dcsimg
Image of silvergreen bryum moss
Creatures » » Plants » » Mosses » » Bryaceae »

Silvergreen Bryum Moss

Bryum argenteum Hedwig 1801

Associations

provided by BioImages, the virtual fieldguide, UK
Plant / associate
scattered apothecium of Byssonectria tetraspora is associated with live cushion of Bryum argenteum

Plant / grows inside
apothecium of Octospora leucoloma grows inside cushion of Bryum argenteum

license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
BioImages
project
BioImages

Comprehensive Description

provided by Smithsonian Contributions to Botany
Bryum argenteum

Bryum argenteum Hedw., Sp. Musc. 181, 1801. [Original material: Europe, coll. Hedwig.]

Small, whitish green plants usually 5–10 mm high, sparingly reddish radiculose, with stems reddish and covered with elongate epidermal cells. Leaves mostly ca. 1 mm long, 0.6 mm wide, broadly ovate, rather concave, often with abrupt, slender acumination; margins entire, erect to slightly recurved below; costa percurrent or rarely slightly excurrent, distal part usually weak or ending near upper 1/4 of leaf; cells of upper lamina rhomboidal, 12–20 μm wide, ca. 75 μm long, those in upper 1/3 hyaline; lower cells with firmer walls; basal cells more rectangular, 12 μm wide, 25–30 μm long, often reddish. Dioicous. Setae usually ca. 10 mm long, yellowish and becoming red when older. Capsule distinctly pendulous, short-cylindrical with a short tapering or slightly swollen base, often reddish; peristome complete. Spores 14–18 μm in diameter.

MAS A TIERRA: Cordon Salsipuedes, ca. 1500 ft, H. & E. 354.

Bryum argenteum is undoubtedly the most weedy species of moss in the world, being known from almost all terrestrial regions including Greenland and Antartica. It is difficult to understand why there are no previous reports of the species from Juan Fernandez.
license
cc-by-nc-sa-3.0
bibliographic citation
Robinson, Harold E. 1975. "The mosses of Juan Fernandez Islands." Smithsonian Contributions to Botany. 1-88. https://doi.org/10.5479/si.0081024X.27

Bryum argenteum ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Bryum argenteum és una espècie de molsa de la família de les briàcies.[1]

Descripció

Forma gespes denses d'un a varis centímetres d'extenció, brillants i argentades sobre pedres, murs o directament al sòl. Plantetes denses, erectes, d'un mil·límetre d'amplada i de 0,5 a 1 mil·límetre d'alçada. Fil·lidis amplament ovats, d'aspecte esquamós, diminuts, molts densos al llarg del caudili, còncaus, apiculats d'àpex incolor. Sovint presenta bulbils (propàguls en forma de petit bulb) axil·lars.[2] L'esporòfit presenta unes càpsules pèndules, elipsoides, allargades de fins a 2 mil·límetres, de color bru rojenc en estat madur.[3]

Ecologia i distribució

És una espècie cosmopolita, habita zones obertes, iluminades, assolellades i nitrificats. És un dels pocs briòfits que creix en llocs antropitzats com ciutats, murs, esquerdes de paviment, vores de camins... la podem trobar des de l'estatge litoral fins l'alpí. Molt comuna arreu dels Països catalans.[2] Es troba a tot el món gràcies a la introducció en molts casos per part de l'home.[3]

Referències

  1. «Bryum argenteum Hedw.». The Plant List. [Consulta: 24 març 2019].
  2. 2,0 2,1 Casas, Creu. Flora dels briòfits dels Països Catalans. Barcelona: Institut d'Estudis Catalans, 2001. ISBN 84-7283-583-9.
  3. 3,0 3,1 Wolkmar Wirth; Ruprecht Düll; Xavier Llimona; Rosa María Ros; Olaf Werner. Guía de campo de los líquenes, musgos y hepáticas. Barcelona: Omega, 2004. ISBN 84-282-1266-X.
 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Bryum argenteum
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Bryum argenteum: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Bryum argenteum és una espècie de molsa de la família de les briàcies.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Prutník stříbřitý ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Prutník stříbřitý (Bryum argenteum) je jedním z nejvíce rozšířených mechů. Je snadno rozpoznatelný díky jeho bělavým nebo stříbřitě zeleným listům.

