Santálotvaré (Santalales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 7 čeledí. V naší květeně jej zastupuje lněnka, ochmet evropský a jmelí bílé. Zástupci řádu jsou často poloparazité, případně i nezelení parazité.
Společné znaky, vymezující řád Santálotvaré, jsou zejména obsah polyacetylénů, jednosemenné nepukavé plody a typ placentace. Monofyletičnost této skupiny byla potvrzena i analýzou rbcL, atpB a 18S sekvencí DNA. U většiny zástupců jsou tyčinky naproti korunním lístkům. Mnozí zástupci jsou poloparazité a klasické kořeny jsou u nich nahrazeny haustorii. Mnoho taxonů má také spodní semeník.[1]
Řád santálotvaré zahrnuje byliny i dřeviny. Poloparazitické druhy rostou na kmenech a větvích nebo na kořenech hostitelských rostlin. Zástupci čeledi hlívencovité jsou nezelení obligátní kořenoví parazité. Listy santálotvarých jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, nezřídka do různé míry redukované. Květy jsou různé od drobných po velké a nápadné. Okvětí je často více či méně redukované. Tyčinek je většinou stejný počet jako korunních lístků, případně méně. Semeník je svrchní až spodní, povětšině s jedinou čnělkou.[2]
Řád Santálotvaré zahrnuje (ve smyslu systému APG III) asi 2300 druhů ve 170 rodech a 7 čeledích. Největší čeledi jsou ochmetovité (asi 1000 druhů v 68 rodech) a santálovité (asi 1000 druhů ve 44 rodech).[3]
Jmelí bílé - Viscum album (santálovité)
Lněnka Thesium alpinum (santálovité)
Nuytsia floribunda (ochmetovité)
Rhopalocnemis phalloides (čeleď hlívencovité)
Řád je rozšířen celosvětově, nejvíce zástupců je v tropech. V naší květeně jsou zastoupeny 3 rody: lněnka (Thesium) a jmelí bílé (Viscum album) z čeledi santálovité (Santalaceae) a ochmet evropský z čeledi ochmetovité (Loranthaceae).[4]
Taxonomie řádu santálotvaré je dosti složitá a dosud není zcela dořešena. Velké změny nastaly zejména ve vymezení jednotlivých čeledí. Z čeledi ochmetovité byly vyjmuty čeledi jmelovité (Viscaceae) a Eremolepidaceae a později vřazeny do čeledi santálovité. Nově byly ustaveny čeledi Schoepfiaceae a Opiliaceae, jejichž rody byly dříve řazeny do čeledi santálovité (Santalaceae), příp. olaxovité (Olacaceae).
V systému APG III, vydaném v roce 2009, byla do řádu santálotvaré vřazena obligátně parazitická čeleď Balanophoraceae, která byla do té doby mezi čeleděmi s nejasným zařazením. Čeleď Olacaceae je zjevně parafyletická skupina, pro nedostatečnou prozkoumanost je však v systémech APG III i APG IV zatím ponechávána jako sběrný taxon. Komplexní revize řádu Santalales na základě molekulárních metod byla publikována v roce 2010. Čeleď Olacaceae je v ní rozdělena do 7 monofyletických čeledí (Olacaceae, Aptandraceae, Ximeniaceae, Coulaceae, Strombosiaceae, Erythropalaceae a Octoknemataceae), které tvoří bazální větve řádu santálotvaré. Podobně čeleď santálovité (Santalaceae) je rozdělena na 7 čeledí (Amphorogynaceae, Cervantesiaceae, Comandraceae, Nanodeaceae, Santalaceae, Thesiaceae a Viscaceae), přestože je jako celek monofyletickou skupinou.[5][6]
Erythropalaceae
Strombosiaceae
Coulaceae
Olacaceae
Aptandraceae
Ximeniaceae
Octoknemataceae
Loranthaceae
Misodendraceae
Schoepfiaceae
Opiliaceae
Comandraceae
Thesiaceae
Cervanthesiaceae
Nanodeaceae
Santalaceae
Viscaceae
Amphorogynaceae
Santál bílý (Santalum album) z čeledi santálovité je zdrojem známé vonné silice. Význam ostatních druhů řádu je spíše okrajový. Některé mají využití v medicíně. Zástupci čeledi hlívencovité jsou pozoruhodné rostliny připomínající svým vzhledem spíše houbu.
Santálotvaré (Santalales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 7 čeledí. V naší květeně jej zastupuje lněnka, ochmet evropský a jmelí bílé. Zástupci řádu jsou často poloparazité, případně i nezelení parazité.
