nimet breadcrumb-navigoinnissa
Juniperus procumbens (lat. Juniperus procumbens) — sərvkimilər fəsiləsinin ardıc cinsinə aid bitki növü.
_at_Bhandakthathaatch_(8000_ft)_I_IMG_7363.jpg){kind=small}
İynəyarpaqlılar ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Etdiyiniz redaktələri mənbə və istinadlarla əsaslandırmağı unutmayın.
Juniperus procumbens (lat. Juniperus procumbens) — sərvkimilər fəsiləsinin ardıc cinsinə aid bitki növü.
Jalovec poléhavý (Juniperus procumbens, syn. J. chinensis var. procumbens) je jehličnatá dřevina z čeledi cypřišovité. Je to poléhavý keř s jehlicovitými listy a šedými letorosty. Pochází z Japonska. V České republice je zřídka pěstován jako okrasná pokryvná dřevina.
Jalovec poléhavý je plazivý keř dorůstající výšky 40 až 70 cm. Větve jsou dlouhé, poléhavé, na konci vystoupavé. Letorosty jsou husté, tuhé, sivé. Jehlice jsou tuhé, jehlicovité, 6 až 8 mm dlouhé, na vrcholu ostře špičaté, na bázi sbíhavé, nestejné délky, uspořádané v přeslenech po třech. Na svrchní straně jsou žlábkovité, sivé, se zeleným středním pruhem, na rubu modrozelené, při bázi se 2 bílými skvrnami. Pouze výjimečně jsou přítomny i šupinovité jehlice. Samčí šištice nejsou známy. Zralé jalovčinky jsou smáčkle kulovité, černé, na povrchu se šedým povlakem, 8 až 9 mm široké. Obsahují 2 až 3 semena.[2][3]
Jalovec poléhavý je podobný jalovci šupinatému, má však delší a tužší jehlice, sivé letorosty a jalovčinka|jalovčinky s více semeny.[3]
Některé zdroje uvádějí tento taxon jako samostatný druh,[3][4] jiné jako varietu Juniperus chinensis var. procumbens.[5][6]
Vyskytuje se na pobřeží japonského ostrova Kjúšú a na Boninských ostrovech.[3]
Jalovec poléhavý je pěstován jako okrasná pokryvná dřevina. Z českých botanických zahrad a arboret je uváděn pouze z Dendrologické zahrady v Průhonicích, kde je pěstován též v kultivarech 'Nana' a 'Bonin Isles'.[9]
Je to poměrně teplomilný druh jalovce. Zóna odolnosti je udávána 8, je tedy mrazuvzdorný do -7 až -12 °C.[3] Vyhovuje mu slunné stanoviště. Na půdu je nenáročný, může být zásaditá nebo kyselá. Množí se zejména řízkováním, možné je i hřížení nebo výsev semen.[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jalovec poléhavý ve Wikimedia Commons
Jalovec poléhavý (Juniperus procumbens, syn. J. chinensis var. procumbens) je jehličnatá dřevina z čeledi cypřišovité. Je to poléhavý keř s jehlicovitými listy a šedými letorosty. Pochází z Japonska. V České republice je zřídka pěstován jako okrasná pokryvná dřevina.
Der Kriechende Wacholder (Juniperus procumbens) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Er ist auf den Inseln des südlichen Japans heimisch.
Der Kriechende Wacholder wächst als immergrüner, niederliegender Strauch, der Wuchshöhen von bis zu 70 Zentimetern erreichen kann. Die kriechenden, lang gestreckten Äste sind an ihren Enden nach oben gebogen.[1][2]
Die 6 bis 8 Millimeter langen, steifen Blätter sind nadelförmig geformt und stehen in Dreierwirteln zusammen. Sie sind leicht gebogen, haben zwei weiße Stomatabänder auf der Blattoberseite und sind auf der Blattunterseite gefurcht. Die Blattbasis ist herablaufend und die Spitze ist spitz zulaufend.[1][2]
Das Aussehen der männlichen Blütenzapfen ist nicht bekannt. Die Zapfen sind bei einem Durchmesser von 8 bis 9 Millimetern annähernd kugelig geformt. Zur Reife hin sind sie schwarz gefärbt und blaugrün bereift. Jeder Zapfen trägt zwei bis drei Samenkörner. Die gezähnten Samen werden rund 4 Millimeter lang.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 44.[3]
Das natürliche Verbreitungsgebiet des Kriechenden Wacholders liegt in Japan auf Kyūshū und den Bonininseln. In den chinesischen Provinzen Anhui, Fujian, Jiangsu, Jiangxi, Liaoning, Shandong, Yunnan und Zhejiang kommt er verwildert vor.[1][2][4]
Der Kriechende Wacholder wird als Zierstrauch verwendet.[2]
Die Erstbeschreibung als Juniperus chinensis var. procumbens erfolgte 1847 durch Philipp Franz von Siebold in Synopsis Coniferarum. S. 21. Im Jahr 1870 wurde die Varietät von Siebold in Flora Japonica 2. S. 59 als Juniperus procumbens in den Rang einer eigenständigen Art erhoben. Synonyme für Juniperus procumbens (Siebold ex Endl.) Miq. sind Sabina procumbens (Siebold ex Endl.) Iwata & Kusaka und Sabina chinensis var. procumbens (Siebold ex Endl.) Antoine.[5]
Der Kriechende Wacholder wird in der Roten Liste der IUCN als „nicht gefährdet“ eingestuft. Es wird jedoch darauf hingewiesen das eine erneute Überprüfung der Gefährdung notwendig ist.[4]
Der Kriechende Wacholder (Juniperus procumbens) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Er ist auf den Inseln des südlichen Japans heimisch.
