Diplotaxis és un gènere de plantes amb flors de la família Brassicàcia. El gènere conté de 30 a 35 espècies. La més coneguda és la ravenissa (Diplotaxis erucoides). El gènere és originari de la regió mediterrània i la Macaronèsia; la major diversitat es troba al nord-oest d'Àfrica i el Cap Verd. Són plantes anuals o perennes, herbàcies o subarbustives. La majoria de les espècies tenen les flors grogues però algunes les tenen blanques.
A les nostres contrades són autòctones les espècies següents:[1]Diplotaxis harra, D. erucoides, D. tenuifolia, D. viminea, D. catholica, D. virgata i D. muralis. Algunes espècies com D. tenuifolia, tenen les fulles comestibles i de gust similar a la ruca (Eruca sativa). Algunes espècies són:[2][3][4][5]
Diplotaxis és un gènere de plantes amb flors de la família Brassicàcia. El gènere conté de 30 a 35 espècies. La més coneguda és la ravenissa (Diplotaxis erucoides). El gènere és originari de la regió mediterrània i la Macaronèsia; la major diversitat es troba al nord-oest d'Àfrica i el Cap Verd. Són plantes anuals o perennes, herbàcies o subarbustives. La majoria de les espècies tenen les flors grogues però algunes les tenen blanques.
Křez (Diplotaxis) je rod planě rostoucích rostlin z čeledi brukvovitých. Pochází z Evropy, jihozápadní Asie a z oblastí přilehlých ke Středomoří, rozšířen je v mírném pásu na všech kontinentech. Je tvořen 25 až 30 druhy, v České republice rostou pouze dva: křez tenkolistý a křez zední.[2][3]
Jednoroční až vytrvalé rostliny s pevnými lodyhami, u báze někdy dřevnatějícími, které vyrůstají z mnohohlavého kůlovitého kořene. Lodyhy, holé nebo porostlé jednoduchými chlupy, jsou přímé nebo postupně vztyčené, většinou rozvětvené. Přízemní řapíkaté listy bez palistů rostoucí v růžici bývají peřenolaločné nebo peřenodílné, lodyžní jsou obdobného tvaru jen s menším počtem úkrojků nebo řídce i celokrajné a někdy i přisedlé. Rostliny obsahují hořčičné oleje a po poranění typicky zapáchají.
Na vrcholech lodyh vyrůstají mnohokvětá hroznovitá květenství prodlužující se při dozrávání plodů, jsou tvořena z voňavých čtyřčetných oboupohlavných květů obvykle se stopkami. Volné kališní lístky vyrůstající ve dvou přeslenech jsou obvykle podlouhlé a vztyčené. Bílé nebo žluté (i nafialovělé) korunní lístky rostoucí v jednom přeslenu jsou podlouhlé nebo obvejčité s oblými nebo plytce vykrojenými konci a vždy delší než kališní. Ve dvou kruzích vyrůstá šest tyčinek, čtyři vnitřní a dvě vnější, jsou nestejně dlouhé a nesou podlouhlé až vejčité prašníky pukající podélně. Nektarové žlázky (boční a střední) jsou čtyři. Gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty, válcovitý dvoudílný semeník s nepravou přepážkou mívá 16 až 260 vajíček a má krátkou čnělku s kulovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Placentace je nástěnná.
Plody jsou kulovité nebo jen mírně zploštělé, podlouhlé, pukající šešule až 6 cm dlouhé s krátkým kuželovitým zobáčkem. Jsou přisedlé k vřetenu nebo vyrůstají na vztyčených či převislých stopkách. Bývají jedno nebo dvoudílné, otvírají se plochými, jednožilovými chlopněmi. Elipsoidní neb vejčitá bezkřídlá semena jsou uložena v pouzdrech ve dvou řadách, osemení mají hladká nebo jemně mřížkovaná, obvykle mírně slizovatí.[2][3][4][5][6]
Některé druhy (např. Diplotaxis muralis, Diplotaxis tenuifolia) jsou považovány za nepříliš škodlivý plevel, jiné (např. Diplotaxis duveyrierana, Diplotaxis harra) jsou občas používány jako zelenina.[4][6]
Křez (Diplotaxis) je rod planě rostoucích rostlin z čeledi brukvovitých. Pochází z Evropy, jihozápadní Asie a z oblastí přilehlých ke Středomoří, rozšířen je v mírném pásu na všech kontinentech. Je tvořen 25 až 30 druhy, v České republice rostou pouze dva: křez tenkolistý a křez zední.
