Štětkotvaré (Dipsacales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 2 čeledi: zimolezovité a pižmovkovité. Ze známých rostlin sem náleží např. kozlík, bez, zimolez, chrastavec.
Zástupci řádu štětkotvaré jsou byliny i dřeviny. Charakteristické jsou pro ně zejména vstřícné listy a květy ve vrcholičnatých květenstvích.[1] Květy jsou zpravidla oboupohlavné a pětičetné, pravidelné nebo souměrné. Tyčinek je různý počet, nejčastěji 3 až 5. Semeník je spodní, řidčeji polospodní.[2]
Řád je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, největší zastoupení má v mírném pásu severní polokoule.[3] V naší květeně jsou zastoupeny obě čeledi, a to celkem 11 rody.
Řád štětkotvaré zahrnuje v současném pojetí (APG III) pouze 2 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae) a pižmovkovité (Adoxaceae). V minulosti byly v rámci tohoto řádu nejčastěji rozlišovány 3 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae), kozlíkovité (Valerianaceae) a pižmovkovité (Adoxaceae).
Bazální větví řádu je čeleď pižmovkovité. Ta v klasické taxonomii zahrnovala pouze rod pižmovka (Adoxa) a blízce příbuzné rody Sinadoxa a Tetradoxa, v systému APG do ní byly vřazeny i rody bez (Sambucus) a kalina (Viburnum). Následuje 6 monofyletických větví, které by bylo možno pojmout jako samostatné čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae s. str.), štětkovité (Dipsacaceae), zimozelovité (Linneaeceae), kozlíkovité (Valerianaceae), Morinaceae a Diervillaceae). Dnešní taxonomie se však kloní k jejich shrnutí do jediné čeledi, zimolezovité (Caprifoliaceae s. l.).[1][4][5][3]
Adoxaceae
Diervillaceae
Caprifoliaceae s.str.
Linnaeaceae
Morinaceae
Dipsacaceae
Valerianaceae
Zástupci řádu štětkotvaré mají největší využití jako okrasné dřeviny (kalina, zimolez, pámelník aj.). Některé druhy jsou využívány v medicíně nebo bylinném lékařství (kozlík lékařský, bez černý).
Štětkotvaré (Dipsacales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 2 čeledi: zimolezovité a pižmovkovité. Ze známých rostlin sem náleží např. kozlík, bez, zimolez, chrastavec.