Juniperus procumbens (лат. Juniperus procumbens ) – Cupressaceae семьяысь Япониын будӥсь сусыпу. Ӝуждалаез ог 20-30 см.
Juniperus procumbens is a species of shrub in the cypress family Cupressaceae, native to Japan. This low-growing evergreen conifer is closely related to the Chinese juniper, Juniperus chinensis, and is sometimes treated as a variety of it, as J. chinensis var. procumbens.[2][3]
It is a prostrate shrub, usually growing 20–30 centimetres (8–12 inches) tall, occasionally 50 cm (20 in); while it does not get very tall it can get quite wide, 2–4 metres (6+1⁄2–13 ft) across or more, with long prostrate branches. The branches tend to intertwine and form a dense mat. The leaves are arranged in decussate whorls of three; all the leaves are juvenile form, needle-like, 6–8 millimetres (1⁄4–5⁄16 in) long and 1–1.5 mm broad, with two white stomatal bands on the inner face. It is dioecious with separate male and female plants. The cones are berry-like, globose, 8–9 mm in diameter, dark blackish-brown with a pale blue-white waxy bloom, and contain two or three seeds (rarely one); they are mature in about 18 months. The male cones are 3–4 mm long, and shed their pollen in early spring. It produces cones of only one sex on each plant.[2][3][4]
The status of Juniperus procumbens as a wild plant is disputed. Some authorities treat it as endemic to high mountains on Kyūshū and a few other islands off southern Japan,[2] while others consider it native to the coasts of southern Japan (north to Chiba Prefecture) and also the southern and western coasts of Korea.[3]
Several cultivars have been selected, the most widely grown being 'Nana', a slow-growing procumbent plant,[3][5] which in the UK has gained the Royal Horticultural Society’s Award of Garden Merit.[6][7] Others include 'Bonin Isles', a strong-growing mat-forming plant collected on the Bonin Islands,[5] and 'Green Mound', which may just be a renaming of 'Nana'.[5] A variegated plant sold under the name J. procumbens 'Variegata' is actually a cultivar of J. chinensis misnamed.[5]
Juniperus procumbens is a species of shrub in the cypress family Cupressaceae, native to Japan. This low-growing evergreen conifer is closely related to the Chinese juniper, Juniperus chinensis, and is sometimes treated as a variety of it, as J. chinensis var. procumbens.
Lo Juniperus nana Willd. (Juniperus communis subsp. nana) è un arbusto appartenente alla famiglia delle Cupressaceae.
Il ginepro nano è un tipo di ginepro eurasiatico e lo si trova tra i 1500 e i 2500 m di altitudine.
Viene anche coltivata a scopo ornamentale per il suo portamento strisciante e tappezzante e il profumo pungente e gradevole.
Ibukieiner (latin: Juniperus procumbens, = syn. Juniperus chinensis var. procumbens) er en art av bartrær som tilhører einerslekten Juniperus i sypressfamilien. Den vokser utelukkende i det sørlige Japan, med vill utbredelse antakelig bare på den sørlige hovedøya Kyushu og noen småøyer rundt denne. Den er nær beslektet med kinesisk einer (Juniperus chinensis).
Arten er en busk, inntil 70 cm høy, med langsgående krypende greiner som peker oppover i endene. Nålene er stive og skjellaktige, litt konkave, og festet i grupper av 3. De har to bånd av hvite stomata, og inntil 8 mm lange. Den er oftest særbu, med hann- og hunnblomster på separate individer.
Arten kan likne svært på Juniperus squamata, men har lengre og stivere blader (nåler). Frøkonglene modner til svarte, inntil 8–9 mm lange bær, runde eller rund-ovale. Hvert bær har 2-3 frø som er 4 mm lange og med fure. Hannkonglene er ikke beskrevet.
Arten er veldig populær for kultivering i japan, både som bonsai og som dekkende teppeplante i fjell- og steinhager.
