Vulpia és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.
Vulpia és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.
Mrvka (Vulpia) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se zpravidla o jednoleté, vzácně dvouleté byliny. Jsou trsnaté, vytváří jen vnitropochevní výběžky. Listy jsou ploché, úzké a za sucha svinuté, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček, do 1 mm délky. Květy jsou v kláscích, které tvoří jednostrannou latu, někdy hroznovitou. Stopky klásků jsou na konci kyjovitě ztlustlé, vřeteno klásků je za zralosti rozpadavé. Klásky jsou zprvu tenké, po odkvětu nahoře rozšířené, zpravidla vícekvěté (nejčastěji 3-12 květů). Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou však velmi nestejné, dolní je velmi malá. Pluchy jsou suchomázdřité, dlouze osinaté. Plušky jsou dvouklané. Plodem je obilka, která okoralá a úzce elipsoidní.
V České republice rostou jen 2 druhy z rodu mrvka. Oba rostou na píscích. Běžnější je mrvka myší ocásek (Vulpia myuros). Hlavně Z a J Čechách rostla v minulosti roztroušeně také mrvka sveřepovitá (Vulpia bromoides), která patří mezi kriticky ohrožené druhy – C1. V současnosti je recentní výskyt mrvky sveřepovité v oblasti J a Z Čech znám patrně jen u Domažlic. Jen velmi vzácně jsou při železnici zavlékány další 2 druhy původem ze Středozemí: mrvka ligurská (Vulpia ligurica) a mrvka brvitá (Vulpia ciliata)
Květena ČR: 9 díl
Mrvka (Vulpia) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se zpravidla o jednoleté, vzácně dvouleté byliny. Jsou trsnaté, vytváří jen vnitropochevní výběžky. Listy jsou ploché, úzké a za sucha svinuté, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček, do 1 mm délky. Květy jsou v kláscích, které tvoří jednostrannou latu, někdy hroznovitou. Stopky klásků jsou na konci kyjovitě ztlustlé, vřeteno klásků je za zralosti rozpadavé. Klásky jsou zprvu tenké, po odkvětu nahoře rozšířené, zpravidla vícekvěté (nejčastěji 3-12 květů). Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou však velmi nestejné, dolní je velmi malá. Pluchy jsou suchomázdřité, dlouze osinaté. Plušky jsou dvouklané. Plodem je obilka, která okoralá a úzce elipsoidní.
Vulpia is a widespread genus of plants in the grass family, native to many countries around the world and naturalized in many of the nations to which it is not native. It is most common in temperate regions.[2][3][4][5][6]
Vulpia is a part of a group of species known as fescues; Vulpia is sometimes considered a subset of the main fescue genus, Festuca. Many of these fescues are considered noxious weeds in many places.[7] Vulpia myuros is a notable weed.
The genus is named for Johann Samuel Vulpius (1760-1846), a German botanist.[8]
Numerous species once considered part of Vulpia but now regarded as better suited to other genera: Anthosachne Australopyrum Avellinia Festuca Micropyrum Vulpiella
Vulpia is a widespread genus of plants in the grass family, native to many countries around the world and naturalized in many of the nations to which it is not native. It is most common in temperate regions.
Vulpia is a part of a group of species known as fescues; Vulpia is sometimes considered a subset of the main fescue genus, Festuca. Many of these fescues are considered noxious weeds in many places. Vulpia myuros is a notable weed.
The genus is named for Johann Samuel Vulpius (1760-1846), a German botanist.
