الأسماء في صفحات التنقل
Kluyveromyces marxianus fragilis B03999 je mléčná kvasinka s aktivními probiotickými vlastnostmi, která se liší od laktobacilů, bifidobakterií i kvasinek Saccharomyces. Kmen je izolovaný ze syrovátky a sýřeniny kravského mléka (uložen je v Belgian Coordinated ve sbírce mikroorganismů (BCCM) a zařazen do seznamu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) kvalifikované presumpce bezpečnosti).
K. marxianus B03999 je silně přilnavý kmen k slizničním povrchům. Jako eukaryotický typ buněk je obdařen zvýšenou enzymatickou aktivitou k laktóze (β-galaktosidázu). Kvasí laktózu s produkcí kyseliny mléčné. Enzymatická aktivita, v anaerobních podmínkách typických pro střeva, je typu homofermenter, v tom, že se štěpí molekuly glukózy na kyselinu mléčnou, bez produkce plynu (CO2). To přispívá k modulaci střevního prostředí a úpravě pH. Dochází ke snížení pH sliznic tlustého střeva a lepší fermentaci. Štěpením polysacharidů (hlavních složek buněčné stěny) – glukanu a mannanu na oligosacharidy se stimuluje růst Bifidobacterium spp. Změna střevní mikroflóry v souvislosti s probiotickou aktivitou snižuje toxicitu střevního obsahu, dochází ke změně poměru koliformních bakterií / Lactobacillus, a to ve prospěch druhé. Normalizuje se celkové IgE. K. marxianus B0399 zvyšuje koncentraci kyseliny octové i propionové jako hlavních konečných produktů fermentace cukrů.
Je zvláště odolný proti působení antibiotik i žaludečním šťávám. K. marxianus B03999 indukuje produkci prozánětlivých cytokinů IL-1, TNF-a, IFN-y a IL-6, které hrají klíčovou roli v obranných mechanismech hostitele. Produkují zymocíny (killer´s enzymy), které rozvolňují buněčnou stěnu i cytoplasmatickou membránu a dohází k úniku K i H iontů se zhroucením patogenu. Zymocín blokuje přepis DNA i činnosti Golgiho aparátu mikroorganismů. Má cytotoxický i cytostatický efekt.
K. marxianus B03999 významně zvýšuje hladiny bakterií patřících do rodu Bifidobacterium. Dochází k poklesu cytotoxického potenciálu i snížení toxicity střevního obsahu. Zlepšují se poruchy vstřebávání u chronické zácpy, dráždivého tračníku, nadýmaní a při intoleranci k laktóze, dochází také ke snížení infekcí urogenitálního traktu. Využívá se i v prevenci a normalizaci alergie u atopických onemocnění dětí.
Kluyveromyces marxianus fragilis B03999 je mléčná kvasinka s aktivními probiotickými vlastnostmi, která se liší od laktobacilů, bifidobakterií i kvasinek Saccharomyces. Kmen je izolovaný ze syrovátky a sýřeniny kravského mléka (uložen je v Belgian Coordinated ve sbírce mikroorganismů (BCCM) a zařazen do seznamu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) kvalifikované presumpce bezpečnosti).
K. marxianus B03999 je silně přilnavý kmen k slizničním povrchům. Jako eukaryotický typ buněk je obdařen zvýšenou enzymatickou aktivitou k laktóze (β-galaktosidázu). Kvasí laktózu s produkcí kyseliny mléčné. Enzymatická aktivita, v anaerobních podmínkách typických pro střeva, je typu homofermenter, v tom, že se štěpí molekuly glukózy na kyselinu mléčnou, bez produkce plynu (CO2). To přispívá k modulaci střevního prostředí a úpravě pH. Dochází ke snížení pH sliznic tlustého střeva a lepší fermentaci. Štěpením polysacharidů (hlavních složek buněčné stěny) – glukanu a mannanu na oligosacharidy se stimuluje růst Bifidobacterium spp. Změna střevní mikroflóry v souvislosti s probiotickou aktivitou snižuje toxicitu střevního obsahu, dochází ke změně poměru koliformních bakterií / Lactobacillus, a to ve prospěch druhé. Normalizuje se celkové IgE. K. marxianus B0399 zvyšuje koncentraci kyseliny octové i propionové jako hlavních konečných produktů fermentace cukrů.