Ibukieiner (latin: Juniperus procumbens, = syn. Juniperus chinensis var. procumbens) er en art av bartrær som tilhører einerslekten Juniperus i sypressfamilien. Den vokser utelukkende i det sørlige Japan, med vill utbredelse antakelig bare på den sørlige hovedøya Kyushu og noen småøyer rundt denne. Den er nær beslektet med kinesisk einer (Juniperus chinensis).
Arten er en busk, inntil 70 cm høy, med langsgående krypende greiner som peker oppover i endene. Nålene er stive og skjellaktige, litt konkave, og festet i grupper av 3. De har to bånd av hvite stomata, og inntil 8 mm lange. Den er oftest særbu, med hann- og hunnblomster på separate individer.
Arten kan likne svært på Juniperus squamata, men har lengre og stivere blader (nåler). Frøkonglene modner til svarte, inntil 8–9 mm lange bær, runde eller rund-ovale. Hvert bær har 2-3 frø som er 4 mm lange og med fure. Hannkonglene er ikke beskrevet.
Arten er veldig populær for kultivering i japan, både som bonsai og som dekkende teppeplante i fjell- og steinhager.
Країни проживання: Японія (Кюсю, острови Рюкю). Зустрічається на великих висотах поблизу чи на острівних гірських вершинах, де утворює повзучі килимки по скелях.
Це сланкі чагарники до 70 см заввишки, з повзучими, подовженими гілками. Листки в основному голчасті, ростуть по 3, нерівної довжини, 6-8 мм завдовжки, жорсткі, злегка увігнуті, з 2 білими жиловими смугами; нижня поверхня опукла, вершина різко загострена. Шишки чорно-сизі, коли стиглі, майже кулясті, 8-9 мм в діаметрі, з 2-3 насінинами. Насіння довжиною 4 мм, ребристе.
Цей вид популярний в садах як сланкий вічнозелений чагарник і є обмежена кількість сортів у торгівлі. Використовується найчастіше в Японії, ніж в Європі, хоча не рідкість і там. На відміну від деяких інших видів з аналогічним режимом росту, цей ялівець 'сумлінно' повторює контури альпінаріїв. Тому вид дуже ефективний в таких садах, особливо в традиційних східних садах.
Ніяких конкретних загроз не було визначено для цього виду. Цей вид зустрічається в кількох ПОТ.
Juniperus procumbens là một loài thực vật hạt trần trong họ Cupressaceae. Loài này được Siebold ex Endl. Miq. mô tả khoa học đầu tiên năm 1870.[1]
Juniperus procumbens là một loài thực vật hạt trần trong họ Cupressaceae. Loài này được Siebold ex Endl. Miq. mô tả khoa học đầu tiên năm 1870.
Juniperus procumbens (Siebold ex Endl.) Siebold ex Miq.
Охранный статус
Можжевельник лежачий (лат. Juniperus procumbens) — вид растений рода Можжевельник семейства Кипарисовые.
Встречается в Японии. В естественных условиях растёт в горах.
Стелющийся кустарник, двудомный. Вырастают высотой 50—75 см, диаметром кроны до 2 м. Шишкоягоды почти круглые, 8—9 мм толщиной. Хвоя в основном голубоватая, расположена по 3 в мутовках. Древесина дерева устойчива против гниения. В посадках весьма декоративен.
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Можжевельник лежачий (лат. Juniperus procumbens) — вид растений рода Можжевельник семейства Кипарисовые.
鋪地柏（Juniperus procumbens或Sabina procumbens），亦作地柏，又名爬地柏、匍地柏、偃柏、矮儈，是一種矮小的柏科圓柏屬灌木，原生於日本南部。這種植物的原生地及是否存在野生品種有爭議：有學者認為這種植物原生於九州的南日本其他島嶼的高山上[2]；亦有其他意見指它原生於南日本沿岸（千葉縣以北），亦於朝鮮半島西岸及南岸生長[3]。鋪地柏與桧树（J. chinensis var. procumbens）關係密切，所以有時被認為是桧树的一個變種（J. chinensis var. procumbens）[2][3]。常見於盆景。
.JPG)
|access-date=中的日期值 (帮助)
鋪地柏（Juniperus procumbens或Sabina procumbens），亦作地柏，又名爬地柏、匍地柏、偃柏、矮儈，是一種矮小的柏科圓柏屬灌木，原生於日本南部。這種植物的原生地及是否存在野生品種有爭議：有學者認為這種植物原生於九州的南日本其他島嶼的高山上；亦有其他意見指它原生於南日本沿岸（千葉縣以北），亦於朝鮮半島西岸及南岸生長。鋪地柏與桧树（J. chinensis var. procumbens）關係密切，所以有時被認為是桧树的一個變種（J. chinensis var. procumbens）。常見於盆景。
