nimet breadcrumb-navigoinnissa
Myagrum ye un xéneru monotípicu de plantes fanerógames perteneciente a la la familia Brassicaceae. La so única especie: Myagrum perfoliatum, ye orixinaria d'Eurasia.
Son yerbes, añal. Tien tarmos de 2-5 (-6) dm, erectos, ramificáu de forma ríxida n'o percima de la metá. Fueyes basales curtiu peciolaes, oblanceolaes, de 2-7 cm x 0,5-1,5 cm, pinnatifidas, tropezoses, o dentaes, amostalga pola antesis; les fueyes caulinarias per debaxo de cañes sésiles, oblongues a llanceolaes, de 1.5-6 x 0.5-2 cm, sagitaes con base amplexicaule o auriculaes, marxe enteru o denticuláu, ápiz agudu o obtusu; fueyes de cañes similares, pero escontra riba cada vegada más pequeñes. Les inflorescencies en recímanos con numberoses flores; fructificación en pedicelos de 3-5 mm, robustos, adpreso al raquis, muncho más amplies distal. Sépalos los oblongues a ovaes, 2,5-3,5 x 0,6-1,4 mm; pétalos de color mariellu, oblongues a oblanceolaos. Granes marrón, oblonga a ovoides.[1]
Alcuéntrase nos cantos de caminos, terrenales baldíos, sitios venaos.
Myagrum perfoliatum describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 2: 640–641. 1753.[1]
Númberu de cromosomes de Myagrum perfoliatum (Fam. Cruciferae) y táxones infraespecíficos: 2n=14[2]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Myagrum ye un xéneru monotípicu de plantes fanerógames perteneciente a la la familia Brassicaceae. La so única especie: Myagrum perfoliatum, ye orixinaria d'Eurasia.
Povázka prorostlá je žlutě kvetoucí, větevnatá, planě rostoucí bylina jejíž výskyt v České republice i v okolních zemích je vzácný. Je jediný druh monotypického rodu povázka z čeledě brukvovitých.
Původní areál výskytu druhu se rozprostírá od Íránu, přes Kavkaz a Malou Asii po Balkán a východní Evropu, postupně se rozšířil do střední, jižní a západní Evropy a do severozápadní Afriky. Později byla povázka zavlečena do Severní Ameriky a Austrálie. V České republice, přes kterou prochází severní hranice rozšíření, byl její výskyt prvně zaregistrován v roce 1855 a je hodnocená jako náhodně zavlečený neofyt ze Středomoří.
Tato synantropní rostlina vyžaduje stanoviště s často narušovanou půdou. Nejčastěji vyrůstá na obdělávaných polích jako plevel v obilninách a na vinicích, poblíž železničních tratí a cest, na překladištích i v rumovištích. Má v oblibě osluněná stanoviště s teplou hlinitou nebo písčitou půdou s dostatkem vápníku v planárním a kolinním stupni.[1][2]
Povázka je jednoletá nebo ozimá rostlina s přímou, rozvětvenou a často modře ojíněnou lodyhou dorůstající podle kvality půdy a klimatických podmínek do výše 20 až 80, někdy i 100 cm. Listy které vyrůstají v řídké přízemní růžici jsou dlouhé 4 až 7 cm, mají podélnou bělavou žilku, jsou obkopinaté a u báze klínovitě zúžené, po obvodě plytce lyrovitě zubaté či laločnaté a v době kvetení jsou již zpravidla suché. Lodyžní listy bývají dlouhé 3 až 5 cm, vyrůstají střídavě, jsou přisedlé, podlouhle kopisťovité s objímavou ouškatou bází a s tupě hrotitým vrcholem, po obvodě jsou celistvé nebo jen plytce zubaté. Všechny jsou lysé a na omak voskovité, lodyžní se směrem vzhůru zmenšují a na odbočujících větvích jsou drobnější.
