Hippocrepis

Hippocrepis (lat. Hippocrepis) — paxlaçiçəklilər sırasının paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

Təbii yayılması

Botaniki təsviri

Ekologiyası

Azərbaycanda yayılması

İstifadəsi

Ədəbiyyat

Hipocrepis o desferracavalls (Hippocrepis) és un gènere de plantes amb flors de la família Fabaceae.

Característiques

Aquest gènere comprèn unes 12 espècies principalment de la regió Mediterrània i sobretot de la part occidental.

Algunes són plantes ornamentals com el senet bord Hippocrepis emerus.

Als Països Catalans es troben com autòctones quatre espècies.^[1]

Espècies

• Hippocrepis ciliata
• Hippocrepis comosa - desferracavalls
• Hippocrepis emerus - senet bord, ginestera borda, carolina, engreixabous, coronil·la boscana,
• Hippocrepis multisiliquosa
• Hippocrepis balearica - violeta de penyal
• Hippocrepis unisiliquosa ssp biflora

Referències

A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Hipocrepis

Podkovka (Hippocrepis) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny a keře s okolíky žlutých motýlovitých květů a se zajímavě tvarovanými plody. Rostou v počtu 32 druhů zejména ve Středomoří a západní Asii. V květeně ČR je zastoupen pouze jediný druh, podkovka chocholatá.

Popis

Podkovky jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny či keře. Listy jsou lichozpeřené, s tenkými celokrajnými řapíčkatými lístky. Květy jsou žluté, krátce stopkaté, v dlouze stopkatých okolících vyrůstajících v paždí listů. U některých druhů (např. Hippocretis unisiliquosa) jsou okolíky krátce stopkaté až přisedlé. Na bázi okolíku je kruh dvoulaločných listenů. Palisty jsou často krátce srostlé s řapíkem. Kalich je válcovitě zvonkovitý, slabě dvoupyský. Korunní lístky jsou dlouze nehetnaté. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré (9+1), s nestejně dlouhými nitkami. Semeník je přisedlý, s mnoha vajíčky. Čnělka je zahnutá do pravého úhlu. Plody jsou zaškrcované a rozpadající se na jednosemenné díly podkovovitého tvaru.^[1][2]

Rozšíření

Podkovky jsou rozšířeny v Evropě, Africe a západní Asii v počtu asi 32 druhů.^[3] V České republice roste pouze jediný druh, podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa). V Českém Středohoří byla kdysi nalezena podkovka křovitá (H. emerus).^[1] Z celé Evropy je uváděno 13 druhů podkovek. Největší areál mají mimo zmíněných dvou druhů druhy Hippocrepis ciliata a H. unisiliquosa, rozšířené v celém Středomoří. Nejvíce druhů podkovek (celkem 11) roste ve Španělsku, s výjimkou baleárského endemitu H. balearica se zde vyskytují všechny evropské druhy, a mnohé z nich jsou endemity.^[4]

Taxonomie

Rod Hippocrepis je v současné taxonomii bobovitých řazen do tribu Loteae a tvoří jednu z bazálních větví tohoto tribu.^[5] Druh podkovka křovitá (Hippocrepis emerus) byl v minulosti řazen do rodu Coronilla jako čičorka křovitá (Coronilla emerus) a pod tímto názvem je uveden i v díle Květena ČR, zatímco v Klíči ke květeně ČR je již v rodu Hippocrepis.^[1][6][7]

Obsahové látky

Podkovka chocholatá obsahuje některé cyklitoly, např. pinitol.^[1]

Zástupci

• podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa)
• podkovka křovitá (Hippocrepis emerus)^[8]

Význam

Podkovky nemají zvláštní hospodářský význam a nefigurují ani mezi běžně pěstovanými okrasnými rostlinami. Některé druhy mohou být pěstovány jako skalničky.

