Slepcovití (Spalacidae) je čeleď hlodavců z podřádu Anomaluromorpha.[1] Zahrnuje 6 rodů s 36 druhy žijícími ve východní Evropě, v severní a východní Africe, na Blízkém východě a ve střední a jihovýchodní Asii.
Jde o středně velké hlodavce, z nichž někteří nemají žádné viditelné oči. Žijí většinu času pod zemí, kde si hloubí nory se složitými systémy tunelů. Zde také hledají svou potravu – hlízy, kořínky a jiné podzemní části rostlin.
Prestižní databáze savců Mammal Species of the World rozděluje slepcovité do čtyř podčeledí:[1]
Zařazení příslušníků této skupiny bylo dlouho nejasné a ani současná klasifikace nemusí být stabilní.
Dříve byly do této čeledi zařazováni pouze slepci rodů Spalax a Nannospalax. Ti byli později seskupeni jen do rodu Spalax řazeného do myšovitých hlodavců (čeleď Muridae).[2]
Nyní tvoří příslušníci rodu Spalax podčeleď Spalacinae. K ní byly přiřazeny podčeledi Myospalacinae, Rhizomyinae a Tachyoryctinae dříve řazené do myšovitých hlodavců (Muridae) a byla tak nově definována čeleď Spalacidae.[1] Tím vlastně došlo k návratu k stavu, který už v roce 1899 navrhl švédský zoolog Tullberg.
Slepcovití (Spalacidae) je čeleď hlodavců z podřádu Anomaluromorpha. Zahrnuje 6 rodů s 36 druhy žijícími ve východní Evropě, v severní a východní Africe, na Blízkém východě a ve střední a jihovýchodní Asii.
Jde o středně velké hlodavce, z nichž někteří nemají žádné viditelné oči. Žijí většinu času pod zemí, kde si hloubí nory se složitými systémy tunelů. Zde také hledají svou potravu – hlízy, kořínky a jiné podzemní části rostlin.