Vranožka šupinatá (Coronopus squamatus) je rostlina s poléhavou, v kruhu rozprostřenou lodyhou, kvetoucí drobnými bílými květy. Je to druh z rodu vranožka (Coronopus) který bývá nově považován za součást rodu řeřicha, vranožka šupinatá je pak nazývána binomickým jménem Lepidium coronopus.
Druh pocházející z oblastí okolo Středozemního moře se postupně rozšířil do celé Evropy, Severní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie i na Nový Zéland. V České republice se tento nepůvodní druh vyskytuje poměrně řídce, občas vyrůstá v teplých oblastech ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě.
Požaduje vlhčí jílovité až písčité půdy s vysokým obsahem dusíku a dalších živin, není na závadu ani vysoké půdní zasolení. S oblibou si vybírá místa teplá a dobře osluněná, mohou být i silně sešlapávaná. Často roste na hospodářských dvorech kde se v blízkosti chová hovězí dobytek, brav nebo drůbež, tam nachází bohatý zdroj dusíku a vytváří silné rostliny. Dále se vyskytuje i na polních cestách nebo chudých a hodně spásaných pastvinách.
Je to vysloveně ruderální druh kterému vyhovuje specifický biotop ve kterém jsou rostliny vystaveny častému a intenzivnímu zhutňování půdy. Vyrůstá s oblibou na místech kde je půda silně udusaná a tudíž málo provzdušněná a se špatnou vzlínavosti kapilární vody. Na polích nebo v zahradách roste vzácně.
Jednoletá až dvouletá lysá rostlina se silně rozvětvenou, poléhavou lodyhou, dlouhou 10 až 30 cm. Lodyha se obvykle rozrůstá po zemi v kruhu, v hustém porostu může být vystoupavá až polovzpřímená. Tmavozelené listy v přízemní růžici i listy lodyžní mají čepele 5 až 12 cm dlouhé, kopinaté či obkopinaté, peřenodílné až peřenosečné a bývají složené ze 4 až 7 párů úkrojků. U spodních listů jsou úkrojky podlouhle vejčité a nepravidelně zoubkované až peřenosečné, u horních jsou úkrojky užší a nestejně jemně zoubkované až celistvé. Konec listu tvarem připomíná ptačí stopu (odtud rodové jméno).
V paždí dolních listů vyrůstají drobné čtyřčetné květy vytvářející krátký a hustý hrozen který se za plodu prodlužuje. Oboupohlavné květy mají asi 1,2 mm dlouhé stopky které jsou zakončeny květním lůžkem asi 0,5 mm širokým. Zelené vejčité kališní lístky bývají 1,2 mm dlouhé a 0,5 mm široké, bílé obvejčité korunní lístky jsou 2 mm dlouhé a 1 mm široké. Čtyřmocných bílých tyčinek je šest a nesou vejčité prašníky. V květu jsou dvě až šest nektarií. Tento teplomilný druh má své vývojové optimum pozdě na jaře a v létě, kvete od května do září.
Na tlustých, 1 až 2 mm dlouhých, vzpřímených nebo šikmých stopkách vyrůstají hustě směstnané šešulky ledvinovitého tvaru které jsou 3 × 4 mm velké a kolmo na úzkou přehrádku smáčknuté. Povrch mají svraskaly, po obvodě jsou žebernatě zubaté, na bázi plytce vykrojené a na konci prodloužené s krátkou čnělkou. Nepukavá šešulka obvykle obsahuje dvě asi 2 mm dlouhá bezkřídlá semena která po navlhčení neslizovatí.
Vranožka šupinatá je druh jehož počty stanovišť na kterých vyrůstá i celková četnost rostlin se v přírodě Česka postupně snižuje. Je to dáno omezováním vhodných ploch které jsou v současnosti neatraktivní (asfaltování dvorků a polních cest, vysušování drobných rybníčků) a celkovou změnou v zemědělství, snižování počtů malochovů hospodářských zvířat a omezování pastvy dobytka. Zákonem chráněna není (vyrůstá na místech kde ji ani chránit nelze), ale "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" je zařazena mezi druhy silně ohrožené (C2t).
Vranožka šupinatá (Coronopus squamatus) je rostlina s poléhavou, v kruhu rozprostřenou lodyhou, kvetoucí drobnými bílými květy. Je to druh z rodu vranožka (Coronopus) který bývá nově považován za součást rodu řeřicha, vranožka šupinatá je pak nazývána binomickým jménem Lepidium coronopus.