Odkazy

Reference

1. ↑ ^{a b c d} SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
2. ↑ LASSEN, Per. A new delimitation of the genera Coronilla, Hippocrepis, and Securigera (Fabaceae). Willdenowia. 1989, čís. 19. ISSN 0511-9618.
3. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
4. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
5. ↑ ALLAN, G.J.; POTTER, J.M. Tribal delimitation and phylogenetic relationships of Loteae and Coronilleae with special reference to Lotus: evidence from nuclear ribosomal ITS sequences1. American Journal of Botany. 2000.
6. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
7. ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
8. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podkovka ve Wikimedia Commons
• Taxon Hippocrepis ve Wikidruzích

Hestesko (Hippocrepis) er en slægt med ca. 15 arter, der er udbredt i Nordafrika, Mellemøsten og Pakistan samt i Europa. Det er enårige eller flerårige, urteagtige planter, eller buske. De uligefinnede blade har akselblade og består af 3 til adskillige, helrandede småblade. Blomsterne er samlet i skærmagtige småstande. De enkelte blomster er uregelmæssige og 5-tallige. Frugterne er flade bælge, der ofte har hesteskoformede kerner.

Beskrevne arter

• Gul hestesko (Hippocrepis comosa)
• Buskhestesko (Hippocrepis emerus) – tidligere beskrevet som: Coronilla emerus

Andre arter

• Hippocrepis bicontorta
• Hippocrepis biflora
• Hippocrepis ciliata
• Hippocrepis cornigera
• Hippocrepis glauca
• Hippocrepis minor
• Hippocrepis multisiliquosa
• Hippocrepis salzmannii
• Hippocrepis scabra
• Hippocrepis unisiliquosa

Wissenschaftlicher Name Hippocrepis L.

Hippocrepis ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Manche Arten werden Hufeisenklee genannt.

Beschreibung

Vegetative Merkmale

Hippocrepis-Arten sind einjährige oder ausdauernde krautige Pflanzen oder Sträucher, die sehr unterschiedliche Wuchshöhen erreichen. Die unpaarig gefiederten Laubblätter besitzen drei bis viele ganzrandige Blättchenpaare. Nebenblätter sind vorhanden.

Generative Merkmale

Die doldigen Blütenstände enthalten kleine Tragblätter, aber keine Deckblätter. Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle.

Es werden flache Hülsenfrüchte gebildet, die oft hufeisenförmige Glieder haben.

Systematik und Verbreitung

Die Gattung Hippocrepis wurde 1753 durch Carl von Linné aufgestellt.^[1] Typusart ist Hippocrepis unisiliquosa L.^[2] Ein Synonym von Hippocrepis L. ist Emerus Mill.

Die Arten der Gattung Hippocrepis sind in weiten Teilen Europas, im Mittelmeerraum, in Nordafrika, auf den Kanarischen Inseln, auf den Kapverdischen Inseln, auf der Arabischen Halbinsel und in Pakistan verbreitet.

Per Lassen hat 1989 den Untertribus Coronillinae bearbeitet und dabei die Gattungen Coronilla, Hippocrepis und Securigera neu geordnet und gegeneinander abgegrenzt. Dabei wurde zum Beispiel die Strauchkronwicke (Coronilla emerus L.) in die Gattung Hippocrepis als Hippocrepis emerus (L.) Lassen gestellt.^[3]

Nach der Überarbeitung von 1989 gibt es in der Gattung Hippocrepis 32 Arten, diese sind im einzelnen:

Ausdauernde Arten:

• Hippocrepis atlantica Durieu ex Munby: Sie kommt nur in Marokko, Algerien und Tunesien vor.^[4]
• Hippocrepis balearica Cav. ex Nyman: Sie ist ein Endemit der Balearen.^[4]
• Hippocrepis bourgaei Font Quer: Ihre Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis carpetana Lassen: Die Heimat ist Spanien.
• Hippocrepis commutata Pau: Ihre Heimat ist Spanien.^[4]
• Gewöhnlicher Hufeisenklee (Hippocrepis comosa L.): Die Heimat ist Europa, als Neophyt kommt er auch in Nordamerika vor.^[4]
• Strauchkronwicke (Hippocrepis emerus (L.) Lassen): Sie ist in Europa, Nordafrika, Vorderasien verbreitet und kommt als Neophyt beispielsweise in Nordamerika und auf Mauritius vor.^[4] Es gibt zwei Unterarten:
  • Hippocrepis emerus subsp. emeroides (Boiss. & Spruner) Greuter & Burdet ex Lassen (Syn.: Coronilla emeroides Boiss. & Spruner, Coronilla emerus subsp. emeroides (Boiss. & Spruner) Holmboe)
  • Hippocrepis emerus subsp. emerus (Syn.: Coronilla emerus L.)
• Hippocrepis eriocarpa Boiss.: Die Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis fruticescens Sennen: Die Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis glauca Ten.: Die Heimat ist die Balkanhalbinsel und Italien einschließlich Sizilien sowie Sardinien.^[4]
• Hippocrepis liouvillei Maire: Sie kommt nur in Marokko vor.^[4]
• Hippocrepis monticola Durieu ex Lassen: Die Heimat ist Marokko, Algerien, Tunesien und Libyen.^[4]
• Hippocrepis rupestris Laza: Die Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis scabra DC.: Die Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis scorpioides Req. ex G.Bentham: Die Heimat ist Spanien und Frankreich.^[4]
• Hippocrepis squamata Coss.: Die Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis toletana Pau: Die Heimat ist Spanien.^[4]
• Hippocrepis valentina Boiss.: Die Heimat ist Spanien.^[4]