Die Pflanzengattung der Doppelsamen (Diplotaxis) gehört zur Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Die etwa 32 Arten sind in der Alten Welt weitverbreitet.
Diplotaxis-Arten wachsen als ein- bis zweijährige oder ausdauernde krautige Pflanzen. Sie sind kahl oder mit einfachen Haaren. Ihre Laubblätter sind vorwiegend fiederlappig bis fiederteilig, seltener ungeteilt.
Die Blütenstandsachsen der zuerst schirmtraubigen Blütenstände verlängern sich bis zur Fruchtreife bis zu lockeren, traubigen Fruchtständen.[1]
Die zwittrigen, radiärsymmetrischen Blüten sind vierzählig. Die Kelchblätter stehen aufrecht ab und sind nicht oder nur wenig gesackt. Die vier Kronblätter sind gelb, selten weiß; die Staubfäden einfach. Die Blüten haben vier Nektarien; je ein flaches, nierenförmiges innen an den kürzeren Staubblättern und ein zungenförmiges außen an den längeren Staubblättern.
Die Schote ist eine lineare, etwas zusammengedrückte mit kurzem Schnabel; die Fruchtklappen haben einen deutlichen Mittelnerv. Die reichlich gebildeten Samen stehen zweireihig. Die Keimblätter (Kotyledonen) sind rinnig und längs gefaltet.
Die Chromosomengrundzahlen betragen meist x = 7, 11 oder 21; seltener kommen x = 8, 9, 10 oder 13 vor.[1]
1821 wurde durch Augustin Pyrame de Candolle die Gattung Diplotaxis in Systema Naturae, 2. Auflage, Band 2, Seite 628 aufgestellt. Der Gattungsname Diplotaxis leitet sich aus dem Griechischen ab: diplo- für 'doppelt' und taxis für 'angeordnet', dies bezieht sich auf die Anzahl der Reihen in denen die Samen in jeder der Fruchtfächer angeordnet sind. Ein Synonym für Diplotaxis DC. ist Pendulina Willk.[2]
Die Gattung Diplotaxis gehört zur Tribus Brassiceae in der Familie der Brassicaceae.[3]
Das Verbreitungsgebiet erstreckt sich von den makaronesischen Inseln über das nördliche und östliche Afrika, von West- über Mittel- bis Süd- und Südosteuropa, von Westasien und der Arabischen Halbinsel über Pakistan und Afghanistan bis nach Nepal im Himalayagebiet. Die meisten der Diplotaxis-Arten gedeihen im Mittelmeerraum und im nordafrikanischen Wüstengebiet.
In Mitteleuropa gibt es drei Arten: Mauer-Doppelsame (Diplotaxis muralis), Schmalblättriger Doppelsame (Diplotaxis tenuifolia) und Ruten-Doppelsame (Diplotaxis viminea);[2] eine vierte, der Raukenähnliche Doppelsame (Diplotaxis erucoides) kommt eingeschleppt und unbeständig vor.[4]
Es gibt 32[5] bis 33[6] Diplotaxis-Arten:[3][7][8][2]
Die Pflanzengattung der Doppelsamen (Diplotaxis) gehört zur Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Die etwa 32 Arten sind in der Alten Welt weitverbreitet.