Species Vulpia alopecuros (Schousb.) Link - western Mediterranean, Canary Is Vulpia alpina L.Liu - Tibet Vulpia antucensis Trin. - Chile, Argentina Vulpia australis (Nees) Blom - South America Vulpia brevis Boiss. & Kotschy - eastern Mediterranean Vulpia bromoides (L.) Gray - brome fescue - Europe, Africa, Arabia; naturalized in Australia, the Americas, various islands Vulpia ciliata Dumort. - Europe, North Africa, central + southwestern Asia; introduced in Australia, New Zealand, Pennsylvania Vulpia cynosuroides (Desf.) Parl. - Algeria, Morocco, Tunisia Vulpia delicatula (Lag.) Dumort. - Portugal, Spain Vulpia elliotea (Raf.) Fernald - squirreltail fescue - southeastern USA (Texas to New Jersey) Vulpia fasciculata (Forssk.) Samp. - western Europe, Mediterranean, Caucasus; introduced in Australia, South Africa Vulpia fontquerana Melderis & Stace - Spain Vulpia geniculata (L.) Link - Mediterranean, Sweden, Britain, Canary Islands, Madeira Vulpia gracilis H.Scholz - Tunisia, Libya Vulpia gypsophila (Hack.) Nyman - Spain, Sicily Vulpia ligustica (All.) Link - Mediterranean Vulpia litardiereana (Maire) A.Camus - Morocco Vulpia membranacea (L.) Dumort. - Mediterranean Vulpia microstachys (Nutt.) Munro - small fescue - western USA, British Columbia, Baja California (incl Guadalupe Island), Peru Vulpia muralis (Kunth) Nees - Mediterranean, Azores, Canary Islands, Balkans, Hungary, Saudi Arabia; introduced in Australia, scattered locales in South America Vulpia myuros (L.) C.C.Gmel. - rat-tail fescue - Africa, Eurasia; introduced in Australia, the Americas, various islands Vulpia octoflora (Walter) Rydb. - widespread in North America; also Chile + Argentina Vulpia pectinella (Delile) Boiss. - North Africa, Middle East from Morocco to Iraq Vulpia persica (Boiss. & Buhse) Krecz. & Bobrov - Asia from Saudi Arabia to Kazakhstan Vulpia sicula (J.Presl) Link - Mediterranean Vulpia unilateralis (L.) Stace - from Britain to Morocco + Tajikistan formerly includedNumerous species once considered part of Vulpia but now regarded as better suited to other genera: Anthosachne Australopyrum Avellinia Festuca Micropyrum Vulpiella
Vulpia estas genro de poacoj el la subfamilio pooideoj.
La floro havas longan ariston kaj ofte nur unu etan stamenon.
Vulpia estas genro de poacoj el la subfamilio pooideoj.
Vulpia es un género de plantas herbáceas perteneciente a la familia de las poáceas.[1] Es originario del norte de Asia y Norteamérica.
Son plantas anuales, a veces cespitosas o estoloníferas. Hoja con vaina con márgenes libres; lígula truncada, a menudo lacerada; limbo setáceo y convoluto, al menos en la desecación, rara vez plano. Inflorescencia en panícula o en racimo, generalmente unilateral. Espiguillas con pedúnculos generalmente dilatados, cuneiformes, marcadamente comprimidas, con 3-10 flores, las superiores frecuentemente estériles; raquilla escábrida o pelosa. Espiguillas desarticulándose por debajo de las flores o por la base de los pedúnculos. Glumas 2, muy desiguales, generalmente más cortas que las flores, herbáceas, agudas, múticas o aristadas; la inferior sin nervios o uninervadas, rara vez trinervadas; la superior más larga que la inferior, trinervada. Lema con (3-) 5 nervios, lanceoladas, papiráceas, generalmente con 1 arista apical, antrorso-escábrida. Pálea algo más corta que la lema, membranosa, bidentada, con 2 quillas antrorso-escábrida o ciliadas. Androceo con 1-3 estambres fértiles. Ovario glabro. Cariopsis estrechamente elipsoidea, soldadas a la pálea.[2]
El género fue descrito por Carl Christian Gmelin y publicado en Flora Badensis Alsatica 1: 8. 1805.[3] La especie tipo es: Vulpia myuros
El nombre del género fue nombrado en honor de J.S.Vulpius (1760–1840)[1]
Tiene un número de cromosomas de: x = 7. 2n = 14, 28, y 42. 2, 4, y 6 ploidias. Cromosomas ‘grandes’.[1]
Existen híbridos intergenéricos entre especies de Vulpia y de Festuca formando - ×Festulpia Melderis ex Stace & R.Cotton.[4][5]
Vulpia es un género de plantas herbáceas perteneciente a la familia de las poáceas. Es originario del norte de Asia y Norteamérica.