Der Niederliegende Krähenfuß (Lepidium coronopus (L.) Al-Shehbaz, Syn.: Lepidium squamatum Forssk., Cochlearia coronopus L., Coronopus procumbens Gilib., Coronopus ruellii All., Senebiera coronopus (L.) Poir., Coronopus squamatus (Forssk.) Asch. [1]), auch Warzen-Krähenfuß genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Kressen (Lepidium) in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Er kommt in Mitteleuropa ziemlich selten vor.
Diese einjährige krautige Pflanze erreicht Wuchshöhen von etwa 5 bis 30 cm. Der Stängel wächst niederliegend oder etwas aufsteigend, ist vom Grunde an sehr ästig verzweigt und kahl. Die Laubblätter sind tief fiederspaltig geteilt.
Die Blüten sitzen in knäuelförmigen, traubigen Blütenständen. Die Blütenstielchen sind kürzer als die Blüten und die Früchte. Die vier Kronblätter sind nur etwa 1 bis 2 mm lang, weiß, und ein wenig länger als die Kelchblätter. Die Blüte besitzt sechs Staubblätter. Diese Art blüht vorwiegend von Juni bis August.
Die Schötchen sind fast nierenförmig, zusammengedrückt, netzig-runzelig mit Zacken besetzt, 3,5 bis 4 mm breit und am Rande strahlig gestreift. Sie sind mit einem kegelförmigen Griffel gekrönt und springen bei der Reife nicht auf. Die Samen haben eine Länge von 2 bis 2,5 mm.
Die Art hat die Chromosomenzahl 2n = 32[2].
Bei dieser Art kommt sowohl Insekten- als auch Selbstbestäubung vor.
Die Früchte sind in den Monaten Juli bis November vorhanden. Die Verbreitung erfolgt durch Anheftung im Fell von Tieren oder in der Kleidung von Menschen, wobei die Zacken auf den Früchten wohl hilfreich sein dürften.
Der Niederliegend Krähenfuß kommt ursprünglich in Europa, in Westasien, im Kaukasusraum und in Nordafrika vor.[3] Er ist ein Neophyt in Makaronesien, in Südafrika, in Nordamerika, Australien, Neuseeland und in Chile.[3] Er ist ein mediterran-submediterranes Florenelement. In Österreich ist die Art selten im pannonischen Gebiet zu finden und stark gefährdet, in der Schweiz kommt sie ebenfalls sehr selten vor.
Der Niederliegende Krähenfuß ist in Deutschland nur im mittleren Gebiet zerstreut auftretend, ansonsten ist er insbesondere in den gebirgigen Gegenden selten bis sehr selten zu finden oder er fehlt ganz.
Der Niederliegende Krähenfuß wächst in Trittpflanzengesellschaften. Er bevorzugt frische, oft auch etwas salzhaltige, stickstoffreiche, schwere, meist tonige Lehmböden. Er ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Poo-Coronopetum squamati aus dem Verband Polygonion avicularis.[2]
Gefährdung in Deutschland: Kategorie 3: gefährdet !
Der Niederliegende Krähenfuß (Lepidium coronopus (L.) Al-Shehbaz, Syn.: Lepidium squamatum Forssk., Cochlearia coronopus L., Coronopus procumbens Gilib., Coronopus ruellii All., Senebiera coronopus (L.) Poir., Coronopus squamatus (Forssk.) Asch. ), auch Warzen-Krähenfuß genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Kressen (Lepidium) in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Er kommt in Mitteleuropa ziemlich selten vor.
Pšawa ronica (Lepidium coronopus, Syn.: Lepidium squamatum Forssk., Cochlearia coronopus L., Coronopus procumbens Gilib., Coronopus ruellii All., Senebiera coronopus (L.) Poir., Coronopus squamatus (Forssk.) Asch. [3]) jo rostlina ze swójźby kśicnokwětarjowych rostlinow (Brassicaceae).
W někotarych žrědłach se rodoju ronicow[4] (Coronopus) zarědujo.
Pšawa ronica (Lepidium coronopus, Syn.: Lepidium squamatum Forssk., Cochlearia coronopus L., Coronopus procumbens Gilib., Coronopus ruellii All., Senebiera coronopus (L.) Poir., Coronopus squamatus (Forssk.) Asch. ) jo rostlina ze swójźby kśicnokwětarjowych rostlinow (Brassicaceae).
W někotarych žrědłach se rodoju ronicow (Coronopus) zarědujo.
Lepidium coronopus, (swine cress, creeping wart cress, or greater swine cress), is a species of flowering plant in the mustard family which is native to parts of Africa, western Asia and Europe, growing in shingle banks, wasteland or cultivated fields.
