплодущі; трубчасті — двостатеві, плодущі, фіолетові. Обгортка суцвіття дзвоникоподібна; її листочки голі, зовнішні — яйцеподібні, тупі, білі; внутрішні — лінійно-ланцетні, рожеві, бузкові або білі. Плідсім'янка завдовжки 4-6 мм з чубком з 5 плівок.

Поширення та екологія

Безсмертки однорічні розповсюджені у Центральній, Південній та Східній Європі, а також на Кавказі та в Західній Азії, зокрема в Ірані, Лівані, Сирії. В Україні зростає переважно в степових районах, а також трапляється на півдні лісостепової зони, у передгір'ях Криму і Карпат. Далі на схід ареал поширюється до понизь Дону і Волги. В горах поширений до висоти 800 м над рівнем моря. Загалом цей вид не є рідкісним, хоча в Чехії та Словаччині визнаний таким, що знаходиться під загрозою знищення.

Це світлолюбна, посухостійка рослина. Звичними біотопами цього виду є добре освітлені степові схили, виноградники, відслонення крейди, вапняку. Безсмертки однорічні ростуть на помірно родючих, нейтральних, проникних, особливо піщаних ґрунтах. В різних частинах ареалу цвітіння триває з квітня по вересень. Квіти запилюються комахами. Плоди дозрівають в серпні — вересні. Насіння поширюється мурахами (мірмекохорія).

Застосування

Рослина декоративна, невибаглива до умов вирощування. Безсмертки однорічні часто висаджують у квітниках, посів здійснюють у березні, коли температура перевищить 10 °C. Крім того, цей вид використовують для складання сухих букетів. Щоб засушені рослини мали привабливий вигляд, їх слід зрізати у напіврозквітлому стані і підвішувати суцвіттями донизу. Для збереження кольору обгорток рекомендується до сушіння обкурювати рослини сіркою.

Водний настій квітучої надземної частини в народній медицині застосовували при зниженні кислотності шлункового соку, як жовчогінний при холециститі, як седативний при зубному болю.

Синоніми

  • Centaurea dubia S.G.Gmel. ex Steud.
  • Xeranthemum annettae Kalen.
  • Xeranthemum annuum subsp. annettae (Kalen.) Holmboe
  • Xeranthemum annuum var. annuum
  • Xeranthemum annuum subsp. annuum[1]

Література

В. И. Чопик, Л. Г. Дудченко, А. Н. Краснова. «Дикорастущие полезные растения Украины». Справочник. — Київ: Наукова думка, 1983. — 400 с.(рос.)

Джерела

  1. а б The Plant List.(англ.)
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Автори та редактори Вікіпедії
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia UK

Xeranthemum annuum ( vietnam )

tarjonnut wikipedia VI

Xeranthemum annuum là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Xeranthemum annuum. Truy cập ngày 4 tháng 6 năm 2013.

Liên kết ngoài

 src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Xeranthemum annuum  src= Wikispecies có thông tin sinh học về Xeranthemum annuum


Bài viết tông cúc Cardueae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia tác giả và biên tập viên
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia VI

Xeranthemum annuum: Brief Summary ( vietnam )

tarjonnut wikipedia VI

Xeranthemum annuum là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Wikipedia tác giả và biên tập viên
alkuperäinen
käy lähteessä
kumppanisivusto
wikipedia VI

Сухоцвет однолетний ( venäjä )

tarjonnut wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Asteranae
Порядок: Астроцветные
Семейство: Астровые
Подсемейство: Чертополоховые
Вид: Сухоцвет однолетний
Международное научное название

Xeranthemum annuum L.

Синонимы Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
NCBI 145993EOL 6261628GRIN t:42102IPNI 260959-1TPL gcc-49863

Сухоцве́т одноле́тний, или Сухоцве́тник однолетний, или Бессме́ртник (лат. Xerānthemum ānnuum) — однолетнее растение; вид рода Сухоцвет (Xeranthemum) семейства Астровые (Asteraceae).

Ареал и среда обитания

Общий ареал — Южная и Западная Европа, Средиземноморье, Балканы, Малая Азия. На территории РоссииПоволжье, Средний и Нижний Дон, Заволжье, Причерноморье, Кавказ и Предкавказье[2].

Как правило, предпочитает расти в степях, на меловых обнажениях, песках, на сухих склонах, в низкогорье.

Ботаническое описание

Однолетнее растение высотой от 10 до 40, иногда 60 см с паутинисто-войлочным опушением.

Стебель прямой, обычно торчаще прутьевидно-ветвистый, с одиночными корзинками на безлистных концах ветвей. Листья длиной до 3—4 см и до 1 см шириной, почти сидячие, нижние узколанцетные, верхние сильно уменьшенные, линейные.

Соцветие — корзинка со 100—120 цветками, во время цветения полушаровидно-яйцевидная, язычковые цветки пестичные, трубчатые — обоеполые. Обёртка колокольчатая; листочки её голые, наружные — яйцевидные, тупые, внутренние — линейно-ланцетные, розовые или розово-фиолетовые.

Плодысемянки с хохолком из пяти плёнок.

Цветение в июне — сентябре. Плодоношение в августе — сентябре.

Хозяйственное значение и применение

Сухоцвет однолетний используется как декоративное растение для составления букетов. В народной медицине применяется как кровоостанавливающее средство, а также при сердечных, желудочных, нервных заболеваниях, а также при холецистите, болезненных менструациях, маточных кровотечениях, зубной боли, укусах бешеных животных. Сухоцвет однолетний входит в состав сбора М. Н. Здренко.

Он обладает кровоостанавливающими, желчегонными и седативными свойствами, а также повышает желудочную секрецию, он содержит флавоноиды (лютеолин, кверцетин), тритерпеновые соединения (урсоловую кислоту), в его семенах имеется жирное масло и диморфеколовая кислота[3].

Охрана

Включен в Красные книги следующих субъектов Российской Федерации: Белгородская область, Калмыкия, а также в Красную книгу Черновицкой области Украины[4].

Синонимика

Согласно данным The Plant List[5]

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Флора СССР : в 30 т. / начато при рук. и под гл. ред. В. Л. Комарова. — М. ; Л. : Изд-во АН СССР, 1962. — Т. 27 / ред. тома Б. К. Шишкин, Е. Г. Бобров. — С. 63. — 653 с.
  3. Большой энциклопедический словарь лекарственных растений, 2015, с. 521
  4. Сухоцвет однолетний — Xeranthemum annuum — Описание таксона — Плантариум (неопр.). Проверено 3 декабря 2013.
  5. Xeranthemum annuum L. — The Plant List (неопр.). Проверено 3 декабря 2013.
lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Авторы и редакторы Википедии

Сухоцвет однолетний: Brief Summary ( venäjä )

tarjonnut wikipedia русскую Википедию

Сухоцве́т одноле́тний, или Сухоцве́тник однолетний, или Бессме́ртник (лат. Xerānthemum ānnuum) — однолетнее растение; вид рода Сухоцвет (Xeranthemum) семейства Астровые (Asteraceae).

lisenssi
cc-by-sa-3.0
tekijänoikeus
Авторы и редакторы Википедии