Diplotaxis (wall-rocket) is a genus of 32–34 species of flowering plants in the family Brassicaceae (Cruciferae), native to Europe, the Mediterranean region and Macaronesia; the species diversity is highest in the Iberian Peninsula, North Africa and the Cape Verde archipelago.[1] They are annual or perennial plants, either herbaceous or sub-shrubby with a woody base. The flowers are yellow in most species, but are white in Diplotaxis erucoides and violet in Diplotaxis acris.[1] Some species, such as Diplotaxis tenuifolia and Diplotaxis muralis, have been historically used as leaf vegetables, are similar to Eruca sativa in their peppery flavour, and are used interchangeably with it.[2]
Diplotaxis contains the following species:[1]
Diplotaxis (wall-rocket) is a genus of 32–34 species of flowering plants in the family Brassicaceae (Cruciferae), native to Europe, the Mediterranean region and Macaronesia; the species diversity is highest in the Iberian Peninsula, North Africa and the Cape Verde archipelago. They are annual or perennial plants, either herbaceous or sub-shrubby with a woody base. The flowers are yellow in most species, but are white in Diplotaxis erucoides and violet in Diplotaxis acris. Some species, such as Diplotaxis tenuifolia and Diplotaxis muralis, have been historically used as leaf vegetables, are similar to Eruca sativa in their peppery flavour, and are used interchangeably with it.
El género Diplotaxis (jaramagos) abarca un grupo de plantas pertenecientes a la familia Brassicaceae (o crucíferas). Comprende 89 especies descritas y de estas solo 35 aceptadas.[1]
Son herbáceas de biotipo terófito, con cuatro sépalos, como todas las crucíferas, cuatro pétalos y seis estambres. Las flores suelen ser amarillas (aunque Diplotaxis erucoides las tiene blancas y Diplotaxis acris violáceas). Los frutos son silicuas dehiscentes, delgadas, acabadas en un pico blanco, con valvas con una nerviación marcada en el centro; sus semillas, organizadas en 2 filas imbricadas, son ovaladas, de color canela y con hilo basal.
El género fue descrito por Augustin Pyrame de Candolle y publicado en Regni Vegetabilis Systema Naturale, vol. 2, p. 628, 1821.[2]
El género Diplotaxis (jaramagos) abarca un grupo de plantas pertenecientes a la familia Brassicaceae (o crucíferas). Comprende 89 especies descritas y de estas solo 35 aceptadas.
Liivsinep (Diplotaxis DC.) on taimeperekond ristõieliste sugukonnas.
Perekonda kuulub 30–35 liiki. Liikide looduslikuks levilaks on Euroopa, Vahemere maad ja Makaroneesia. Kõige suurem liikide hulk on Loode-Aafrikas ja Roheneemesaartel.
Perekonda kuulub nii ühe- kui ka mitmeaastasi taimi. Eluvormilt on liigid rohtsed või poolpuitunud varrega poolpõõsad. Enamiku liikide õied on kollased. Mõnel liigil on õied valged.
Eestis esineb tulnukana kaks liiki:
Liivsinep (Diplotaxis DC.) on taimeperekond ristõieliste sugukonnas.
Perekonda kuulub 30–35 liiki. Liikide looduslikuks levilaks on Euroopa, Vahemere maad ja Makaroneesia. Kõige suurem liikide hulk on Loode-Aafrikas ja Roheneemesaartel.
Perekonda kuulub nii ühe- kui ka mitmeaastasi taimi. Eluvormilt on liigid rohtsed või poolpuitunud varrega poolpõõsad. Enamiku liikide õied on kollased. Mõnel liigil on õied valged.
Eestis esineb tulnukana kaks liiki:
Diplotaxis tenuifolia – võõr-liivsinep Diplotaxis muralis – müür-liivsinepDiplotaxis est un genre de plantes de la famille des Brassicaceae (les Crucifères). Ce sont des plantes herbacées à feuilles généralement pennatilobées, ayant comme toutes les crucifères des fleurs à quatre sépales, quatre pétales et six étamines. Les fleurs sont le plus souvent jaunes (mais Diplotaxis erucoides a des fleurs blanches). Les fruits sont des siliques déhiscentes, minces, terminées par un court bec, avec des valves à nervure médiane marquée. Les graines sont disposées sur deux rangs dans le fruit, d'où le nom grec de Diplotaxis (= double ordre). Ces plantes sont parfois appelées en français diplotaxes. La particularité des Diplotaxis est de présenter un gout odorant de poulet.