Popis

Mechorost, jehož porosty tvoří polštářky nebo chomáčky vysoké 0,5 – 2 cm. Lodyžka rovnoměrně olistěná hnědočervenými přímými lístky (v případě, že rostlina roste ve stínu má lístky oddálené). Lístky jehnědovitě přisedlé (za sucha), nepatrně odstávající (za vlhka), celokrajné, široce vejčité, vyduté, s zúženou špičkou. Žebro s načervenalou bází, slabé, končí nad prostředkem listu. Tobolka převislá, z krátkého krku podlouhlá, krvavě červená, pod ústím zúžená.[1] Kuželovité víčko.

Bryum argenteum sporogon

Rozmnožování

Patří mezi výtrusné rostliny, v jejichž životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem. Gametofyt je pohlavní fáze. V této fázi dochází k tomu, že z výtrusnice vypadne haploidní výtrus (spora), který vyklíčí v prvoklíček (protonema). Z prvoklíčku vyroste mechová rostlinka. Rostlinka nese pohlavní orgány (gametangia), samčí (pelatky) nebo samičí (zárodečníky). Samčí gamety jsou dvoubičíkaté pohyblivé buňky tzv. spermatozoidy. K oplození je třeba vodní prostředí.

Na gametofyt navazuje sporofyt (nepohlavní fáze). V této fázi dochází ke splynutí pohlavních buněk, z nichž se vyvíjí štět a tobolka. V tobolce vznikají redukčním dělením (meióza) výtrusy, výtrusy z tobolky vypadnou a zahajuje tak nový proces rodozměny.

Vegetativní rozmnožování je dalším možným způsobem rozmnožování. Dochází k němu pomocí odlomení různých částí stélky např. specializovaných drobnolistých větévek, někdy redukovaných do podoby olistěných pupenů v paždí listů.

Rozšíření

Kosmopolitně rozšířen, od nížin až do alpínského stupně. Obsahuje téměř všechny typy podkladů, přístěnná i výslunná stanoviště, holou zem, štěrbiny skal, spáry mezi dlažbou, střechy a zdi, okraje cest a silnic.[2] Na stanovištích silně přehnojených dusíkem, často v blízkosti lidských sídlišť.[3]

Odkazy

Reference

  1. Pilous Z., Duda J. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
  2. Kubešová, S. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, ZO Hořepík, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3
  3. Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9

Literatura

  • Kubešová S., Musil Z., Novotný I., Plášek V., Zmrhalová M. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, ZO Hořepík, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3
  • Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9
  • Pilous Z., Duda J. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
  • Váňa, J. Obecná bryologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1093-0

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Prutník stříbřitý: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Prutník stříbřitý (Bryum argenteum) je jedním z nejvíce rozšířených mechů. Je snadno rozpoznatelný díky jeho bělavým nebo stříbřitě zeleným listům.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Sølvbryum ( Danish )

provided by wikipedia DA

Sølvbryum (Bryum argenteum), ofte skrevet sølv-bryum, er et hårdfør og temmelig almindeligt mos, især i bebyggede områder. Mosset danner lave, tætte, hvidliggrønne eller sølvglinsende tuer. Det videnskabelige artsnavn argenteum betyder 'sølvfarvet'.

Sølvbryum har op til 2 cm høje, trinde og oprette skud, der bærer tæt taglagte, hule, ægformede og kun ca 0,6 mm lange blade med en svag ribbe og uden randsøm. Arten har en særlig tilpasning rettet mod udtørring, idet bladenes yderste celler dør og derved danner et isolerende lag. Det er disse luftfyldte celler, der bryder lyset og giver mosset dets sølvfarvede fremtoning. De rødbrune, hængende og ægformede sporehuse findes hist og her og modnes om efteråret.

