A geographic disjunction within Liatris spicata occurs between the coastal plain element (var. resinosa) and the inland/montane element (var. spicata), although plants morphologically referable to var. resinosa occasionally are encountered in montane North Carolina and Tennessee and var. spicata-like plants occur in the range of var. resinosa. Apparent intergrades between the two taxa are common, especially in Tennessee and Alabama. The geographical gap is widest in Georgia and Alabama. Neither variety occurs naturally west of the Mississippi River, except for a historical record of var. spicata in Oregon County, Missouri (Kellogg s.n., MO), where the population has now been genetically "swamped" by L. pycnostachya (G. A. Yatskievych, pers. comm.).
In both var. spicata and var. resinosa, marked variation (dimorphism) in head size occurs, the large-headed plants apparently occurring in scattered geographic enclaves without a broader geographic pattern. It seems possible that independent populational origins of polyploidy might underlie the variation.
Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) je vysoká, vytrvalá květina s až 30 cm dlouhým klasem fialových úborů, je nejčastěji pěstovaný druh rodu šuškarda. Pro neobvyklé květenství i nenáročnost na půdu a péči se vysazuje do okrasných zahrad. Květenství rozkvétají od vrcholu směrem dolů, odtud i lidové jméno „shorakvět“.
Tento druh pochází ze severoamerických plání, kde původně rostl od Massachusetts po Louisianu. Vyskytuje se tam na vlhkých loukách a světlých okrajích lesů v blízkosti bažin a močálů do nadmořské výšce 1200 m. Odtud byl postupně zaveden do kultury v Evropě, kde se tato ozdobná a odolná rostlina počala pěstovat v několika kultivarech.
Šuškarda klasnatá patří mezi teplomilné rostliny, vyžadující během růstu výhřevné místo s dostatkem slunce i vláhy a hlubokou, propustnou a výživnou půdu; dobře snáší i letní sucho. Přes středoevropskou zimu je plně mrazuvzdorná, během vegetačního klidu ji prospívá sucho, zimní přemokření zvyšuje nebezpečí hniloby kořenů. Rostliny raší v dubnu a mohou zůstat na stanovišti po mnoho let, pro podporu kvetení je vhodné dodávat průběžně spotřebované živiny.
Trsnatá trvalka s kvetoucími lodyhami vysokými 40 až 110 cm. Rostlina má kulatý neb mírně podélný hlíznatý oddenek, z kterého rostou trsy bazálních listů dlouhých 150 až 300 a širokých 5 až 10 mm. Z trsů vyrůstají pevné, vzpřímené a nevětvené lodyhy, jež jsou ve spirále porostlé přisedlými listy s čepelemi úzce kopinatými či široce čárkovitými. Listy, hustě porůstající lodyhu, bývají ve spodní části stejně velké jako bazální a směrem vzhůru se zmenšují. Všechny listy jsou bledozelené a mají tří až pět podélných žilek.
Na vrcholu olistěné lodyhy vyrůstají drobné, přisedlé, červenofialové úbory sestavené do přisedlých hlávek složených z 5 až 15 úborů. Hlávky vytvářejí 15 až 30 cm dlouhé klasnaté květenství. Válcovité úbory, až 1 cm velké, obsahují pět až osm oboupohlavných kvítků s trubkovitými, dlouhocípými korunami s výraznými čnělkami. Listeny zvonkovitého zákrovu, vyrůstající ve čtyřech až pěti řadách, jsou podlouhlé a nahoře okrouhlé. Úbory kvetou v červenci a srpnu, kvítky jsou opylovány hmyzem. Plody jsou ochmýřené nažky dlouhé asi 5 mm.
Rostliny se mohou rozšiřovat semeny (nažkami), pak ale trvá několik let než začnou kvést a mladé rostlinky nemusí mít kultivované vlastnosti rodičů. V zahradnictvích se vyšlechtěné kultivary množí dělením trsů nebo řízkováním hlízovitých oddenků po odkvětu.