Lepidium coronopus is a robust herb, grown as an annual,[2] and rarely as a biennial.[3] It is a low,[4] to short prostrate plant,[5] with often several from base,[6] stems that sprawl,[7] trail or spread,[3] and very rarely ascending.[6] It can reach between 5–12 cm (2.0 in – 4.7 in) tall,[4] with the more or less hairless,[7] and branched distally,[6] stems reaching 5–30 cm (2.0 in – 11.8 in) long.[3][7]
It has two types of leaves, basal and cauline (along the stem),[6] the basal leaves are rosulate (form a rosette), with a petiole (leaf stalk) 2–5 cm (0.79 in – 1.97 in) long.[6] They are pinnatisect (having lobes with incisions that extend almost, or up to midrib),[6][7] the lobes are dark green and strap like.[5][3] The cauline leaves are shortly petiolate,[6] or stalkless,[3] they are also pinnatisect,[6] or more or less unlobed.[7] The leaves are dull blue-green,[7] or greyish green.[4]
Although Swine Cress (Lepidium coronopus) is very similar in form to Lesser Swine Cress (Lepidium didymum) but the leaves of Lesser Swine cress are edible.[8] Other differences between the two plants include; l. didymum has 2 stamens while L. coronopus has 6 and the fruits are very different.[9]
Lepidium coronopus begins blooming between May and August,[6] or between June and September.[4][5] The small flowers,[7] are about 0.2–0.4 cm (0.079 in – 0.157 in) wide.[5][10] They are white,[6][5][4] or purplish,[3] growing in clusters opposite a leaf,[6][4][7] on short racemes.[6][3][5] The rachis is glabrous (hairy).[6] The flowers have 4 petals which are obovate to oblong shaped,[6] that are longer than the sepals,[3][7] which are oblong shaped.[6] It has 6 stamens,[7][9][11] small anthers.[7][6]
After flowering, it produces fruits (or seed capsules). They are small 0.3–0.47 cm (0.12 in – 0.19 in) across,[6][7] reniform (kidney shaped),[5][7] to ovate-cordate shaped.[6] They have a wart-like surface,[4] and irregularly wrinkled,[7] or has pointed bumps.[11] The fruit only contains 1 or 2 seeds,[4] the dirty yellowish,[12] seeds are small,[4] 1.1-1.5 by 1.3-1.7 mm,[6][12] elliptic and flattish,[12] and pear-shaped,[4] or ovate-oblong.[6] They are curved but not winged.[6]
The chemotaxonomy of the plant was completed in 2008.[13] It's chromosome count is 2n = 32.[2]
It has a few common names including 'creeping wart cress',[14] 'warty swine-cress', which is derived from the distinctive fruits,[10] 'crowfoot' (it's leaf shape [15]), 'greater swine cress',[3][16] and 'swine cress'.[5][17] The name 'swine cress' comes from its use as a poor quality salad alternative and thought only suitable for eating by pigs.[4]
It was originally described and published as Cochlearia coronopus by the Swedish botanist Carl Linnaeus in his seminal publication 'Species Plantarum' Vol.2 in 1753, on page 648. Later as the Lepidium species was formed, Ihsan Ali Al-Shehbaz then published the plant as Lepidium coronopus in 'Novon' Vol.14 on page 152 in 2004.[1]
The specific epithet coronopus takes its name from the Greek, as found in Theophrastus' treatise on plants (c. 371 – c. 287 BC, Greek philosopher and author). The name in Greek is κορωνοπους, meaning 'crowfoot' (or κορωνηπους ), and revolves around the leaf's shape.[15][18]
Lepidium coronopus is native to temperate areas of Africa, western Asia and Europe.[3][17][19]
It is found in Africa, within Algeria, Egypt, Libya, Morocco and Tunisia. It is also found in western Asia, within Armenia, Azerbaijan, the Caucasus, Dagestan (in Russia), Georgia, Iran, Iraq, Israel, Jordan, Lebanon, Syria and Turkey. In middle Europe, it is found within Austria, Belgium, the Czech Republic, Germany, Hungary, the Netherlands, Poland, Slovakia, Switzerland and Ukraine. In northern Europe, within Denmark, Finland, Ireland, Sweden and the United Kingdom.[17] In southern England, around the coasts of Wales and on the southern coasts in Ireland, it is common.[10] In south-eastern Europe, within Albania, Bosnia and Herzegovina, Bulgaria, Croatia, Greece, Italy, Macedonia, Montenegro, Romania, Serbia and Slovenia. In southwestern Europe within France, Portugal and Spain.[17]
It has also widely naturalised in other places, such as Norway in Europe. In Africa, within the Azores, the Madeira Islands, the Canary Islands and South Africa.[19][2] In Australia,[19][2] within the state of South Australia, Tasmania, Victoria and in New Zealand.[17] In America, has widely naturalised in North America, from the provinces of New Brunswick, Nova Scotia, Ontario and Quebec in Canada. Also in the American states of Missouri, New Jersey, Alabama, Louisiana, Tennessee and California.[2][3] Lastly in South America, within Chile.[19][17][6]
It is found growing in waste grounds,[4][5][8] pathways,[5] arable fields,[7][8] abandoned fields, pastures, disturbed sites and along roadsides.[2][8] It also likes well trodden places,[4] or compacted soils,[7] such as field gateways,[5] or field entrances.[7]
It was previously used as an alternative to watercress (in salads), but it was deemed such poor quality and only suitable for pigs to eat.[4] It is thought to be slightly tasting of mustard.[8]
Lepidium coronopus, (swine cress, creeping wart cress, or greater swine cress), is a species of flowering plant in the mustard family which is native to parts of Africa, western Asia and Europe, growing in shingle banks, wasteland or cultivated fields.