Oboupohlavné květy na šikmo odstávajících stopkách (kratších než je kalich) vytvářejí na terminálu i větvích květenství která jsou zpočátku hustá a v době kvetení se prodlužují a rozvolňují. Okvětí tvoří čtyři vzpřímené, drobné, jen okolo 2 mm dlouhé, úzce vejčité, opadavé kališní lístky a čtyři kopinaté, na vrcholu zaoblené, přibližně dvojnásobně velké korunní lístky světložluté barvy. Květy rozkvétají v červnu a červenci. Ploidie rodu je 2n = 14.
Plod vyrůstající na kyjovitě zhrublé, nahoře duté stopce je obráceně hruškovitá, z boku stlačená, nepukavá, jednosemenná, velmi tvrdá šešulka až 5 mm dlouhá a 4 mm široká která je nezřetelně příčně rozdělená na dva oddíly. Spodní válcovitý obsahuje semeno, horní hruškovitý se dvěma dutinami uvnitř je bezsemenný, mírně zploštělý a na vrcholu má krátký tupý 4hranný zobánek. Hnědé, obvejčité semeno s hladkým osemením bývá 3 × 1,5 mm velké. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny která vydrží v půdě v klíčení schopném stavu až 10 let.[1][2][3][4][5]
Na území ČR byla povázka prorostlá i v minulosti pro svůj nepočetný výskyt bezvýznamnou rostlinou. Na některých místech, například v Libanonu, Turecku, Texasu a Austrálii je považována za invazivní rostlinu která velmi škodí v plodinách jako jsou cizrna, řepka, vlčí bob, fazole, hrách i čočka. Vytváří tam silně zamořená místa s tisícovkami semena na metru čtverečním a na dobře vyhnojených půdách mají její listové růžice až 40 cm v průměru. Navíc je velmi tolerantní k běžným herbicidům.[6][7]
V "Černém a červeném seznamu rostlin ČR z roku 2000" je povázka prorostlá považována za vyhynulý druh (A1). To znamená, že na českém území nebyla zaznamenána již po velmi dlouhou dobu, 25 až 50 let.[8][9]
Obrázky, zvuky či videa k tématu povázka prorostlá ve Wikimedia Commons
Povázka prorostlá je žlutě kvetoucí, větevnatá, planě rostoucí bylina jejíž výskyt v České republice i v okolních zemích je vzácný. Je jediný druh monotypického rodu povázka z čeledě brukvovitých.
Der Hohldotter (Myagrum perfoliatum), auch Pastel oder Deutsche Indigo genannt, ist die einzige Art der Pflanzengattung Myagrum innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Der Hohldotter ist eine sommergrüne, ein- bis zweijährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 60 Zentimeter erreicht. Sie besitzt einen unangenehmen Geruch. Der aufrechte, blaugrüne Stängel ist im oberen Teil meist sparrig verzweigt. Die Stängelblätter sind ganzrandig oder fein gezähnt und am Grunde herz- bis pfeilförmig stängelumfassend.[1] Die Blütezeit liegt zwischen Mai und Juni. Die 3 bis 4 mm langen Kronblätter sind hellgelb.[1] Die 5 bis 8 mm langen, birnenförmigen Schötchen stehen aufrecht auf verdickten, dem Stängel anliegenden Fruchtstielen.[1]
Die Art hat die Chromosomenzahl 2n = 14.[2]
Der Hohldotter ist ein Therophyt.[1]
Das natürliche Verbreitungsgebiet des Hohldotters erstreckt sich vom Mittelmeergebiet nach Osten bis Iran und Südrussland. Vom nichtmediterranen Europa nach Norden bis Norwegen und Schweden, in Nordamerika und in Australien ist er ein Neophyt. Der Hohldotter besiedelt in Mitteleuropa in Gegenden mit warmen Sommern Getreide- und Rapsfelder, gelegentlich auch lückig bewachsenes Ödland. Selten tritt er auf im Hessischen Bergland, am Neckar, an der Donau und im Alpenvorland, in der Westschweiz, in Niederösterreich, im Wiener Becken und am Alpenfuß, vereinzelt erstreckt sich sein Ausbreitungsgebiet bis Hamburg und Berlin. Der Hohldotter ist heute fast überall unbeständig. Obwohl er in Mitteleuropa nie häufig war, ist er durch den Herbizideinsatz noch einmal drastisch zurückgedrängt worden. Der Hohldotter gedeiht auf nährstoffreichen, kalkhaltigen oder kalkreichen Lehmböden. Er ist eine Charakterart des Verbands Caucalidion, kommt aber auch in Gesellschaften des Verbands Sisymbrion vor.[2]
Die Gattung Myagrum wurde durch Carl von Linné aufgestellt. Der Gattungsname Myagrum bedeutet Fliegenfänger. Das Artepitheton perfoliatum bedeutet durchwachsenblättrig.[3] Myagrum perfoliatum ist die einzige Art der Gattung Myagrum aus der Tribus Isatideae innerhalb der Familie Brassicaceae.