Einjährige Arten:

• Hippocrepis areolata Desv.: Sie kommt in Marokko, Algerien, Tunesien, Libyen, Ägypten und Israel vor.^[4]
• Hippocrepis biflora Spreng.: Sie kommt in Südeuropa, in Nordafrika und in Westasien vor.^[4]
• Hippocrepis bornmuelleri Hausskn. ex Bornm.: Seine Heimat ist der Iran.^[4]
• Hippocrepis brevipetala (Murb.) E.Dominguez: Sie kommt in Marokko und Tunesien vor.^[4]
• Gewimperter Hufeisenklee (Hippocrepis ciliata Willd.): Er kommt in Südeuropa, Südosteuropa, Nordafrika und in Vorderasien vor.^[4]
• Hippocrepis constricta Kunze: Die Heimat ist Nordafrika, die Kapverden, Israel, die Arabische Halbinsel, der Iran und Pakistan.^[4]
• Hippocrepis cyclocarpa Murb.: Die Heimat ist Kreta, Tunesien, Libyen und Ägypten.^[4]
• Hippocrepis minor Munby: Ihre Heimat ist Marokko, Algerien und Tunesien.^[4]
• Vielhülsiger Hufeisenklee (Hippocrepis multisiliquosa L.): Seine Heimat ist Süd- und Südosteuropa, Nordafrika und Vorderasien.^[4]
• Hippocrepis neglecta Lassen: Sie kommt nur in Marokko vor.^[4]
• Hippocrepis salzmannii Boiss. & Reut.: Sie kommt nur in Spanien und Marokko vor.^[4]
• Einhülsiger Hufeisenklee (Hippocrepis unisiliquosa L.): Er kommt in Griechenland, Kreta und Sizilien, in der Ägäis, auf Zypern, in Vorderasien, in Tunesien, Ägypten, auf der Sinaihalbinsel, im Irak und im Iran vor.^[4] Es gibt Unterarten:
  • Hippocrepis unisiliquosa subsp. armena Lassen
  • Hippocrepis unisiliquosa subsp. bisiliqua (Forssk.) Bornm.
  • Hippocrepis unisiliquosa L. subsp. unisiliquosa

Literatur

• Syed Irtifaq Ali: Hippocrepis. s.str., S. 318 – bei efloras online, Hippocrepis bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis In: Syed Irtifaq Ali (Hrsg.): Flora of West Pakistan 100: Papilionaceae. Stewart Herbarium, Rawalpindi 1977. (englisch)

Einzelnachweise

1. ↑ Linné 1753 eingescannt bei biodiversitylibrary.org.
2. ↑ Hippocrepis bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis, abgerufen am 20. November 2015.
3. ↑ Per Lassen: A new delimitation of the genera Coronilla, Hippocrepis and Securigera (Fabaceae). In: Willdenowia. Band 19, Nr. 1, 1989, S. 49–62, JSTOR 3996918.
4. ↑ ^{a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac} Datenblatt bei International Legume Database Information Service = ILDIS – LegumeWeb – World Database of Legumes, Version 10.38 vom 20. Juli 2010.

Hippocrepis is a genus of flowering plants in the family Fabaceae.