Händhein (Vulpia) on taimede perekond kõrreliste sugukonnast.
Perekonda kuulub umbes 25 liiki.
Perekond on nime saanud saksa botaaniku Johann Samuel Vulpiuse (1760–1846) järgi.
Eestis on haruldase tulnukana leitud sellesse perekonda kuuluv hiire-händhein (V. myuros).
Häntänadat (Vulpia) on heinäkasvien (Poaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu 26 lajia[1]. Häntänadat muistuttavat jonkin verran natoja (Festuca)[2].
Häntänadat ovat yksivuotisia, matalakasvuisia ja hentoja heiniä, jotka ovat kasvutavaltaan löyhästi mätästäviä. Varret ovat pystyjä sekä pyöreitä, ja lehdet kapeita. Häntänatojen kukinnot ovat yhteenkasvaneita, kapeita ja yksipuoleisia röyhyjä. Tähkylöissä on neljästä seitsemään kukkaa. Tähkylöiden kaleet ovat keskenään erikokoiset ja alimmat niistä ovat yksisuonisia. Ulkohelpeet ovat pyöreäselkäisiä ja niissä kussakin on pitkä vihne.[2]
Suvun lajeista Suomessa kasvaa hiirenhäntänataa (Vulpia myuros), jonka lisäksi myös muita suvun lajeja on tavattu satunnaisesti.[3]
Häntänadat (Vulpia) on heinäkasvien (Poaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu 26 lajia. Häntänadat muistuttavat jonkin verran natoja (Festuca).
Häntänadat ovat yksivuotisia, matalakasvuisia ja hentoja heiniä, jotka ovat kasvutavaltaan löyhästi mätästäviä. Varret ovat pystyjä sekä pyöreitä, ja lehdet kapeita. Häntänatojen kukinnot ovat yhteenkasvaneita, kapeita ja yksipuoleisia röyhyjä. Tähkylöissä on neljästä seitsemään kukkaa. Tähkylöiden kaleet ovat keskenään erikokoiset ja alimmat niistä ovat yksisuonisia. Ulkohelpeet ovat pyöreäselkäisiä ja niissä kussakin on pitkä vihne.
Suvun lajeista Suomessa kasvaa hiirenhäntänataa (Vulpia myuros), jonka lisäksi myös muita suvun lajeja on tavattu satunnaisesti.
Vulpia est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae (graminées). Ce genre, qui regroupe une vingtaine d'espèces, est parfois considéré comme un sous-genre de Festuca. Certaines espèces sont halophytes .
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (9 juillet 2016)[1] :
Vulpia est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae (graminées). Ce genre, qui regroupe une vingtaine d'espèces, est parfois considéré comme un sous-genre de Festuca. Certaines espèces sont halophytes .
Brčak (lat. Vulpia), nekadašnji biljni rod iz porodice trava kojemu je pripadalo dvadesetak vrsta[1] jednogodišnjeg raslinja raširenog po znatnim dijelovima Europe, Azije, Afrike i Sjeverne i Južne Amerike.[2].