Det har vist sig, at man kan dokumentere de årlige ændringer i ozonlagets tykkelse over Antarktis ud fra indholdet af flavonoider i herbariemateriale af mosset.[1]

Sølvbryum er sammen med alm. firling (Sagina procumbens) karakterart for plantesamfundet Bryo-Saginetum procumbentis inden for plantesociologien.[2]

Sølvbryum er udbredt over hele den nordlige halvkugle lige fra lavlandet og op til snegrænsen.[3]


 src=
Foto: Abalg
 src=

Noter

  1. ^ Ryan Ken G. et al, Historical ozone concentrations and flavonoid levels in herbarium specimens of the Antarctic moss Bryum argenteum, périodique Global change biology, volume 15, p.1694-1702, 2009.
  2. ^ Guide des groupements végétaux de la région parisienne. Bassin parisien – Nord de la France (Ecologie et Phytogéographie), Gérard Arnal, Christian Bock, Marcel Bournérias, 17/01/2002, Belin, Collection Botanique ISBN 2-7011-2522-7
  3. ^ Guide des fougères, mousses et lickens d'Europe, H-M. Jahns, Delachaux et Niestlé, 1989, ISBN 2-603-00684-3

Litteratur

  • Andersen, A.G. et al. Den danske mosflora. I. Bladmosser, 1976, Gyldendal, ISBN 87-01-30371-6.
  • Christiansen, M. Skytte. Flora i farver 2. Sporeplanter, 1978, Politikens Forlag, ISBN 87-567-2967-7.
  • Smith, A. J. E. The Moss Flora of Britain and Ireland, 2004, Cambridge University Press, ISBN 978-0-521-54672-0.

Eksterne henvisninger

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visit source
partner site
wikipedia DA

Silbermoos ( German )

provided by wikipedia DE

Das Silbermoos (Bryum argenteum), auch Silber-Birnmoos genannt, ist eines der häufigsten Moose der Innenstädte und eines der wenigen Laubmoose der Gattung Bryum, die man auch ohne Mikroskop sofort erkennen kann.

Erkennungsmerkmale

Das Silbermoos ist, zumindest in trockenem Zustand, silbrig-grün oder weißlich-grün gefärbt. Das liegt daran, dass die breit eiförmig geformten Einzelblättchen in der Spitze kein Chlorophyll bilden. Die Rippe endet über der Blattmitte (siehe Abbildung). Die Stängel sind kätzchenförmig oder schuppenartig beblättert, so dass die einzelnen Ästchen wie kleine Würmchen aussehen. An feuchten nicht gestörten Standorten können die Ästchen auch etwas stärker waagerecht beblättert sein. Die oberen Zellen der Blattfläche (Laminazellen) sind verlängert rhombisch bis länglich rhombisch geformt. Die Kapsel des Sporophyten ist kurz zylindrisch, erscheint an der Basis breiter und ist dunkelrot bis schwarz gefärbt.

 src=
Das Silbermoos kann auch an Gebäuden oder sogar in Fensterritzen von Autos wachsen.

Vorkommen

Das kosmopolitisch verbreitete Silbermoos ist eine stickstoffliebende Art. Es gilt als Kulturfolger der Menschen, da es bevorzugt auf Gestein, in Lücken von Pflastersteinen und auf Asphalt an Straßenrändern wächst. Der ursprüngliche Lebensraum waren vermutlich ausschließlich Vogelfelsen. Sonst ist es auch auf nitrophilen Böden nahe der Siedlungsbereiche anzutreffen. Gerade in Innenstädten oder in Industriegebieten trifft man das Silbermoos besonders häufig. Es wächst sowohl in artreinen Rasen als auch eingesprengt zwischen anderen Moosen.