Etymology

The name "Hippocrepis" comes from the Greek for "horse" (hippo-) and for "shoe" (-krepis): literally, "horseshoe"; this is descriptive of the shape of the fruit segments in some species .^[1]

Species

Notable species include (along with their common names^[2]):

• Hippocrepis emerus, or scorpion senna.
• Hippocrepis comosa, or horseshoe vetch.

References

Hipokrepo (Hippocrepis) estas genro de fabacoj kun proksimume 35 specioj el malnova mondo. Temas pri herboj kaj etaj arbustoj kun floroj aranĝitaj umbelforme, plejofte flavpetalaj. Guŝoj ofte konsistas el segmentoj fuzelformaj aǔ sigmoformaj. Stipuloj estas unuigitaj al petiolo. Pluraj specioj estas ornamplantoj.

Etimologio

La nomo "Hippocrepis" derivas el la greka nome el vortoj "ĉevalo" (hippo-) kaj "ŝuo" (-krepis): do laŭvorte, "ĉevalŝuo"; tio estas priskribo de la formo de la fruktosegmentoj en kelkaj specioj.^[1]

Specioj

Du specioj estas vaste konataj:

• Hippocrepis emerus, arbusta hipokrepo.
• Hippocrepis comosa, haroza hipokrepo.

Notoj

1. ↑ Hippocrepis. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.

Hippocrepis es un género de plantas de la familia Fabaceae.

Especies

• Hippocrepis balearica
• Hippocrepis bicontorta
• Hippocrepis biflora
• Hippocrepis ciliata
• Hippocrepis comosa
• Hippocrepis cornigera
• Hippocrepis emerus
• Hippocrepis glauca
• Hippocrepis minor
• Hippocrepis multisiliquosa
• Hippocrepis salzmannii
• Hippocrepis scabra
• Hippocrepis unisiliquosa

Hevonpalot (Hippocrepis) on suku hernekasvien heimossa. Siihen 30 kuuluu lajia.^[1]

Lajeja

• Hippocrepis comosa – nystyhevonpalko
• Hippocrepis constricta – kurehevonpalko
• Hippocrepis emerus – pensashevonpalko
• Hippocrepis multisiliquosa – koukkuhevonpalko
• Hippocrepis salzmannii – marokonhevonpalko
• Hippocrepis unisiliquosa – etelänhevonpalko

Lähteet

Aiheesta muualla

• Kassu – Kasvien suomenkieliset nimet: Hevonpalot (Hippocrepis)
• ITIS: Hippocrepis (englanniksi)
• United States Department of Agriculture (USDA): Hippocrepis (englanniksi)

Hippocrepis est un genre de plantes de la famille des Fabaceae.

Quelques espèces

• Hippocrepis biflora Spreng. [1815]
• Hippocrepis ciliata Willd. [1808]
• Hippocrepis commutata Pau
• Hippocrepis comosa L. [1753], le Fer à cheval
• Hippocrepis emerus (L.) Lassen [1989], la Coronille des jardins
• Hippocrepis multisiliquosa L. [1753]
• Hippocrepis scorpioides Benth. [1826]

Potkovica (kopitica, podkovka, lat. Hippocrepis), biljni rod korisnih trajnica koji pripada porodici mahunarki. Ime roda dolazi od grčkih riječi hippos (konj) i krepis (potkova, cipela).^[1]

Od 30 priznatih vrsta^[2] u Hrvatskoj rastu dvocvjetna potkovica (H. biflora), trepavičava potkovica (H. ciliata), kitnjasta ili kosmata potkovica (H. comosa), H. glauca, podkovka mnogocvjetna (H. multisiliquosa), zavijena potkovica (H. unisiliquosa) i Grmoliki grašar (H. e. subsp. emeroides) ,vrsta koja je nekada klasificirana u rod grašara ili šibike (Coronilla).

Vrste

Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Potkovica (biljni rod) Wikivrste imaju podatke o: Hippocrepis

Izvori

Tutón nastawk Čećorička (ród) z temu ród čećorička (Hippocrepis) je po hesle na druhi nastawk podobny. Druhe hesło Čećorička ma temu družina čećorička (Hippocrepis comosa).

Čećorička^[1] (Hippocrepis) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).