Je zvláště odolný proti působení antibiotik i žaludečním šťávám. K. marxianus B03999 indukuje produkci prozánětlivých cytokinů IL-1, TNF-a, IFN-y a IL-6, které hrají klíčovou roli v obranných mechanismech hostitele. Produkují zymocíny (killer´s enzymy), které rozvolňují buněčnou stěnu i cytoplasmatickou membránu a dohází k úniku K i H iontů se zhroucením patogenu. Zymocín blokuje přepis DNA i činnosti Golgiho aparátu mikroorganismů. Má cytotoxický i cytostatický efekt.
K. marxianus B03999 významně zvýšuje hladiny bakterií patřících do rodu Bifidobacterium. Dochází k poklesu cytotoxického potenciálu i snížení toxicity střevního obsahu. Zlepšují se poruchy vstřebávání u chronické zácpy, dráždivého tračníku, nadýmaní a při intoleranci k laktóze, dochází také ke snížení infekcí urogenitálního traktu. Využívá se i v prevenci a normalizaci alergie u atopických onemocnění dětí.
Kluyveromyces marxianus ist eine Hefeart der Gattung Kluyveromyces. K. marxianus wird kommerziell benutzt, um Lactaseenzyme herzustellen, ähnlich wie mit anderen Pilzen wie etwa der Gattung Aspergillus.[1]
Die Zellen sind auf Hefe-Malz-Agar kugelförmig, ellipsoid oder zylindrisch, messen 2-6x3-11 µm und wachsen einzeln, paarig oder in kurzen Ketten. Die Kolonie wächst butterartig, glänzend, cremefarben bis braun, selten auch pink durch die Produktion von Pulcherrimin. Auf Glucose-Hefeextrakt-Medium bildet die Art einen Ring und manchmal auch ein dünnes Häutchen.[2] Die Bildung von Schläuchen erfolgt entweder durch die vorherige Konjugation haploider Zellen oder auch Spross-Elternzellen, oder auch direkt aus diploiden Zellen. Sporulierende Kulturen sind homothallisch. In den Asci werden 1-4, kugelige, ellipsoide oder nierenförmige Ascosporen gebildet, die bald nach ihrer Bildung freigelassen werden und zum Zusammenklumpen neigen. Die meisten Stämme sporulieren gut nach 2–5 Tagen bei 17° bis 25 °C auf 1 % Malzextrakt-Agar.[2]
Nur wenige Zucker wie Raffinose und andere Kohlenstoffquellen werden assimiliert. Nitrat wird im Gegensatz zu anderen Hefen und verwandten Gattungen nicht als Stickstoffquelle verwendet. Das Koenzym Q6 wird gebildet. Die Diazoniumblau B Reaktion ist negativ. Ein Wachstum auf 0,01 % Cycloheximid ist möglich. Die Art wächst gut bei 37 °C. Sie ist die einzige Kluyveromyces-Art, die Inulin assimilieren kann, aber nicht Methyl-α-D-Glucosid[3][2]
Kluyveromyces marxianus wurde aus verschiedenen Lebensmitteln und Getränken insbesondere Milchprodukten isoliert. Man findet sie aber auch auf verrottenden Pflanzenabfall und darauf assoziierte Insekten.[2]
Kluyveromyces marxianus wird durch ihre Fähigkeit, Laktose zu fermentieren, in der milchverarbeitenden Industrie genutzt, um Hefeproteine zu produzieren, aber auch Ethanol aus Molke. Die Produktion von Endo-Polygalacturonase wird genutzt, die Trübung von Apfelsaft durch Pektin zu eliminieren.[2] Sie wird auch als Nährhefe und Bindemittel für Tierfutter sowie als ein Ausgangsstoff für Ribonukleinsäure im pharmazeutischen Bereich hergestellt.[4] Es kann eine Fäule bei Zwiebeln hervorrufen. Von klinischer Bedeutung ist es als opportunistischer Pathogen bei immungeschwächten Patienten.[2]
Kluyveromyces marxianus ist die Typusart der Gattung Kluyveromyces.[3] Die Nebenfruchtform (Anamorphe) wurde früher Candida kefyr benannt, ist aber nur noch ein Synonym.[2] Die Art wurde 1888 von dem dänischen Mykologen Emil Christian Hansen, der sie aus Bierwürze isolierte, als Saccharomyces marxianus wissenschaftlich erstbeschrieben.[5] Er benannte sie nach dem Zymologen Louis Marx aus Marseille, der diese Pilze zuerst von Weintrauben isolierte.[5] 1956 wurde die Art von Johannes P. van der Walt in die von ihm neu beschriebene Gattung Kluyveromyces übertragen. Weitere Synonamy sind K. fragilis, K. cicerisporus, K. sp. IIPE453, Saccharomyces kefyr, Dekkeromyces marxianus, Guilliermondella marxiana, Zygofabospora marxiana, Zygorenospora marxiana, Zygosaccharomyces marxianus, Candida kefyr und Candida pseudotropicalis.[6]