Vergesellschaftung

Das Silbermoos ist Charakterart der Mastkraut-Trittgesellschaft (auch Pflasterritzengesellschaft; Bryo-Saginetum procumbentis). Es ist die typische Trittgesellschaft gepflasterter Plätze und Wege, die besondere mechanische Belastungen ertragen kann. Das Moos gedeiht in den Pflasterritzen vor direkter Trittbelastung geschützt. Es kommt dort zusammen mit dem rosettenartig wachsenden Niederliegenden Mastkraut und dem Einjährigen Rispengras (Poa annua) vor. In wärmeren Lagen der zentralen Innenstädte gesellen sich häufig verschiedenste wärmeliebende Gräser wie das Kleine Liebesgras (Eragrostis minor) hinzu.

Besonderheiten

Diese Art besitzt eine besondere Anpassung an Trockenheit. Bei Austrocknung sterben die äußeren Zellen ab und bilden eine isolierende Schicht. Diese luftgefüllten Zellen brechen das Licht und verleihen der Pflanze das silbrige Aussehen an trockenen Standorten.

Weblinks

 src=
– Album mit Bildern, Videos und Audiodateien
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Silbermoos: Brief Summary ( German )

provided by wikipedia DE

Das Silbermoos (Bryum argenteum), auch Silber-Birnmoos genannt, ist eines der häufigsten Moose der Innenstädte und eines der wenigen Laubmoose der Gattung Bryum, die man auch ohne Mikroskop sofort erkennen kann.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Bryum argenteum

provided by wikipedia EN

Bryum argenteum, the silvergreen bryum moss or silvery thread moss,[1] is a species of moss in the family Bryaceae. It is one of the most common mosses of urban areas and can be easily recognized without a microscope.

Description

B. argenteum growing in the cracks of a car window

The species is silvery-green or whitish-green colored when dry. This is because the broadly ovate shaped single leaflets in the tip do not form chlorophyll. The costa extends beyond the middle of the leaf. In damp, undisturbed locations, the branches may also form a more horizontal growth habit. The upper cells of the leaf surface are elongated rhomboid shaped. The capsule of the sporophyte is short cylindrical, appears broader at the base and is dark red to black colored.[2]

It has a high ability to tolerate drought and pollution of urban environments.[3] B. argenteum is considered a desiccation tolerant species that can withstand total drying. While it is a common characteristic in mosses, B. argenteum was one of the first bryophytes experimentally determined to be desiccation tolerant.[4]

Distribution and habitat

An adaptable plant, it has a cosmopolitan distribution and is found in Europe, North America, the deserts of Australia and in Antarctica.[5][6]

It thrives in areas of high anthropogenic activity, growing on rocks, in gaps of paving stones, on asphalt, and on roadsides. It grows especially well in inner cities or in industrial areas. Being a nitrogen loving species, it is also found on nitrophilic soils in urban areas. It is found growing among lawns as well as in other moss communities.[7]

The species is often spread by vegetative fragments clinging to the shoes of people and the feet or hooves of animals.[2] Another method of spread is in the production and sale of liners. Liners infested with B. argentem, often in association with Marchantia polymorpha, are commonly grown in one region of the country, transported to another region to continue growth, and are shipped to a retail location before being planted. Plants have the potential to pick up or disperse these species at each point of transfer.[8]