Šuškarda klasnatá je považována za volně rostoucí trvalku záhonového charakteru. V zahradnictvích se pěstují vyšlechtěné kultivary, např. 'Kobold', které jsou obvykle nižšího vzrůstu, nebývají vyšší než 60 cm a mají delší kvetoucí klasy. Vysazuji se jako solitérní rostliny nebo v malých skupinkách, které se postupně rozrůstají. Sází se na podzim ve sponu 25 × 25 cm až 35 × 35 cm do hloubky 10 cm.
Mimoto se těchto půvabných květin používá k řezu do váz, nebo se v čase nakvétání prvních vrchních úborů řežou na sušení a pak slouží pro aranžování ve floristice.
V současnosti se pěstují ve speciálních kulturách po celý rok a jsou na evropský trh dodávané rozkvetlé rostliny v různých barevných mutacích, např. fialový kultivar 'Floristan Violet', tmavě purpurový 'Picador', levandulově modrý 'Silver Tips' nebo bílý 'Alba'.[1][2][3][4][5]
Vyžaduje slunné stanoviště nebo polostín.[6] V podmínkách ČR je druh mrazuvzdorný. Druhu vyhovuje nejlépe lehká, hlinitopísčitá, přiměřeně vlhká nebo sušší, propustná půda. Druh nesnáší nadměrné vlhko během zimního období. Přes zimu lze uchovávat hlízy v rašelině v bezmrazé chladné místnosti.[7]
Půda má být spíše mírně kyselá. Rostliny lze snadno vegetativně rozmnožovat na jaře dělením trsů nebo na podzim kořenovými hlízkami.[8] Druh lze množit i výsevem. Druh je považován za méně náročný pro pěstování.[9] Hlízy jsou poškozovány hraboši.[7]
Lodyhy porostlé listy
Shora rozkvetající květenství
Květenství s nažkami
Hlíznatý oddenek
Obrázky, zvuky či videa k tématu šuškarda klasnatá ve Wikimedia Commons
Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) je vysoká, vytrvalá květina s až 30 cm dlouhým klasem fialových úborů, je nejčastěji pěstovaný druh rodu šuškarda. Pro neobvyklé květenství i nenáročnost na půdu a péči se vysazuje do okrasných zahrad. Květenství rozkvétají od vrcholu směrem dolů, odtud i lidové jméno „shorakvět“.
Langakset pragtskær (Liatris spicata) – som ofte kaldes "Lampepudser" – er en staude med en opret vækst, græsagtige blade og en cylindrisk stand af rosenrøde (eller sjældnere: hvide) blomster. Arten og sorter af den dyrkes i haver og parker på grund af hårdførhed, tørketålsomhed og blomstring. Blomsterne er meget søgt af bier og andre nektarædende insekter.
Langakset pragtskær er en flerårig, urteagtig plante med en stiv, opret vækst. Stænglen er ofte uforgrenet eller i givet fald forgrenet helt fra bunden. Den er hårløs og glat at føle på. Bladene sidder spredt, og de er græsagtigt linjeformede med hel rand. Begge bladsider er hårløse og lysegrønne. Blomstringen foregår i sensommeren (juli-august), og den består af endestillede, akslignende stande, som er sammensat af små blomsterstande, der igen er sammensat af 4-14 små kurveblomster. De enkelte blomster er rørformede med purpurfarvede kronblade. Hvide blomster forekommer dog også i naturen. Frugterne er nødder med fnok.
Rodsystemet består af en tyk jordstængel med kraftige, dybtgående rødder.
Højde x bredde og årlig tilvækst: 0,90 x 0,30 m (90 x 30 cm/år), heri ikke medregnet skud fra udløbere.
Langakset pragtskær er hjemmehørende i det sydøstlige Canada og i hele det østlige USA frem til Mississippifloden. Arten er knyttet til lysåbne eller let skyggede voksesteder med en humusrig, porøs og ret tør jordbund. Den er karakterplante for de østlige prærier.