Der nächste Verwandte von K. marxianus ist die Hefe K. lactis, die vor allem in der Milchwirtschaft verwendet wird.[7] Sowohl die Gattung Kluyveromyces als auch Saccharomyces gelten als Teil des „Sacchromyces-Komplexes“, einer Subklade der Saccharomyceten.[8] Unter Verwendung der 18S-rRNA-Gensequenzierung wurde angenommen, dass K. marxianus, K. aestuarii, K. dobzhanskii, K. lactis, K. wickerhamii, K. blattae, K. thermotolerans und K. waltii eine gemeinsame Verwandtschaftsgruppe innerhalb der Gattung Kluyveromyces darstellen.[9]
Kluyveromyces marxianus ist eine Hefeart der Gattung Kluyveromyces. K. marxianus wird kommerziell benutzt, um Lactaseenzyme herzustellen, ähnlich wie mit anderen Pilzen wie etwa der Gattung Aspergillus.
Kluyveromyces marxianus in ascomycetous yeast and member of the genus, Kluyveromyces. It is the sexual stage of Atelosaccharomyces pseudotropicalis also known as Candida kefyr.[1] This species has a homothallic mating system and is often isolated from dairy products.[2]
This species was first described in the genus Saccharomyces as S. marxianus by the Danish mycologist, Emil Christian Hansen from beer wort.[3] He named the species for the zymologist, Louis Marx of Marseille who first isolated it from grape.[3] The species was transferred to the genus Kluyveromyces by van der Walt in 1956.[1] Since then, 45 species have been recognized in this genus.[1] The closest relative of Kluyveromyces marxianus is the yeast Kluyveromyces lactis, often used in the dairy industry.[4] Both Kluyveromyces and Saccharomyces are considered a part of the "Sacchromyces complex", subclade of the Saccharomycetes.[5] Using 18S rRNA gene sequencing, it was suggested that K. marxianus, K. aestuarii, K. dobzhanskii, K. lactic, K. wickerhamii, K. blattae, K. thermotolerans, and K. waltii collectively constituted a distinct clade of separate ancestry from the central clade in the genus Kluyveromyces.[2] Within this complex, two categories are defined based on the presence in certain taxa of a whole-genome duplication event: the two clades are referred to as pre-Whole Genome Duplication (WGD) and post-WGD. Kluyveromyces species are affiliated with the first of this clades while species of Saccharomyces belong to the latter. Separation of these clades based on the presence of the WGD event explains why, even though the two species are closely related, fundamental differences exist between them.[5]
Colonies of K. marxianus are cream to brown in colour with the occasional pink pigmentation due to production of the iron chelate pigment, pulcherrimin.[6][7] When grown on Wickerham's Yeast-Mold (YM) agar, the yeast cells appear globose, ellipsoidal or cylindrical, 2–6 x 3–11 μm in size.[6] In a glucose-yeast extract broth, K. marxianus grows to produce a ring composed of sediment. A thin pellicle may be formed. In a Dalmau plate culture containing cornmeal agar and Polysorbate 80, K. marxianus forms a rudimentary to branched pseudomycelium with few blastospores.[8] K. marxianus is thermotolerant, exhibiting a high growth rate at 40 °C (104 °F).[9]