Espèces françaises :
Selon Catalogue of Life (17 janvier 2018)[1] :
Selon ITIS (7 avril 2015)[2] :
Diplotaxis est un genre de plantes de la famille des Brassicaceae (les Crucifères). Ce sont des plantes herbacées à feuilles généralement pennatilobées, ayant comme toutes les crucifères des fleurs à quatre sépales, quatre pétales et six étamines. Les fleurs sont le plus souvent jaunes (mais Diplotaxis erucoides a des fleurs blanches). Les fruits sont des siliques déhiscentes, minces, terminées par un court bec, avec des valves à nervure médiane marquée. Les graines sont disposées sur deux rangs dans le fruit, d'où le nom grec de Diplotaxis (= double ordre). Ces plantes sont parfois appelées en français diplotaxes. La particularité des Diplotaxis est de présenter un gout odorant de poulet.
Wonječk (Diplotaxis) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Diplotaxis DC., 1821 è un genere di angiosperme eudicotiledoni appartenenti alla famiglia Brassicaceae.[1]
Si tratta di piante erbacee annuali o perenni. Come tutte le crucifere i fiori hanno quattro sepali, quattro petali e sei stami, e sono di solito di colore giallo (Diplotaxis erucoides ha fiori bianchi). I frutti sono sìlique, e i semi sono disposti ordinatamente in due file, da cui il nome.
Il genere originario dell'Europa mediterranea e della Macaronesia; la più alta diversità tra le specie si trova nel nord-ovest dell'Africa e Capo Verde.
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
Diplotaxis DC., 1821 è un genere di angiosperme eudicotiledoni appartenenti alla famiglia Brassicaceae.
Šatreinis (lot. Diplotaxis, vok. Doppelsame) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso vienamečiai ir daugiamečiaia augalai. Jų lapai plunksniškai karpyti arba suskaldyti. Vainiklapiai geltoni.
Gentyje yra apie 20 rūšių, Lietuvoje auga dvi rūšys:
Zandkool (Diplotaxis) is een geslacht van eenjarige en overblijvende kruiden uit de kruisbloemenfamilie (Cruciferae oftewel Brassicaceae). De botanische naam Diplotaxis is afgeleid van het Oudgriekse 'diplous' = dubbel en 'taxis' = rij. De naam verwijst naar de dubbele rij zaden in het hauwtje.
Het geslacht komt van nature voor van West-Europa tot de Kaukasus en Syrië. In Noord-Amerika worden Diplotaxis muralis en Diplotaxis tenuifolia als invasieve soort gezien.
In België en Nederland komen alleen de grote zandkool (Diplotaxis tenuifolia) en de kleine zandkool (Diplotaxis muralis) voor. In Duitsland komen ook Diplotaxis viminea en Diplotaxis erucoides voor.
De soorten uit dit geslacht zijn waardplant voor de late koolmot ( Evergestis orficalis), Sitochroa verticalis en voor de bladmineerders Chromatomyia horticola, Ceutorhynchus contractus, Liriomyza strigata, Liriomyza xanthocera, Phyllotreta nemorum, Phytomyza rufipes, Plutella xylostella en Scaptomyza flava.
De bladeren van de grote en de kleine zandkool worden sinds de Romeinse tijd in het Middellandse Zeegebied gebruikt als groente in salades, maar ook gekookt als groente of gebakken in pizza's. De bladeren zijn rijk aan vitamine C en ijzer.