I Potomacflodens slugt gennem Virginia, USA, findes en savanneagtig skovtype, hvor arten vokser sammen med bl.a. Farvebælg, Eleocharis compressa (en art af sumpstrå), Helianthus occidentalis (en art af solsikke), hvidask, høj skønhedsøje, kalkunfod, Lathyrus venosus (en art af fladbælg), Lespedeza violacea (en art af kløverbusk), liden præriegræs, præriehirse, prærievadegræs, Sorghastrum nutans (en meget udbredt græsart), svinehickory og virginsk ærenpris[1]
Langakset pragtskær (Liatris spicata) – som ofte kaldes "Lampepudser" – er en staude med en opret vækst, græsagtige blade og en cylindrisk stand af rosenrøde (eller sjældnere: hvide) blomster. Arten og sorter af den dyrkes i haver og parker på grund af hårdførhed, tørketålsomhed og blomstring. Blomsterne er meget søgt af bier og andre nektarædende insekter.
Noropunatähkä eli punatähkä (Liatris spicata) on monivuotisena koristekasvina eli perennana viljelty kasvilaji.
Noropunatähkä kasvaa 40–70 senttimetriä korkeaksi. Sillä on jämäkkä varsi ja purppuranpunainen tähkämäinen kukka, joka avautuu heinä-syyskuussa.[1]
Noropunatähkää kasvaa villinä Pohjois-Amerikan itäosissa.
Noropunatähkä viihtyy kuivilla ja aurinkoisilla paikoilla. [2]
Noropunatähkä eli punatähkä (Liatris spicata) on monivuotisena koristekasvina eli perennana viljelty kasvilaji.
Akssøyleblom (Liatris spicata) er ein art i korgplantefamilien. Arten veks naturleg i den austre delen av Nord-Amerika og har blitt introdusert som hageplante i Europa. Akssøyleblom er ein fleiårig urt som til vanleg blir 40-100 cm høg, men kan under gunstige tilhøve bli så høg som 180 cm. Rothalsen er rund og knollaktig.
Wikimedia Commons har multimedia som gjeld: Akssøyleblom Akssøyleblom (Liatris spicata) er ein art i korgplantefamilien. Arten veks naturleg i den austre delen av Nord-Amerika og har blitt introdusert som hageplante i Europa. Akssøyleblom er ein fleiårig urt som til vanleg blir 40-100 cm høg, men kan under gunstige tilhøve bli så høg som 180 cm. Rothalsen er rund og knollaktig.
Rosenstav (Liatris spicata) är en art i familjen korgblommiga växter i östra Nordamerika. Arten är en vanlig trädgårdsväxt i Sverige.
Fleråriga örter som vanligen blir mellan 40 och 100 cm höga, men ibland så höga som 180 cm. Rothalsen är rundad och knöllik. Bladen är kala eller sparsamt ludna med få glandelkörtlar, rosettbladen har 2-5 nerver och är smalt lansettlika till smalt omvänt lansettlika eller skedformiga 12–35 × 0,2–1 cm, gradvis mindre utmed stjälken. Blommorna kommer i små blomkorgar, mer eller mindre tätt sittande i ett ax. Själva blommorna är rörlika och purpurrosa.
Arten kan delas in i två varieteter:
är något större med bredare blad (4-20 mm) som gladvis blir mindre utmed stjälken.
var. spicata
var. resinosa (Nutt.) Gaiser
Wikimedia Commons har media som rör Rosenstav.
Rosenstav (Liatris spicata) är en art i familjen korgblommiga växter i östra Nordamerika. Arten är en vanlig trädgårdsväxt i Sverige.