Kluyveromyces marxianus is an aerobic yeast capable of respiro-fermentative metabolism that consists of simultaneously generating energy from both respiration via the TCA cycle and ethanol fermentation.[2] The balance between respiration and fermentation metabolisms is strain specific.[5] This species also ferments inulin, glucose, raffinose, sucrose and lactose into ethanol.[5][8] K. marxianus is widely used in industry because of its ability to use lactose. Two genes, LAC12 and LAC4, allow K. marxianus to absorb and use lactose as a carbon source.[5] This species is considered to be a "crabtree negative fungus", meaning it is unable to convert sugars into ethanol as effectively as crabtree positive taxa such as S. cerevisiae.[4] Studies, however, deem it to be crabtree positive which is likely due to strain differences since K. marxianus possesses the necessary genes to be crabtree positive.[5] K. marxianus is highly thermotolerant and able to withstand temperatures up to 45 °C (113 °F).[2] K. marxianus is also able to use multiple carbon substrata at the same time making it highly suited to industrial use. When glucose concentrations become depleted to 6 g/L, the lactose co-transport initiates.[10]
The formation of the ascospores occurs through the conjugation of the haploid cells preceding the formation of the ascus.[8] Alternatively, ascosporogensis can arise directly from diploid cells.[8] Each ascus contains 1–4 ascospores.[8] The ploidy of K. marxianus was originally thought to be a haploid but recent research has shown that many strains used in research and industry are diploid.[5] These conflicting findings suggest that K. marxianus can exist in vegetative form either as a haploid and a diploid.
Kluyveromyces marxianus has been isolated in dairy products, sisal leaves, and sewage from sugar manufacturing factories.[3] It is also a naturally occurring colonist of plants, including corn.[8]
Kluyveromyces marxianus is not usually an agent of human disease, although infection in humans can occur in immunocompromised individuals.[11] This species has been associated with candidemia[12] and has been recovered from catheters.[13] It has also found in biofilms on other indwelling devices such as pacemakers and prosthetic heart valves.[11] Between 1–3 % of cases involving K. marxianus that have been reported oncology patients, surgical wards, female genital infections and upper respiratory infections. Treatment with amphotericin B have been effective against K. marxianus in one case report.[11]
Industrial use of K. marxianus is chiefly in the conversion of lactose to ethanol as a precursor for the production of biofuel.[4] The ability for K. marxianus to reduce lactose is useful because of the potential to transform industrial whey waste, a problematic waste product for disposal, into useful biomass for animal feed, food additives or fuel.[5] Certain strains of the fungus can also be used to convert whey to ethyl acetate, an alternative fuel source.[14] K. marxianus is also used to produce the industrial enzymes: inulinase, β-galactosidase, and pectinase.[5] Due to the heat tolerance of K. marxianus, high heat fermentations are feasible, reducing the costs normally expended for cooling as well as the potential for contamination by other fungi or bacteria. In addition, fermentations at higher temperatures occur more rapidly, making production much more efficient.[9] Due to the ability of K. marxianus to simultaneously utilize lactose and glucose, the prevalence of K. marxianus in industrial settings is high as it decreases production time and increases productivity.[10] Recent efforts have attempted to use K. marxianus in the production of food flavourings from waste products tomato and pepper pomaces as substrata.[15]
{{cite book}}: |first1= has generic name (help) Kluyveromyces marxianus in ascomycetous yeast and member of the genus, Kluyveromyces. It is the sexual stage of Atelosaccharomyces pseudotropicalis also known as Candida kefyr. This species has a homothallic mating system and is often isolated from dairy products.
Kluyveromyces marxianus es una especie de levadura en el género Kluyveromyces y es la forma sexual (teleomorfa) de Candida kefyr (sinónimo de Saccharomyces kefir).
