Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Mezi šoupálkovité v současné době řadíme celkem 10 druhů ve 2 rodech (Certhia a Salpornis), každý z nich přitom spadá do jedné z dvou podčeledí:
Šoupálci dorůstají délky mezi 12-18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupuje výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví.[1] Inkubace trvá 14-15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15-16 dnech.[2]
Následující přehled je sestaven podle Tietzeho et al. (2006;[3] 2008[4]).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treecreeper na anglické Wikipedii.
Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Mezi šoupálkovité v současné době řadíme celkem 10 druhů ve 2 rodech (Certhia a Salpornis), každý z nich přitom spadá do jedné z dvou podčeledí:
Certhiinae - obsahuje rod Certhia se sedmi druhy rozšířenými v Evropě a Asii a jeden severoamerický druh - šoupálka amerického. Salpornithinae - obsahuje zbylý rod Salpornis, do kterého řadíme pouze jeden druh - šoupálka kropenatého - rozšířeného v Indii a Africe.Šoupálci dorůstají délky mezi 12-18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupuje výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví. Inkubace trvá 14-15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15-16 dnech.