Prawa wrónica (Lepidium coronopus, Syn.: Lepidium squamatum Forssk., Cochlearia coronopus L., Coronopus procumbens Gilib., Coronopus ruellii All., Senebiera coronopus (L.) Poir., Coronopus squamatus (Forssk.) Asch. [3]) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brassicaceae).
W někotrych žórłach so rodej wrónicow[4] (Coronopus) zarjaduje.
Prawa wrónica (Lepidium coronopus, Syn.: Lepidium squamatum Forssk., Cochlearia coronopus L., Coronopus procumbens Gilib., Coronopus ruellii All., Senebiera coronopus (L.) Poir., Coronopus squamatus (Forssk.) Asch. ) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brassicaceae).
W někotrych žórłach so rodej wrónicow (Coronopus) zarjaduje.
Grove varkenskers (Coronopus squamatus, synoniem: Lepidium coronopus, Lepidium squamatum) is een eenjarige, kruipende plant, die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). In tegenstelling tot de kleine varkenskers is de plant niet onaangenaam ruikend. De soort komt van nature voor in een groot deel van Europa en het Zwarte-Zeegebied en is van daaruit verspreid naar Noord-Amerika en staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als algemeen voorkomend en matig afgenomen. Het aantal chromosomen is 2 = 32.
De plant wordt 5 - 25 cm hoog, vormt in het begin een rozet met liggende, sterk vertakte stengels, die korter zijn dan de halve middellijn van het rozet. De rozetbladen zijn in omtrek ovaal en zijn meestal één of twee keer veerdelig. Later worden de liggende stengels veel langer, tot 30 cm.
Grove varkenskers bloeit van juni tot in augustus met 1 - 1,5 mm grote, witte bloempjes, die zes meeldraden hebben. De vier, 1 - 2 mm lange kroonbladen zijn iets langer dan de kelk. De bloemstelen zijn korter dan de bloemen en de vruchten. De bloeiwijze is een tros.
De bijna niervormig samengedrukte hauwtjes zijn 2 - 3 mm lang, 3 - 4 mm breed en hebben een afgeronde of kort toegespitste top. Het hauwtje is door de vele getande plooien zeer ruw. Het hauwtje bevat 2 - 2,5 mm grote zaadjes.
Grove varkenskers komt voor langs wegranden, op braakliggende grond en op lage delen van akkers en paden. De plant kan goed tegen betreden.
Grove varkenskers (Coronopus squamatus, synoniem: Lepidium coronopus, Lepidium squamatum) is een eenjarige, kruipende plant, die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). In tegenstelling tot de kleine varkenskers is de plant niet onaangenaam ruikend. De soort komt van nature voor in een groot deel van Europa en het Zwarte-Zeegebied en is van daaruit verspreid naar Noord-Amerika en staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als algemeen voorkomend en matig afgenomen. Het aantal chromosomen is 2 = 32.
De plant wordt 5 - 25 cm hoog, vormt in het begin een rozet met liggende, sterk vertakte stengels, die korter zijn dan de halve middellijn van het rozet. De rozetbladen zijn in omtrek ovaal en zijn meestal één of twee keer veerdelig. Later worden de liggende stengels veel langer, tot 30 cm.