Kluyveromyces marxianus se usa comercialmente para producir la enzima lactasa similar al uso de otros hongos como los del género Aspergillus.[2]
Kluyveromyces marxianus es una especie de levadura en el género Kluyveromyces y es la forma sexual (teleomorfa) de Candida kefyr (sinónimo de Saccharomyces kefir).
Kluyveromyces marxianus se usa comercialmente para producir la enzima lactasa similar al uso de otros hongos como los del género Aspergillus.
Drożdże kruche, drożdże kefirowe (Kluyveromyces marxianus (E.C. Hansen) Van der Walt) – gatunek grzybów[1]. Tworzą nitkowatą i rozgałęzioną grzybnię. Razem z niektórymi bakteriami (Lactobacterium caucasicum), oraz drożdżakami (Torulopsis kefyr) tworzy tzw. ziarna lub grzybki wykorzystywane w procesie produkcji kefiru[2].
Pozycja w klasyfikacji według Index Fungorum: Saccharomyces, Saccharomycetaceae, Saccharomycetales, Saccharomycetidae, Saccharomycetes, Saccharomycotina, Ascomycota, Fungi[1].
Species Fungorum wymienia około 90 synonimów nazwy łacińskiej tego gatunku. Niektóre z nich[3]:
Drożdże kruche, drożdże kefirowe (Kluyveromyces marxianus (E.C. Hansen) Van der Walt) – gatunek grzybów. Tworzą nitkowatą i rozgałęzioną grzybnię. Razem z niektórymi bakteriami (Lactobacterium caucasicum), oraz drożdżakami (Torulopsis kefyr) tworzy tzw. ziarna lub grzybki wykorzystywane w procesie produkcji kefiru.
Candida kefyr é uma espécie de fungo da família Saccharomycetaceae. Inicialmente classificado no gênero Saccharomyces foi incluída entre as Candida por Uden e H.R. Buckley em 1970.[1] A forma sexual é denominada de Kluyveromyces marxianus (Nom. inval.). Este fungo, apesar de raro, pode causar Candidíase.[2]
Candida kefyr é uma espécie de fungo da família Saccharomycetaceae. Inicialmente classificado no gênero Saccharomyces foi incluída entre as Candida por Uden e H.R. Buckley em 1970. A forma sexual é denominada de Kluyveromyces marxianus (Nom. inval.). Este fungo, apesar de raro, pode causar Candidíase.
Kluyveromyces marxianus är en svampart[5] som först beskrevs av Emil Christian Hansen, och fick sitt nu gällande namn av Van der Walt 1971. Kluyveromyces marxianus ingår i släktet Kluyveromyces, och familjen Saccharomycetaceae.[54][55] Inga underarter finns listade.[54]
K. marxianus används kommersiellt för att framställa enzymet laktas på samma sätt som man gör med andra svampar, såsom de ur släktet Aspergillus.[56] Den produceras som en näringsjäst och bindemedel till djurfoder, och är en källa till ribonukleinsyra inom medicin.[57]
Jämfört med andra svampar i samma släkte, såsom Kluyveromyces lactis, har K. marxianus både ett bredare substratspektrum, högre tillväxthastighet, termotolerans och en lägre tendens att fermentera när den utsätts för sockeröverflöd.[58]
Wikimedia Commons har media som rör Kluyveromyces marxianus.
Kluyveromyces marxianus är en svampart som först beskrevs av Emil Christian Hansen, och fick sitt nu gällande namn av Van der Walt 1971. Kluyveromyces marxianus ingår i släktet Kluyveromyces, och familjen Saccharomycetaceae. Inga underarter finns listade.
K. marxianus används kommersiellt för att framställa enzymet laktas på samma sätt som man gör med andra svampar, såsom de ur släktet Aspergillus. Den produceras som en näringsjäst och bindemedel till djurfoder, och är en källa till ribonukleinsyra inom medicin.
Jämfört med andra svampar i samma släkte, såsom Kluyveromyces lactis, har K. marxianus både ett bredare substratspektrum, högre tillväxthastighet, termotolerans och en lägre tendens att fermentera när den utsätts för sockeröverflöd.
