Ascaridia galli (škrkavka slepičí) je kosmopolitně rozšířený druh hlístic (Nematoda) parazitujících ve střevním traktu ptáků.
A. galli je velký, žlutobíle zbarvený červ. Kutikula je příčně zřasená. Ústa jsou obdána třemi prominujícími rty, jejichž volný okraj je opatřen zoubky. Dorzální ret je opatřen dvěma zřetelnými papilami, dva lateroventrální rty mají po jedné papile. Cervikální křídla chybějí.
Samec bývá 1,4-7,6 cm dlouhý a 490 µm až 1,21 mm široký. Jeho kaudální konec je opatřen nevelkými křidélky a kruhovou nebo mírně oválnou preanální přísavkou velikosti 170-190 x 210-230 µm, jež je ohraničena mohutným chitinovým prstencem, přerušeným pouze v zadní části kruhovitou papilou. Na kaudálním konci se nachází 10 párů papil. Vzdálenost kloaky ke konci těla je asi 0,68 mm. Obě spikula jsou stejně velká, dosahují délky 0,54-2,4 mm; proximálně se rozšiřují, distálně naopak zužují.
Samice je 3,3-11,6 cm dlouhá a 800 µm až 1,8 mm široká. Vulva je uložena ve střední části těla. Vzdálenost mezi řití a koncem těla se pohybuje od 0,4 do 1,88 mm.
Vajíčka jsou oválná, silnostěnná, velikosti 65-88 x 40-54 µm. Jsou velmi odolná vůči chemickým činidlům. Mají 3 obaly: (1) vnější tenká a propustná blána bílkovinné povahy slouží k přichycování vajíčka na různé předměty, (2) velmi tlustý střední obal vajíčka (membrana lucida) je jeho mechanickou ochranou, a (3) vnitřní obal (membrana vitellina) je voskové povahy a je odolná vůči chemickým látkám s výjimkou rozpustidel tuků.
Škrkavky (askaridie) patří mezi geohelminty, vyvíjejí se přímo bez mezihostitele. Pohlavně dospělé samičky kladou v proventrikulu nebo duodenu vnímavého hostitele velký počet nerozrýhovaných vajíček, která odcházejí do vnějšího prostředí s trusem. Usuzuje se, že samička naklade za život až 50 miliónů vajíček, což při délce života 1 rok znamená asi 140 tisíc vajíček denně.[1] Ve vnějším prostředí dochází za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek a za dostatku kyslíku k rýhování vajíček. Rychlost vývoje vajíček je nepřímo úměrná teplotě prostředí - při teplotě 17 °C trvá vývoj 25 dní, při teplotě 39 °C pouze 5 dní. Nerozrýhovaná vajíčka jsou ve vnějším prostředí poměrně odolná. Mráz –8 až –12 °C vydrží 15 hodin; při 10 °C přežívají měsíc.[2]
K infekci hostitele dochází pozřením zralých vajíček nebo paratenických hostitelů (dešťovky, luční kobylky), v jejichž těle larvy přežívají. Prostředí trávicího traktu (proventrikulus a svalnatý žaludek) aktivizuje larvy k pohybu a k opuštění obalů vajíček. V prvních 9 dnech po infekci (PI) zůstávají larvy v tenkém střevu volně mezi klky. Od 10. do 17. dne PI se zavrtávají předním koncem těla do sliznice, a po 18. dni PI opouštějí sliznici a zůstávají volně ve střevním luminu. Larvy nemigrují různými orgány hostitele a vytvářejí tak vlastní typ vývoje (tzv. askaridioidní). Pohlavně dospívají v 50 dnech a během vývoje se 3x svlékají. Dospělci zůstávají v organismu hostitele 9-14 měsíců.[3]
Infekce škrkavkou slepičí se u kura domácího projevuje nejintenzivnější mezi 10. až 17. dnem PI. Na sliznici tenkého střeva dochází k poškození střevních klků a Lieberkühnských krypt. Na sliznici se objevují zánětlivé změny, otoky, hyperémie, hemoragie a buněčná infiltrace. Pronikání larev sliznicí střeva vede k podráždění nervových zakončení a k poruše sekrece žláz a trávicích pochodů. Po 18. dnu PI se larvy uvolňují ze sliznice zpět do lumina střeva, exsudace je zmenšená a převládají produktivní procesy, jejichž účelem je zahladit defekty na sliznici, což trvá zpravidla do 30. dne PI. Velký počet červů může způsobit až obturaci střeva s následným úhynem. Překonáním infekce získává drůbež imunitu.