Fleråriga örter som vanligen blir mellan 40 och 100 cm höga, men ibland så höga som 180 cm. Rothalsen är rundad och knöllik. Bladen är kala eller sparsamt ludna med få glandelkörtlar, rosettbladen har 2-5 nerver och är smalt lansettlika till smalt omvänt lansettlika eller skedformiga 12–35 × 0,2–1 cm, gradvis mindre utmed stjälken. Blommorna kommer i små blomkorgar, mer eller mindre tätt sittande i ett ax. Själva blommorna är rörlika och purpurrosa.
Arten kan delas in i två varieteter:
var. spicata -är något större med bredare blad (4-20 mm) som gladvis blir mindre utmed stjälken.
var. resinosa - är en kustnära varietet som har mindre blad (4-8 mm) som abrupt blir mindre på mitten av stjälken och blir fjällika. Blomkorgarna blir 7-9 mm med vanligen 5-6 blommor. Blomkorgarna blir 8-11 mm med vanligen 6-8 blommor eller fler.
Wikimedia Commons'ta Liatris spicata ile ilgili çoklu ortam belgeleri bulunur. 
Wikispecies'te Liatris spicata ile ilgili detaylı taksonomi bilgileri bulunur. Liatris spicata, Kuzey Amerika'nın doğusunda yetişen çok yıllık otsu bitki türü.
Genellikle (bazı çeşitlerinde pembe veya beyaz) gösterişli mor çiçekleri için bahçelerde yetiştirilmektedir. Başak biçimindeki sivri mor çiçekleri Temmuz ve Ağustos aylarında görülmektedir.
Nemli bozkırların ve sazlık çayırların yerlisidir. Normal bahçe toprağında tam güneşte büyür. Kuşları ve kelebekleri çekme özelliğine sahiptir.
Liatris spicata, Kuzey Amerika'nın doğusunda yetişen çok yıllık otsu bitki türü.
Genellikle (bazı çeşitlerinde pembe veya beyaz) gösterişli mor çiçekleri için bahçelerde yetiştirilmektedir. Başak biçimindeki sivri mor çiçekleri Temmuz ve Ağustos aylarında görülmektedir.
Nemli bozkırların ve sazlık çayırların yerlisidir. Normal bahçe toprağında tam güneşte büyür. Kuşları ve kelebekleri çekme özelliğine sahiptir.
Liatris spicata là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được (L.) Willd. mô tả khoa học đầu tiên năm 1804.[1]
Bài viết tông cúc Eupatorieae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Liatris spicata là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được (L.) Willd. mô tả khoa học đầu tiên năm 1804.
Стебли прямостоячие, голые либо слегка опушённые. Листья очерёдные, сидячие, линейно-ланцетные, с цельными краями[2].
Цветки мелкие, только трубчатые, ширококолокольчатые, пушистые, собраны в количестве от 5 до 14 штук в корзинки c 3—4-рядными полушаровидными обёртками, в которых листочки внешних рядов короче внутренних[2]. Корзинки, в свою очередь, собраны в расположенное на конце длинного цветоносного побега густое колосовидное высокое (до 35 см) цилиндрическое соцветие, похожее на метёлку для пыли. Цветки в соцветиях начинают распускаться, начиная с верхушки, — среди растений с колосовидными соцветиями такое встречается весьма редко. Привлекают бабочек и пчёл. Венчики в большинстве случаев сиренево-лилового (голубовато-пурпурного) цвета, но иногда могут быть красными, розовыми или белыми[2][4].
Плод — продолговатая ребристая семянка, покрыты волосками[3].
В условиях европейской части России растение цветёт в течение 35—40 дней в июне—июле; семена вызревают[3].
Лиатрис колосистую культивируют во многих странах мира как садовое растения, используя её в первую очередь в групповых посадках, в том числе для организации бордюров, а также миксбордеров[4]. Растение используется также для выращивания в рокариях.
Растения выращивают также для срезки[4] — в воде, в которую добавлены минеральные удобрения, срезанные соцветия могут стоять до двух недель[3]. Клубнелуковицы можно также использовать для выгонки.
Растение в культуре с 1732 года[2].