Družiny

• Hippocrepis biflora
• Hippocrepis ciliata
• Hippocrepis commutata
• Čećorička (Hippocrepis comosa)
• Kerčkata čećorička (Hippocrepis emerus)
• Hippocrepis multisiliquosa
• Hippocrepis scorpioides

Wobraz

• Hippocrepis comosa

• Hippocrepis emerus

Nóžki

1. ↑ ^{1,0 1,1} Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 66.

Eksterne wotkazy

Sferra cavallo (Hippocrepis) L., 1735 è un genere di piante erbacee, suffruticose e talvolta cespugliose appartenenti alla famiglia delle Fabacee (o Leguminose)^[1]

Descrizione

Hippocrepis, nota comunemente col nome di sferracavallo o ferro di cavallo minore, è un genere botanico di piante a portamento erretto o ascendente, d'aspetto assai gracile (aspetto molto comune tra le leguminose), la cui altezza media varia dai 20 ai 40 cm. Presentano fusti eretti o ascendenti, talvolta leggermente arcuati e protesi verso il basso, di colore verde chiaro, quasi completamente privi di peli.

Le foglie sono composte, imparipennate, con foglioline a margine intero, e possono presentarsi con 7-13 segmenti, lunghi anche fino a 5 mm, da lineari a obovati.

I fiori, con la tipica corolla papilionacea, sono di un colore giallo vivo. Sono altresì lunghi circa 4 mm, e possono essere singoli o appaiati, inseriti su peduncoli ascellari lunghi al massimo 5 mm. Il numero dei fiori presenti sui peduncoli, è spesso un carattere distintivo tra le differenti specie, come lo è pure la presenza o assenza di ciglia e papille sui margini del lomento.

La fioritura avviene quasi sempre nei mesi di marzo, aprile e maggio.

Il frutto, dalla curiosa struttura, è un lomento lineare, mediamente lungo 2-3 cm, laterincompresso, è costituito da articoli concatenati a forma di ferro di cavallo, carattere quest'ultimo, a cui si deve il nome popolare del genere. Detti frutti, a maturità si staccano singolarmente, disperdendosi nell'ambiente come dissemuli.

Distribuzione e habitat

Hippocrepis ha una distribuzione tipicamente circummediterranea: è presente in tutta Europa, particolarmente nell'Europa meridionale, nel Nordafrica, comprese le isole Canarie e Capo Verde e in Medio Oriente fino al Pakistan. vegeta bene sui suoli a bassa competizione, sia calcarei che in ambiente arido, nei pascol e nelle garighe.

Note-La specie Hippocrepis comosa è la principale fonte alimentare del bruco della farfalla conosciuta col nome di Bellargo o Adone blu, assai amata dai fotografi naturalisti per la livrea di colore azzurro brillante.

Tassonomia

Il genere comprende le seguenti specie:^[1]

Note

Konikleca (Hippocrepis L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Obejmuje ponad 30 gatunków^[3], występujących głównie w basenie Morza Śródziemnego. W Polsce spotykany jest tylko jeden gatunek jako efemerofit – konikleca czubata (Hippocrepis comosa)^[4].

Morfologia

Pokrój

Krzewy, byliny i rośliny jednoroczne. Z włoskami, przynajmniej na osi liścia, rzadko nagie. Łodyga jest kanciasta^[5].

Liście

Nieparzysto pierzaste, z parami listków naprzeciwległych. Listki osadzone są na wyraźnych ogonkach, czasem dłuższych od blaszki listka. Blaszka u niektórych gatunków cienka, u innych dość sztywna. Przylistki są równowąskie, do lancetowatych i trójkątnych, rzadko jajowate, zwykle wyraźnie mniejsze od listków i zawsze odmienne od nich kształtem. Często zrośnięte są na krótkim odcinku z ogonkiem liściowym^[5].