Parazituje v tenkém střevu, ojediněle i ve slepých střevech perliček. Samec A. numidae je 19-35 mm dlouhý, má 10 párů kaudálních papil; spikula jsou dlouhá 3 mm. Samice dosahuje délky 30-50 mm. Larvy A. numidae zůstávají v luminu střeva 4-14 dní a pak se zavrtávají do sliznice střeva.
Parazituje v tenkém střevu krůt,na kura domácího se nepřenáší. Samec A. dissimilis měří 35-65 mm a spikuly jsou dlouhé 1,3-2,2 mm. Samice jsou dlouhé 50-105 mm. Vývoj A. dissimilis je podobný jako u A. galli. Vajíčka A. dissimilis dozrávají během 9-10 dnů; larvy maturují ve střevě za 30 dní.
Parazituje u holubovitých (Columbidae) v tenkém střevu, někdy také v jícnu, proventrikulu, svalnatém žaludku, játrech nebo v tělní dutině. Samec A. columbae je 50-70 mm dlouhý; spikuly jsou stejně dlouhá 1,2-1,9 mm; má 4 páry ventrálních papil v blízkosti anu. Samice je 20-95 mm dlouhá. Vývoj A. columbae je mnohem invazivnější než A. galli. Larvy 2. stadia často penetrují střevní sliznicí a mohou se dostat do jater, plic i CNS. V játrech se larvy dále nevyvíjejí, jsou resorbovány. Červi maturují asi za 37 dní po pozření rozrýhovaných vajíček.
Parazituje v tenkém střevu divoce žijících kurovitých ptáků (tetřev, koroptve, bažanti, křepelky) i volně žijících ptáků. A. compar je menší než A. galli - samec dosahuje 36-48 mm; spikula jsou dlouhá 1,8 mm; má 4 páry preanálních papil, z toho 2 páry v blízkosti preanální přísavky a 2 páry před anem. Samice je dlouhá 84-96 mm. Vývoj je podobný jako u A. galli.
Ascaridia galli (škrkavka slepičí) je kosmopolitně rozšířený druh hlístic (Nematoda) parazitujících ve střevním traktu ptáků.
Ascaridia galli is a parasitic roundworm belonging to the phylum Nematoda. Nematodes of the genus Ascaridia are essentially intestinal parasites of birds.[1] A. galli is the most prevalent and pathogenic species, especially in domestic fowl, Gallus domesticus. It causes ascaridiasis, a disease of poultry due to heavy worm infection, particularly in chickens and turkeys. It inhabits the small intestine, and can be occasionally seen in commercial eggs.[2]
It is the largest nematode in birds, with females measuring 72 to 112 mm long. The body is semitransparent, creamy-white, and cylindrical. The anterior end is characterized by a prominent mouth, which is surrounded by three large, trilobed lips. The edges of the lips bear teeth-like denticles.[3] The body is entirely covered with a thick proteinaceous structure called cuticle. The cuticle is striated transversely through the length of the body and cuticular alae are poorly developed. Two conspicuous papillae are situated on the dorsal lip and one on each of the subventral lips.[4] These papillae are the sensory organs of the nematode. A. galli is diecious with distinct sexual dimorphism. Females are considerably longer and more robust, with a vulva opening at the middle portion (roughly midway from anterior and posterior ends) of the body and anus at the posterior end of the body. The tail end of females is characteristically blunt and straight. Males are relatively shorter and smaller (measuring 50 to 76 mm long), with a distinct pointed and curved tail.[5] Ten pairs of caudal papillae are found towards the tail region of the body, and they are arranged linearly in well-defined groups such as precloacal (three pairs), cloacal (one pair), postcloacal (one pair), and subterminal (three pairs) papillae.[6][7] Eggs found in the feces of infected birds are oval with smooth shells and measure 73–92 by 45–57 microns.[8]