Determinatietabel:
Plant Bladeren Afmeting kroonblad Hauwtjes Bloeitijd locatie overig foto Grote zandkool grijs viltig?, overal aan stengel 7-15 mm 2 - 6 cm, bijna evenwijdig aan stengel juni-herfst rurale plaatsen, droog, open, voedselrijk bij kneuzing stinken de bladerenDwurząd (Diplotaxis DC.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych (Brassicaceae Burnett). Występuje naturalnie w basenie Morza Śródziemnego – w Afryce Północnej, Europie Południowej i Azji Zachodniej – oraz w Azji Środkowej[3]. Gatunkiem typowym jest Diplotaxis tenuifolia (L.) DC.[2]
Diplotaxis H. C. Wood
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta )[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), rodzaj dwurząd (Diplotaxis DC.)[4].
Dwurząd (Diplotaxis DC.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych (Brassicaceae Burnett). Występuje naturalnie w basenie Morza Śródziemnego – w Afryce Północnej, Europie Południowej i Azji Zachodniej – oraz w Azji Środkowej. Gatunkiem typowym jest Diplotaxis tenuifolia (L.) DC.
Diplotaxis é um género botânico pertencente à família Brassicaceae.
Diplotaxis é um género botânico pertencente à família Brassicaceae.
Українська назва роду є дослівним перекладом з латинської Diplotaxis. Латинську назву роду надав його першовідкривач Огюстен Пірам Декандоль, вона відображає характерну ознаку цих рослин — розташування насінин у плоді в два ряди.
Серед дворядників є однорічні, дворічні та багаторічні рослини. За життєвою формою вони належать до трав та напівчагарників, висота яких коливається від 5 до 100 см.
Коренева система стрижневого типу. Стебла прямостоячі або висхідні, голі або слабко опушені. Листки двох типів: великі зібрані в прикореневу розетку, маленькі вкривають нижню половину стебла. Їх форма майже однакова у всіх видів — оберненояйцеподібна у розеткових листків, ланцетна у стеблових. Всі листки пірчастолопатеві з більш-менш виразними вирізами по краю, іноді майже пірчастороздільні.
Суцвіття — негусті китиці, що складаються зазвичай з 5-20 актиноморфних квіток. Чашолистків чотири, пелюсток чотири, тичинок шість, маточка одна. Квітки у всіх видів жовті, виняток становить Diplotaxis acris з пелюстками фіалкового кольору та Diplotaxis erucoides з білими квітками. Плід — довгастий, вузький, голий стручок з коротким носиком. Насінини дрібні, в стручку розташовані в два ряди.
Рослини світло- і теплолюбні, посухостійкі. Віддають перевагу легким ґрунтам, досить часто зростають на піщаних і кам'янистих. Запилюються комахами, можливе самозапилення. Насіння вивільняється за рахунок розтріскування стручків та подальшого розгойдування плодів при поштовхах, поривах вітру (автохорія).
Історичною батьківщиною роду є Західне Середземномор'я: найбільше видове розмаїття дворядників спостерігається на Іберійському півострові, архіпелазі Кабо-Верде та у Північній Африці. На сході континенту межа розповсюдження простягається аж до Пакистану, Афганістану та Непалу.
Деякі види, як от дворядники муровий, прутяний і тонколистий, ще кілька століть тому поширилися у помірно теплих районах Центральної та Східної Європи, а згодом, і по всьому світу, перетворившись на бур'яни. Diplotaxis siettiana є вузьким ендеміком острова Альборан, де зростав на невеличкій ділянці навколо літовища. Природну популяцію цього виду було винищено в 1974 році, але відновлено штучним насадженням рослин у 1999 році.
На території України зростають 4 види: дворядники тонколистий, муровий, прутяний і міловий.
Переважна більшість дворядників господарського значення не мають, втім у культурі набув поширення дворядник тонколистий. Ще в часи Стародавнього Риму його використовували в кулінарії як салатну зелень. Наявність у листках цієї рослини глікозидів зумовлює приємний запах гірчичної олії та дещо гострий смак, який нагадує смак руколи.
Diplotaxis là chi thực vật có hoa trong họ Cải.[1]
二行芥属(学名:Diplotaxis)是十字花科下的一个属,为一年生至多年生草本植物。该属共有23种,分布于中欧。[1]