References

  1. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Bryum argenteum". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 2018-10-26.
  2. ^ a b "Silver Moss (Bryum argenteum)". Illinoiswildflowers.info.
  3. ^ "Bryum argenteum". Pza.sanbi.org.
  4. ^ Gao B, Li X, Zhang D, et al. Desiccation tolerance in bryophytes: The dehydration and rehydration transcriptomes in the desiccation-tolerant bryophyte Bryum argenteum. Sci Rep. 2017;7(1):7571. Published 2017 Aug 8. doi:10.1038/s41598-017-07297-3
  5. ^ "Bryum argenteum". Atlas of Living Australia. Retrieved October 27, 2018.
  6. ^ S. Pisa; E. M. Biersma; P. Convey; J. Patiño; A. Vanderpoorten; O. Werner; R. M. Ros (2014). "The cosmopolitan moss Bryum argenteum in Antarctica: recent colonisation or in situ survival?" (PDF). Polar Biology. 37 (10): 1469–1477. doi:10.1007/s00300-014-1537-3. S2CID 16632288.
  7. ^ "Archived copy" (PDF). Archived from the original (PDF) on 2018-02-03. Retrieved 2018-11-18.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)
  8. ^ Fausey, Jason C. (2003). "Controlling Liverwort and Moss Now and in the Future" (PDF). HortTechnology. 13 (1): 35–38. doi:10.21273/HORTTECH.13.1.0035. Retrieved November 16, 2018.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Bryum argenteum: Brief Summary

provided by wikipedia EN

Bryum argenteum, the silvergreen bryum moss or silvery thread moss, is a species of moss in the family Bryaceae. It is one of the most common mosses of urban areas and can be easily recognized without a microscope.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Hopeahiirensammal ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Hopeahiirensammal (Bryum argenteum) on lehtisammallaji hiirensammalten heimossa (Bryaceae). Sitä esiintyy koko maailmassa. Laji on typensuosija ja kulttuurinsuosija, joka kasvaa paljaalla maalla ja kivirakennelmilla.

Hopeahiirensammal kasvaa puolesta puoleentoista senttimetriä pitkäksi ja muodostaa matalan tiheän kasvuston. Lehdet ovat soikeita ja yleensä teräväkärkisiä. Niiden keskisuoni yltää enintään vähän yli lehden puolen välin. Lehtien yläosa on väritön kuolleiden solujen vuoksi, joten sammalkasvusto näyttää päältä hopeanväriseltä. Varjoisilla paikoilla kasvaa myös kokonaan vihreää muotoa. Hopeahiirensammalella on itiöpesäkkeitä toisinaan. Pesäke on nuokkuva, nuorena kirkkaan punainen, kypsänä punertavan ruskea.

Lähteet

  • Ulvinen, Tauno, Syrjänen, Kimmo & Anttila, Susanna 2002: Suomen sammalet – levinneisyys, ekologia, uhanalaisuus. ISBN 952-11-1152-6.
  • Jahns, Hans Martin 1982: Sanikkaiset Sammalet Jäkälät Pohjois-, Keski- ja Länsi-Euroopassa. Otava. Keuruu.

Aiheesta muualla

Kuvalinkit:

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Hopeahiirensammal: Brief Summary ( Finnish )

provided by wikipedia FI

Hopeahiirensammal (Bryum argenteum) on lehtisammallaji hiirensammalten heimossa (Bryaceae). Sitä esiintyy koko maailmassa. Laji on typensuosija ja kulttuurinsuosija, joka kasvaa paljaalla maalla ja kivirakennelmilla.

Hopeahiirensammal kasvaa puolesta puoleentoista senttimetriä pitkäksi ja muodostaa matalan tiheän kasvuston. Lehdet ovat soikeita ja yleensä teräväkärkisiä. Niiden keskisuoni yltää enintään vähän yli lehden puolen välin. Lehtien yläosa on väritön kuolleiden solujen vuoksi, joten sammalkasvusto näyttää päältä hopeanväriseltä. Varjoisilla paikoilla kasvaa myös kokonaan vihreää muotoa. Hopeahiirensammalella on itiöpesäkkeitä toisinaan. Pesäke on nuokkuva, nuorena kirkkaan punainen, kypsänä punertavan ruskea.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visit source
partner site
wikipedia FI

Bryum argenteum ( French )

provided by wikipedia FR

Bryum argenteum, le bryum d'argent, est une mousse rustique et assez commune, dont la particularité dans le genre Bryum, est son aspect argenté. Elle se développe typiquement dans les interstices des rues piétonnes, en compagnie de Sagina procumbens.