Grove varkenskers bloeit van juni tot in augustus met 1 - 1,5 mm grote, witte bloempjes, die zes meeldraden hebben. De vier, 1 - 2 mm lange kroonbladen zijn iets langer dan de kelk. De bloemstelen zijn korter dan de bloemen en de vruchten. De bloeiwijze is een tros.
De bijna niervormig samengedrukte hauwtjes zijn 2 - 3 mm lang, 3 - 4 mm breed en hebben een afgeronde of kort toegespitste top. Het hauwtje is door de vele getande plooien zeer ruw. Het hauwtje bevat 2 - 2,5 mm grote zaadjes.
Grove varkenskers komt voor langs wegranden, op braakliggende grond en op lage delen van akkers en paden. De plant kan goed tegen betreden.
Rozet
Bloeiwijze
Vruchten
Wronóg grzebieniasty (Lepidium coronopus) – gatunek rośliny z rodziny kapustowatych[3]. Dawniej zaliczany do rodzaju wronóg (Coronopus), który jako zagnieżdżony w rodzaju pieprzyca Lepidium został do niego włączony[4][5].
Rodzimy obszar występowania to Afryka Północna, Azja Zachodnia i Kaukaz oraz cała niemal Europa[2]. Jako gatunek zawleczony rozprzestrzenił się także na Azorach, w Afryce Południowej, w Norwegii, Ameryce Północnej (USA i Kanada) oraz w Chile[2]. W Polsce jest rzadki: kenofit i efemerofit[6].
Roślina jednoroczna. Rośnie na przydrożach. Kwitnie od czerwca do sierpnia. Gatunek charakterystyczny zespołu Poo-Coronopetum squamati[7].
Roślina umieszczona w opracowaniu Czerwona lista roślin i grzybów Polski (2006) w grupie gatunków wymierających, krytycznie zagrożonych (kategoria zagrożenia E)[8]. W wydaniu z 2016 roku posiada kategorię EN (zagrożony)[9].
Wronóg grzebieniasty (Lepidium coronopus) – gatunek rośliny z rodziny kapustowatych. Dawniej zaliczany do rodzaju wronóg (Coronopus), który jako zagnieżdżony w rodzaju pieprzyca Lepidium został do niego włączony.
Coronopus squamatus é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (Forssk.) Asch., tendo sido publicada em Flora der Provinz Brandenburg 1: 62. 1864.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental, no Arquipélago dos Açores e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa de Portugal Continental e Arquipélago da Madeira e introduzida no arquipélago dos Açores.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Coronopus squamatus é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (Forssk.) Asch., tendo sido publicada em Flora der Provinz Brandenburg 1: 62. 1864.
Kråkkrassing (Coronopus squamatus) är en ört inom familjen korsblommiga växter.
Enligt Wahlenberg kallades växten på finlandssvenska hundatand. [1]
Kråkkrassing (Coronopus squamatus) är en ört inom familjen korsblommiga växter.
Enligt Wahlenberg kallades växten på finlandssvenska hundatand.
Lepidium coronopusЦе однорічна трав'яниста рослина від 5 до 30 см завдовжки. Стебла сланкі або злегка висхідні, розгалужені й голі. Листя стеблове 15–55 (65) × 9–25 мм; базальне — до 120 × 20 мм. Чотири пелюстки довжиною всього близько 1–2 мм, білі. Плоди 2,5–4 (4,5) × 3,4–4,2 мм. Насіння жовтувато-коричневе й має довжину від 2 до 2,5 мм.
Батьківщина: Північна Африка: Алжир; Єгипет; Лівія; Марокко; Туніс. Кавказ: Вірменія; Азербайджан; Грузія; Росія — Дагестан. Західна Азія: Іран; Ірак; Ізраїль; Йорданія; Ліван; Сирія; Туреччина. Європа: Україна; Австрія; Бельгія; Чеська Республіка; Німеччина; Угорщина; Нідерланди; Польща; Словаччина; Швейцарія; Данія; Фінляндія; Ірландія; Швеція; Велика Британія; Албанія; Боснія і Герцеговина; Болгарія; Хорватія; Греція; Італія; Македонія; Чорногорія; Румунія; Сербія; Словенія; Франція; Португалія; Іспанія.
Натуралізований: ПАР; Австралія; Нова Зеландія. Норвегія; Канада; США; Чилі.
Lepidium coronopus là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Al-Shehbaz mô tả khoa học đầu tiên năm 2004.[1]
Lepidium coronopus là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Al-Shehbaz mô tả khoa học đầu tiên năm 2004.