Vipera je rod jedovatých zmijí. Tyto zmije jsou široce rozšířeny, nalézt je můžeme v Severní Africe až po Severní polární kruh přes Britské ostrovy a dále v jihovýchodní Asii. Název je patrně odvozen z latinských slov vivus a pario znamenajících „živý“ a „narodit“ nebo „zrodit“; patrně jako odkaz na fakt, že většina zmijí rodí živá mláďata. V současné chvíli je známo 23 druhů.
Popis
Zástupci rodu jsou většinou malého vzrůstu a více nebo méně statné postavy. Hlava je viditelně oddělena od krku a má trojúhelníkový tvar a u většiny druhů je pokryta malými šupinami, ačkoli některé druhy mají menší počet malých plátů na vrcholu hlavy. Hřbetní šupiny jsou na dotek hrubé, šupiny v blízkosti kloaky jsou rozděleny v párech.
Výskyt
Rod vipera se vyskytuje ve Velké Británii a téměř všude po kontinentální Evropě, dále na některých menších ostrovech ve Středozemním moři (Elba, Montecristo, Sicílie) a Egejském moři stejně jako v severní Africe v Maroku, Alžíru a Tunisu. Výskyt byl potvrzen také na Severním polárním kruhu a východně přes severní Asii na Sachalin a v Severní Koreji.
Přirozené prostředí
Většina druhů upřednostňuje chladnější prostředí. Zmije nalezeny v nižších zeměpisných šířkách mají tendenci upřednostňovat vyšší nadmořské výšky a sušší skalnatá útočiště, zatímco zmije, které se vyskytují v severních zeměpisných šířkách, upřednostňují nižší nadmořské výšky a prostředí s bujnou vegetací a vyšší vlhkostí.
Chování
Všechny druhy rodu Vipera jsou pozemní hadi.
Reprodukce
Všechny zmije rodu Vipera rodí živá mláďata.
Jed
Většina druhů rodu Vipera má jed, který obsahuje neurotoxiny a hemotoxiny. Dopady uštknutí se u jednotlivých druhů liší. Menší severské druhy, jako Vipera berus mají pouze o málo méně toxický jed, ale při uštknutí ho vystříknou pouze malé množství. Ostatní druhy, jako je Vipera ammodytes, jsou schopny při uštknutí vystříknout mnohem více jedu s možnými devastujícími účinky. Nicméně uštknutí od druhů rodu Vipera je zřídkakdy tak nebezpečné jako uštknutí od větších zástupců rodů Macrovipera nebo Daboia.
Druhy
Druh Objevitel Poddruhy* Český název Výskyt
V. albicornuta Nilson &
Andrén, 1985 0 zmije arménská
Zanjan - údolí a blízké hory v severozápadním
Íránu.
V. albizona Nilson, Andrén &
Flärdh, 1990 0 Centrální
Turecko.
V. ammodytes (
Linnaeus, 1758) 4 zmije růžkatá Sever-Východ
Itálie, jižní
Slovensko, západní
Maďarsko,
Slovinsko,
Chorvatsko,
Bosna a Hercegovina,
Srbsko,
Černá Hora,
Albánie,
Severní Makedonie,
Řecko a další.
V. aspisT (Linnaeus, 1758) 4 zmije skvrnitá
Francie,
Andorra, severovýchodní
Španělsko, okraj jihozápadního
Německa,
Švýcarsko,
Monako, ostrov
Elba a
Montecristo,
Sicílie, Itálie,
San Marino a severozápadní Slovinsko.
V. barani Böhme &
Joger, 1984 0 zmije anatolská Severozápadní Turecko.
V. berus (Linnaeus, 1758) 2 zmije obecná Od
západní Evropy (
Spojené království,
Skandinávie, Francie) přes
střední Evropu (Itálie, Albánie, Bulharsko a severní Řecko) a
východní Evropu na sever
Severního polárního kruhu, a
Rusko až po
Tichý oceán.
V. bornmuelleri Werner, 1898 0 zmije libanonská
Golanské výšiny, jižní
Libanon a
Sýrie.
V. bulgardaghica Nilson & Andrén, 1985 0 zmije turecká středojižní
Malá Asie, Turecko.
V. darevskii Vedmederja,
Orlov &
Tuniyev, 1986 0 zmije Darevského
Arménie a přiléhající oblasti
Gruzie.
V. dinniki Nikolsky, 1913 0 zmije gruzínská Rusko - (
Kavkaz) a Gruzie (vysoké hory okolo řeky
Inguri), východní
Ázerbájdžán.
V. kaznakovi Nikolsky, 1909 0 zmije kavkazská Severovýchodní Turecko, Gruzie a Rusko (východní pobřeží
Černého moře).
V. latastei Bosca, 1878 1 zmije Latasteova Úplný jihozápad
Evropy (Francie,
Portugalsko a Španělsko) a severozápad
Afriky (
Středomoří, oblast
Maroka,
Alžír a
Tunis).
V. latifii Mertens,
Darevsky &
Klemmer, 1967 0 zmije Latifova Írán: vysoko položená údolí
Albrozu.
V. lotievi Nilson et al., 1995 0 zmije podhorská Vysoko položená místa
Velkého Kavkazu: Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán.
V. monticola Saint-Girons, 1954 0 zmije horská
Vysoký Atlas, Maroko.
V. nikolskii Vedmederja,
Grubant &
Rudajewa, 1986 0 zmije ukrajinská Střední(centrální)
Ukrajina.
V. palaestinae Werner, 1938 0 zmije palestinská Sýrie,
Jordán,
Izrael a Libanon.
V. pontica Billing, Nilson &
Sattler, 1990 0 zmije pontská Vyskytuje se pouze v Údolí Čoroch, severovýchodní Turecko.
V. raddei Boettger, 1890 0 Východní Turecko, severozápadní Írán, Arménie, Ázerbájdžán a patrně i
Irák.
V. seoanei Lataste, 1879 1 zmije iberská Samý okraj jihozápadní Francie a severní oblast Španělska a Portugalska.
V. ursinii (
Bonaparte, 1835) 0 zmije stepní Jihovýchodní Francie, východní
Rakousko (vyhynulý), Maďarsko, centrální Itálie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, severní a severovýchodní Albánie, Rumunsko, severní Bulharsko až východní Čína (
Sin-ťiang).
V. wagneri Nilson & Andrén, 1984 0 zmije Wagnerova Pohoří východního Turecka a přiléhající severozápad Íránu.
V. xanthina (
Gray, 1849) 0 zmije turecká Samý východ Řecka až Turecko.
*) Neobsahuje soujmenovité poddruhy.
T) Typový druh.
Související články