Description

Plante non ramifiée ou dichotome de 0,5 à 1,5 cm de long, Bryum argenteum se présente sous la forme d'un gazon ras et dense. Ses feuilles ovoïdes se rétrécissent progressivement et se recouvrent partiellement comme les tuiles d'un toit de telle manière que la tige feuillée prend l'aspect d'un chaton. Ses nervures dépassent à peine le milieu de la feuille. Les feuilles ressemblent à des coussinets blancs argentés par la présence de très nombreux poils hyalin ou de couleur toute verte dans les stations humides et ombragées[1].

Écologie et distribution

Elle présente de nombreuses formes sur calcaire sec ou humide, sur le sable ou les graviers. Relativement insensible aux contraintes mécaniques, c'est une espèce pionnière, ubiquiste et cosmopolite[2]. Elle peut donc se glisser dans les fissures des architectures citadines. Elle forme, avec la caryophyllacée Sagina procumbens, le syntaxon Bryo-Saginetum procumbentis que l'on retrouve typiquement dans les interstices des pavés ou dans les murs[3].

Largement répandue dans tout l'hémisphère nord, elle est abondante depuis la plaine jusqu'à la limite des neiges[1].

Usage

Les variations pluriannuelles depuis 1957 de l'épaisseur de la couche d'ozone dans l'antarctique peuvent aussi être mesurées par le taux de flavonoïdes contenus dans cette mousse conservée dans des herbiers[4].

Galerie

Références

  1. a et b Guide des fougères, mousses et lichens d'Europe, H-M. Jahns, Delachaux et Niestlé, 1989, (ISBN 2-603-00684-3)
  2. (en) A.J.E. Smith, Bryophyte Ecology, Springer Science & Business Media, 2012 (lire en ligne), p. 139.
  3. Guide des groupements végétaux de la région parisienne. Bassin parisien - Nord de la France (Écologie et Phytogéographie), Gérard Arnal, Christian Bock, Marcel Bournérias, 17/01/2002, Belin, Collection Botanique (ISBN 2-7011-2522-7)
  4. Ryan Ken G. et al, Historical ozone concentrations and flavonoid levels in herbarium specimens of the Antarctic moss Bryum argenteum, périodique Global change biology, volume 15, p. 1694-1702, 2009

Référence taxonomique

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Bryum argenteum: Brief Summary ( French )

provided by wikipedia FR

Bryum argenteum, le bryum d'argent, est une mousse rustique et assez commune, dont la particularité dans le genre Bryum, est son aspect argenté. Elle se développe typiquement dans les interstices des rues piétonnes, en compagnie de Sagina procumbens.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Бріум сріблястий ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK

Бріум сріблястий (Bryum argenteum) — вид мохів (Bryophyta). Один з найпоширеніших по всьому світу видів мохів, що легко розпізнається завдяки своєму сріблясто-зеленому «листю» (що, проте, не є справжнім листям).

Посилання


Wiki letter w.svg
На цю статтю не посилаються інші статті Вікіпедії.
Будь ласка, скористайтеся підказкою та розставте посилання відповідно до прийнятих рекомендацій.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Бріум сріблястий: Brief Summary ( Ukrainian )

provided by wikipedia UK

Бріум сріблястий (Bryum argenteum) — вид мохів (Bryophyta). Один з найпоширеніших по всьому світу видів мохів, що легко розпізнається завдяки своєму сріблясто-зеленому «листю» (що, проте, не є справжнім листям).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Автори та редактори Вікіпедії
original
visit source
partner site
wikipedia UK

Bryum argenteum ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Bryum argenteum là một loài Rêu trong họ Bryaceae. Loài này được Hedw. mô tả khoa học đầu tiên năm 1801.[1]

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Bryum argenteum. Truy cập ngày 19 tháng 8 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến họ rêu Bryaceae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.


license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Bryum argenteum: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Bryum argenteum là một loài Rêu trong họ Bryaceae. Loài này được Hedw. mô tả khoa học đầu tiên năm 1801.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