The lifecycle of A. galli is direct in a single host, involving two principal populations, namely the sexually mature parasite in the gastrointestinal tract and the infective stage (L2). The eggs are oval in shape and have thick, albuminous shells that are highly resistant to desiccation and persist for a long time in the environment.[9] Larvae do not hatch, but moult inside the eggs until they reach the L2 stage. This can take about two weeks, but the period depends on other factors such as the weather condition. The lifecycle is completed when the infective eggs are ingested by new hosts through contaminated water or feed. The eggs containing the L2-larvae-passive are mechanically transported to the duodenum, where they molt and become larvae stage 3 and then larvae stage 4.[10] The infective eggs are ingested by a chicken; when it reaches the proventriculus, it hatches.[11] Temperature, carbon dioxide levels, and pH are thought to be triggering factors that signal the larva to hatch from its egg. The larva then burrows into the mucosal lining of the small intestine, where it undergoes two additional molts. In this phase of their lifecycle, these worms cause the most damage to their hosts. They then re-enter the small intestine and develop into adults, where they live their lives out feeding on gut content and making a vast number of eggs that would then be excreted by a host and free to continue their lifecycle. If the animal is able to mount an immune response to the larvae, i.e. from pre-exposure, the larvae do not develop into adults, but hide in the mucosa of the small intestine. This is common for infection of older birds. Transport hosts such as earthworms are thought to play a role in transmission of A. galli, hence free range birds tend to have a higher risk of infection.[6][12]
The nematode infects fowl of all ages, but the greatest degree of damage is often found in birds under 12 weeks of age. Heavy infection is the major cause of weight depression and reduced egg production in poultry husbandry. In severe infections, intestinal blockage can occur. Unthriftiness, drooping of the wings, bleaching of the head, and emaciation are seen. Infection also causes loss of blood, reduced blood sugar content, increased urates, shrunken thymus glands, retarded growth, and greatly increased mortality. In heavy infections, adult worms may move up the oviduct and be found in hens' eggs, and sometimes they are also found in the birds' feces.[13]
Piperazine is the drug of choice. Continuous medication in feed with hygromycin B is also widely employed. Piperazine may be administered to chickens in the feed (0.2-0.4%) or water (0.1-0.2%), or as a single treatment (50–100 mg/bird). However, piperazine is quite ineffective for young chickens, while tetramisole is 89-100% effective for chicken of different ages.[14] More recent drugs such as albendazole and levamisole are also highly effective.[15] Fenbendazole is also very effective, 99.2-100% and 69.0-89.6% effective at administration doses of 60.6 ppm and 30.3 ppm.[16] Ivermectin was also demonstrated to be 90 and 95% effective against immature and adult worms, respectively.[17]
Ascaridia galli is a parasitic roundworm belonging to the phylum Nematoda. Nematodes of the genus Ascaridia are essentially intestinal parasites of birds. A. galli is the most prevalent and pathogenic species, especially in domestic fowl, Gallus domesticus. It causes ascaridiasis, a disease of poultry due to heavy worm infection, particularly in chickens and turkeys. It inhabits the small intestine, and can be occasionally seen in commercial eggs.
Ascaridia galli Schrank, 1788 es un nemátodo, parásito de aves de corral.
Es el nematodo más grande en las aves. El cuerpo es semi-transparente, de color blanco-cremoso y es cilíndrico. El extremo anterior se caracteriza por una boca prominente, que está rodeado por tres grandes labios tri-lobulados. Los bordes de los labios poseen denticulaciones. Esófago claviforme.