Kwiaty

Motylkowe, zebrane w baldach na kanciastej lub bruzdowanej szypule, u części gatunków długiej, u kilku skróconej (H. biflora, H. unisiliquosa) i wówczas kwiatostan skąpokwiatowy (od 1 do 4 kwiatów). Przysadki zrosłe w okrywę ząbkowaną lub wcinaną, często u nasady z ciemnymi gruczołkami. Kielich zrosłodziałkowy, zwykle cylindryczny. Płatki korony z paznokciem, żółte. Górny płatek tworzy żagielek, ma brzegi odgięte do tyłu. Dwa boczne płatki tworzą skrzydełka otulające dolny płatek tworzący łódeczkę. Dziewięć pręcików jest zrośniętych w wygiętą rurkę, nitka dziesiątego pręcika jest dwukrotnie wygięta u nasady tworząc dwie przerwy w rurce. Szyjka słupka u podstawy (nad zalążnią) tęga, dalej zgięta pod kątem prostym i w szczytowej części nieco spłaszczona. W szczytowej części wyraźnie owłosiona z drobnym znamieniem. Zalążnia górna^[5].

Owoce

Strąki, zwykle owłosione^[5].

Systematyka

Rodzaj blisko spokrewniony z rodzajami cieciorka (Coronilla) i Securigera, ale też wyraźnie od nich odmienny w odniesieniu do szeregu cech morfologicznych^[5].

Pozycja według APweb (aktualizowany system APG III z 2009)

Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.^[1]. W obrębie podrodziny należy do plemienia Loteae^[6].

Pozycja według systemu Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), rodzaj konikleca (Hippocrepis L.)^[7].

Wykaz gatunków^[3]

• Hippocrepis areolata Desv.
• Hippocrepis atlantica Ball
• Hippocrepis balearica Jacq.
• Hippocrepis biflora Spreng.
• Hippocrepis bornmulleri Hausskn.
• Hippocrepis bourgaei (Nyman) Hervier
• Hippocrepis brevipetala (Murb.) E.Dominguez
• Hippocrepis carpetana Lassen
• Hippocrepis ciliata Willd.
• Hippocrepis commutata Pau
• Hippocrepis comosa L. – konikleca czubata
• Hippocrepis constricta Kunze
• Hippocrepis cyclocarpa Murb.
• Hippocrepis emerus (L.) Lassen
• Hippocrepis eriocarpa (Boiss.) Boiss.
• Hippocrepis fruticescens Sennen
• Hippocrepis glauca Ten.
• Hippocrepis liouvillei Maire
• Hippocrepis minor Munby
• Hippocrepis monticola Lassen
• Hippocrepis multisiliquosa L.
• Hippocrepis neglecta Lassen
• Hippocrepis rupestris Bellot
• Hippocrepis salzmannii Boiss. & Reut.
• Hippocrepis scabra DC.
• Hippocrepis scorpioides Benth.
• Hippocrepis squamata (Cav.) Coss.
• Hippocrepis toletana Pau
• Hippocrepis unisiliquosa L.
• Hippocrepis valentina Boiss.

Przypisy

Espécies Ver texto Outros projetos Wikimedia também contêm material sobre este tema: Imagens e media no Commons Diretório no Wikispecies

Hippocrepis é um género botânico pertencente à família Fabaceae.

Classificação do gênero

Sistema Classificação Referência Linné Classe Diadelphia, ordem Decandria Species plantarum (1753) Este artigo sobre leguminosas (família Fabaceae), integrado no Projeto Plantas é um esboço. Você pode ajudar a Wikipédia expandindo-o.

• Portal da botânica

Obtida de "https://pt.wikipedia.org/w/index.php?title=Hippocrepis&oldid=37629949"

Hästskoväpplingssläktet (Hippocrepis) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter.

Externa länkar

• Svensk Kulturväxtdatabas

Bài viết này cần thêm chú thích nguồn gốc để kiểm chứng thông tin. Mời bạn giúp hoàn thiện bài viết này bằng cách bổ sung chú thích tới các nguồn đáng tin cậy. Các nội dung không có nguồn có thể bị nghi ngờ và xóa bỏ.

Hippocrepis là một chi thuộc họ Fabaceae.

Hình ảnh

• 
• 
• 
• 

• Phương tiện liên quan tới Hippocrepis tại Wikimedia Commons

Bài viết này không được chú giải bất kỳ nguồn tham khảo nào. Mời bạn giúp hoàn thiện bài viết này bằng cách bổ sung chú thích cho từng nội dung cụ thể trong bài viết tới các nguồn đáng tin cậy. Các nội dung không có nguồn có thể bị nghi ngờ và xóa bỏ.