В открытом грунте растение пригодно для выращивания в зонах морозостойкости с 3 по 10[4].
Неприхотливое растение, не требует какого-либо особого ухода; также нет каких-либо специальных требований относительно влажности, может хорошо развиваться при различных условиях, в том числе во влажных местах на берегах водоёмов; вместе с тем при умеренном поливе растения развиваются лучше[4]. Для посадки желательно выбирать открытые места, допустимо лёгкое затенение[2]. Относительно почвы специальных требований также нет[4], однако лучше всего растения развиваются в хорошо дренированной плодородной почве.
Уход за растениями состоит в регулярных прополках и подкормках полным комплексным удобрением. Подготовка к зиме заключается в срезке у растений надземных частей и мульчировании поверхности торфом, сухими листьями или компостом.
Размножение — семенами, а также осенним делением куста[2]. При весенней посадке (пересадке) клубнелуковиц рекомендуется их сажать на глубину 10 см на расстоянии 30 см друг от друга, после чего места посадки мульчировать.
Выделяют разновидность Liatris spicata var. resinosa, которая отличается от номинативной разновидности меньшим размером листьев, меньшим числом цветков в корзинках, меньшей высотой обёрток корзинок, а также лиловатой окраской листочков обёрток. Номинативная разновидность в природе встречается обычно во внутренних регионах и в горах, а Liatris spicata var. resinosa — на прибрежных равнинах[6].
По информации базы данных The Plant List, 2013 (если не указан иной источник), в синонимику вида входят следующие названия[7]:
Стебли прямостоячие, голые либо слегка опушённые. Листья очерёдные, сидячие, линейно-ланцетные, с цельными краями.
Цветки мелкие, только трубчатые, ширококолокольчатые, пушистые, собраны в количестве от 5 до 14 штук в корзинки c 3—4-рядными полушаровидными обёртками, в которых листочки внешних рядов короче внутренних. Корзинки, в свою очередь, собраны в расположенное на конце длинного цветоносного побега густое колосовидное высокое (до 35 см) цилиндрическое соцветие, похожее на метёлку для пыли. Цветки в соцветиях начинают распускаться, начиная с верхушки, — среди растений с колосовидными соцветиями такое встречается весьма редко. Привлекают бабочек и пчёл. Венчики в большинстве случаев сиренево-лилового (голубовато-пурпурного) цвета, но иногда могут быть красными, розовыми или белыми.
Плод — продолговатая ребристая семянка, покрыты волосками.
В условиях европейской части России растение цветёт в течение 35—40 дней в июне—июле; семена вызревают.
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 eudicots 階級なし : コア真正双子葉類 core eudicots 階級なし : キク類 asterids 階級なし : 真正キク類II euasterids II 目 : キク目 Asterales 科 : キク科 Asteraceae 亜科 : キク亜科 Asteroideae 連 : ヒヨドリバナ連 Eupatorieae 属 : ユリアザミ属 Liatris 節 : L. sect. Suprago 種 : リアトリス L. spicata 学名 Liatris spicataリアトリス（学名: Liatris spicata）は、キク科ユリアザミ属[2]（キリンギク属、リアトリス属[3]）の多年草。和名はキリンギク[2]（麒麟菊）[3]。
花は花序の頭端から下へと向かって咲いてゆく。花の色は紫、紅、白。頭状花はミツバチを誘引する。花の咲き方は槍咲き型と呼ばれる穂状に咲くパターンと玉咲き型と呼ばれる固まって咲くパターンの2つに大別される。
原産地は北米[3]で、草原や森林などに自生。日本には大正時代に渡来した。
耐寒性は強い。肥沃で排水性が高く、日当たりの良い土壌が育成に適している。育成にあたってはナメクジやカタツムリ、ネズミによる食害が注意される。自然風庭園やボーダー花壇での育成に向いている。
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 
_leaves.JPG)
_Willd._dense_blazing_star.png)
_leaves.JPG)