真藓 ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科
二名法 Bryum argenteum
Hedw., 1801

真藓学名Bryum argenteum)为真藓科真藓属下的一个种。

参考文献

扩展阅读

小作品圖示这是一篇关于苔藓植物小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

真藓: Brief Summary ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

真藓(学名:Bryum argenteum)为真藓科真藓属下的一个种。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

ギンゴケ ( Japanese )

provided by wikipedia 日本語
ギンゴケ Bryum argenteum 2005.07.26 13.29.24.jpg 分類 : 植物界 Plantae : マゴケ植物門 Bryophyta : マゴケ綱 Bryopsida : マゴケ目 Bryales : ハリガネゴケ科 Bryaceae : ハリガネゴケ属 Bryum : ギンゴケB. argenteum 学名 Bryum argenteum
(Hedw. 1801) 和名 ギンゴケ

ギンゴケBryum argenteum)は、蘚類に分類されるコケ植物コンクリートの間などにも生育している。

分布[編集]

日本を含む世界中に分布[1]。温帯などに多く見られるが、南極大陸にも生育している[2][3]。他のコケ植物地衣類と同所的に生育していることも多い。

形態[編集]

 src=
胞子体

茎は長さ1cm程度で、葉は茎に重なり合ってつく[1]。茎には少量の仮根をつける。葉は先が尖った卵形で、中肋が1本ある。葉の長さは0.5-1cm[1]。葉の先端近くはやや透明になる。植物群落全体は灰緑色から白緑色になる[1]

胞子体は約1cmの柄の先端につき、蒴は卵形。

染色体数はn=10。かつてはn=20の倍数体が南極に生育しているとされたが、これはのちにオオハリガネゴケの一型であるとされた[4][5]

利用[編集]

ギンゴケは、庭土や畑、都会のコンクリートのすきまにまで広く生育しているため、土壌などから吸収した重金属類の量を測定することで、大気汚染の度合いを推定することが出来ると期待されている[6]。また南極などの苛酷な環境に生育しているため、その凍結、乾燥耐性に関する生理機構を調べることで、宇宙空間のような極限環境に対する耐性機構を推定し、宇宙生物学の基礎的データを得ようとする研究もある[3]

脚注[編集]

  1. ^ a b c d 井上浩『フィールド図鑑 コケ』(1986年、東海大学出版会)p.7
  2. ^ Horikawa, Y. and Ando, H. (1961) Mosses of the Ongul Islands collected during the 1957-1960 Japanese Antarctic Research Expedition. Hikobia, 2, 160-169.
  3. ^ a b 沓名亨, 三宅剛史, 西平直美, 藤井暁子, 小野文久, 山下雅道, 三枝誠行 (2010) 「乾燥、低温およびアブシジン酸処理によるギンゴケの糖量変化」 Space Utilization Research 26 168-170.
  4. ^ Inoue, S.(1976) Chromosome studies on five species of Antarctic mosses. Kumamoto J. Sci. Biol., 13 (1), 1-5.
  5. ^ Ochi, H. (1979) A taxonomic review of the genues Bryum, musci in Antarctica. Mem. Natl Inst. Polar Res., Spec. Issue, 11, 70-80.
  6. ^ 石井猛, 野上祐作, 猶原順 (1989) 「ギンゴケ(Bryum argenteum Hedw.)及びウメノキゴケ(Parmelia tinctorum)中の重金属を指標とした大気汚染の評価に関する研究」岡山理科大学紀要. A, 自然科学 24, 67-74.
執筆の途中です この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めていますプロジェクト:植物Portal:植物)。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
ウィキペディアの著者と編集者
original
visit source
partner site
wikipedia 日本語

ギンゴケ: Brief Summary ( Japanese )

provided by wikipedia 日本語

ギンゴケ(Bryum argenteum)は、蘚類に分類されるコケ植物コンクリートの間などにも生育している。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
ウィキペディアの著者と編集者
original
visit source
partner site
wikipedia 日本語