Danas se vodi kao sinonim za rod Festuca Tourn. ex L.. Opiso ga je Carl Christian Gmelin 1805.[3]
U Hrvatskoj također raste nekoliko vrsta, to su: mišji brčak (Festuca myuros, sin. V. myuros), Festuca ligustica (sin. V. ligustica), troprašnički brčak (Festuca fasciculata, sin. V. fasciculata), ovsikasti brčak ili slamica ( Festuca bromoides, sin. V. bromoides) i trepavičavi brčak (Festuca ambigua, sin. V. ciliata), primorska klasolika (Festuca unilateralis, sin. V. unilateralis), njezin bazionim je Triticum unilaterale L.. Latinski naziv roda klasolika je Nardurus, kamo je također bila svojevremeno klasificirana.
Langbaardgras (Vulpia) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). Veel van de soorten worden beschouwd als schadelijk onkruid op plaatsen waar ze niet van nature voorkomen. Vulpia myuros is een van de soorten die wel als onkruid wordt gezien. Het geslacht is in een groot gedeelte van de wereld vertegenwoordigd.
De volgende soorten worden op de Nederlandstalige Wikipedia beschreven:
Van het geslacht zijn de volgende soorten bekend:
Langbaardgras (Vulpia) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). Veel van de soorten worden beschouwd als schadelijk onkruid op plaatsen waar ze niet van nature voorkomen. Vulpia myuros is een van de soorten die wel als onkruid wordt gezien. Het geslacht is in een groot gedeelte van de wereld vertegenwoordigd.
De volgende soorten worden op de Nederlandstalige Wikipedia beschreven:
Eekhoorngras (Vulpia bromoides) Duinlangbaardgras (Vulpia ciliata subsp. ambigua) Gewimperd langbaardgras (Vulpia ciliata subsp. ciliata) Dicht langbaardgras (Vulpia fasciculata) Zandlangbaardgras (Vulpia membranacea) Gewoon langbaardgras (Vulpia myuros)
Wulpia (Vulpia C.C.Gmel.) – rodzaj roślin z rodziny wiechlinowatych (Poaceae). Należy do niego 26 gatunków występujących głównie w strefie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej, nieliczne występują na terenach górskich w strefie międzyzwrotnikowej, kilka rośnie w Ameryce Południowej. Rośliny z tego rodzaju są blisko spokrewnione z kostrzewami (Festuca), które w odróżnieniu od jednorocznych wulpii są bylinami[2]. Gatunkiem typowym jest Vulpia myuros (L.) C.C. Gmel.[3]
Distomomischus Dulac, Zerna Panzer
Rodzaj należący do rodziny wiechlinowatych (Poaceae), rzędu wiechlinowców (Poales)[1]. W obrębie rodziny należy do podrodziny wiechlinowych (Pooideae), plemienia Poeae, podplemienia Loliinae[4].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa jednoliścienne (Liliopsida Brongn.), podklasa komelinowe (Commelinidae Takht.), nadrząd Juncanae Takht., rząd wiechlinowce (Poales Small), rodzina wiechlinowate (Poaceae (R. Br.) Barnh., rodzaj wulpia (Vulpia C.C.Gmel.)[5].
Wulpia (Vulpia C.C.Gmel.) – rodzaj roślin z rodziny wiechlinowatych (Poaceae). Należy do niego 26 gatunków występujących głównie w strefie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej, nieliczne występują na terenach górskich w strefie międzyzwrotnikowej, kilka rośnie w Ameryce Południowej. Rośliny z tego rodzaju są blisko spokrewnione z kostrzewami (Festuca), które w odróżnieniu od jednorocznych wulpii są bylinami. Gatunkiem typowym jest Vulpia myuros (L.) C.C. Gmel.
Vulpia é um género botânico pertencente à família Poaceae.[1]
Vulpia là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).[1]
Chi Vulpia gồm các loài:
Vulpia là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).
들묵새속(---屬, 학명:Vulpia 불피아[*])은 벼과의 속이다.[1] 세계 각지에 널리 분포하며, 특히 온대 지역에서 잘 자란다. 한국에서는 자생종인 들묵새 한 종만 발견된다. 학명은 독일의 식물학자 요한 자무엘 풀피우스의 이름을 따서 지어졌다.[2]