Der Hohldotter (Myagrum perfoliatum), auch Pastel oder Deutsche Indigo genannt, ist die einzige Art der Pflanzengattung Myagrum innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Myagrum perfoliatum es la única especie del género monotípico Myagrum de la familia Brassicaceae. Es originaria de Eurasia.
Es una hierba anual. Tiene tallos de 20-50 (-60) cm, erectos, ramificados de forma rígida en o por encima de la mitad. Hojas basales corto pecioladas, oblanceoladas, de 2-7 cm x 0,5-1,5 cm, pinnatifidas, sinuosas, o dentadas, marchita por la antesis; las hojas caulinarias por debajo de ramas sésiles, oblongas a lanceoladas, de 1.5-6 x 0.5-2 cm, sagitadas con base amplexicaule o auriculadas, margen entero o denticulado, ápice agudo o obtuso; hojas de ramas similares, pero hacia arriba cada vez más pequeñas. Las inflorescencias en racimos con numerosas flores; fructificación en pedicelos de 3-5 mm, robustos, adpreso al raquis, mucho más amplias distal. Sépalos oblongas a ovadas, 2,5-3,5 x 0,6-1,4 mm; pétalos de color amarillo, oblongas a oblanceolados. Semillas marrón, oblonga a ovoides.[1]
Se encuentra en los bordes de caminos, terrenos baldíos, sitios perturbados.
Myagrum perfoliatum fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 640–641. 1753.[1]
Número de cromosomas de Myagrum perfoliatum (Fam. Cruciferae) y táxones infraespecíficos: 2n=14[2]
Nombre común: piques grandes.[4]
Myagrum perfoliatum es la única especie del género monotípico Myagrum de la familia Brassicaceae. Es originaria de Eurasia.
Hiiretudrik (Myagrum perfoliatum) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on kantud Eesti ohustatud liikide punasesse nimestikku.[1]
Hiiretudrik (Myagrum perfoliatum) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on kantud Eesti ohustatud liikide punasesse nimestikku.
Myagre perfolié
Myagrum perfoliatum, en français Myagre perfolié, est une espèce de plantes à fleurs annuelle de la famille des Brassicaceae. C'est la seule espèce reconnue du genre Myagrum.
C'est une plante annuelle de 20 à 80 cm de hauteur, dressée, souvent ramifiée au sommet. Les feuilles sont entières ou lobées, les caulinaires à oreillettes développées, entièrement glabres et glauques. L'inflorescence forme une panicule terminale en grappes allongées. Les fleurs ont des pétales jaunes de 3 à 5 mm de long. Les silicules sont renflées et ridées sous le sommet. La floraison a lieu de Mai à Juillet[4].
La plante aime la lumière, les milieux plutôt sec et les sols calcaires[4]. On la rencontre dans les champs et les moissons[5].
Elle a pour aire de répartition l'Europe[6]. Elle est présente à l'Est jusqu'en Iran. Elle a été introduite en Australie et au Texas[3].
L'espèce est inscrite sur la Liste rouge de la flore vasculaire de France métropolitaine. Elle est classée « en danger critique d'extinction » (CR) en Bourgogne et « en danger » (EN) en Auvergne, Limousin et Poitou-Charentes[2].
Myagre perfolié
Myagrum perfoliatum, en français Myagre perfolié, est une espèce de plantes à fleurs annuelle de la famille des Brassicaceae. C'est la seule espèce reconnue du genre Myagrum.
Myagrum perfoliatum là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Myagrum perfoliatum là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