El cuerpo está totalmente cubierta con una estructura proteínica gruesa llamada cutícula. La cutícula es estriada transversalmente en toda la longitud del cuerpo y aletas caudales poco desarrolladas. Dos papilas conspicuas están situadas en el labio dorsal y uno en cada uno de los labios lateroventrales. Estas papilas son los órganos sensoriales del nematodo.
Presente en el intestino delgado de gallina, pavo, ganso, pato y otras aves.
Directo. Las hembras depositan los huevos que llegan al exterior con las heces. En el medio ambiente, al interior de estos huevos se desarrollan a larvas infectivas en función de la humedad y temperatura ambientales: unos 12 días a 33°C, pero de ordinario más lentamente. Lombrices terrestres pueden también ingerir huevos o larvas y actuar como vectores mecánicos secundarios al ser ingeridas por las aves.
Giun đũa nhỏ (Danh pháp khoa học: Ascaridia galli) là một loại giun tròn thuộc chi Giun đũa thường ký sinh ở ruột non người cũng như các loài chim và gây bệnh cho hầu hết các loại gia cầm và thủy cầm.
Chúng có kích thước nhỏ hơn so với giun đũa lớn, con đực 2–7 cm, cuối đuôi có cánh đuôi vào 10 đôi gai chồi, trước hậu môn có 1 vòi hút tròn, 2 gai giao hợp nhọn bằng nhau, con cái 3– 11 cm, lỗ sinh dục ở giữa thân, hậu môn ở cuối thân. Giun đũa gà có màu vàng nhạt, trên thân có vân ngang, quanh miệng có ba môi, trên mỗi môi có răng, con cái trưởng thành đẻ - 50. 000- 72. 000 trứng mỗi ngày[1].
Khi người bệnh bị giun đũa nhỏ chui vào đường hô hấp sẽ gây ngạt thở, gây tắc ruột, xoắn ruột, lồng ruột... Tất cả những biến chứng trên có thể dẫn đến tử vong. Ngoài việc hút hết các chất dinh dưỡng, giun đũa nhỏ còn viêm tắc ruột, tắc mật, tắc ống tụy, xoắn ruột có thể dẫn đến tử vong cho người bị nhiễm, rất nhiều trường hợp được ghi nhận Loại giun ký sinh người Việt dễ mắc và cách phòng tránh.
Trứng của chúng được nhiễm vào cơ thể qua đường ăn uống. Trứng nở và nhanh chóng xâm nhập thành ruột, nơi những ấu trùng hút máu để lớn lên. Từ đó, giun đũa có thể chui vào đường phổi, nơi chúng gây những cơn ho và có thể bị nuốt trở lại vào ruột. Triệu chứng nhiễm giun đũa gồm sốt, mệt mỏi, dị ứng phát ban, nôn, tiêu chảy, thần kinh bất ổn, ho và thở khò khè.
Giun đũa nhỏ (Danh pháp khoa học: Ascaridia galli) là một loại giun tròn thuộc chi Giun đũa thường ký sinh ở ruột non người cũng như các loài chim và gây bệnh cho hầu hết các loại gia cầm và thủy cầm.
鶏回虫 (にわとりかいちゅう、Ascaridia galli) とは、ニワトリ、シチメンチョウ、クジャクの小腸、まれに盲腸や胃に寄生する線虫の1種。体長は♂3-8cm、♀6-12cmであり、感染様式は経口感染である。プレパテント・ピリオドは37日。鶏回虫は幼雛に消化障害や貧血を引き起こすことがある。
鶏回虫 (にわとりかいちゅう、Ascaridia galli) とは、ニワトリ、シチメンチョウ、クジャクの小腸、まれに盲腸や胃に寄生する線虫の1種。体長は♂3-8cm、♀6-12cmであり、感染様式は経口感染である。プレパテント・ピリオドは37日。鶏回虫は幼雛に消化障害や貧血を引き起こすことがある。