Juniperus semiglobosa (lat. Juniperus semiglobosa) — sərvkimilər fəsiləsinin ardıc cinsinə aid bitki növü.
Orta Asiya dağlarında, Pamir-Altay dağlıq sahəsində, Qərbi və Mərkəzi Tyan-Şanda yayılmışdır. Hündürlüyü 15 m-ə qədər olan ağacdır. Dəniz səviyyəsindən 1500–3000 m hündürlükdə dağ meşələrində bitir. 20 yaşında hündürlüyü 1,5 m, çətirinin diametri 30 sm olur. Xırda yarpaqlarının uzunluğu 2–3 mm, eni təxminən 1 mm, rombvarı və ya yumurtavarı rombvarı, ucu küt, kürəyində uzunsov vəziciklidir. Qozagiləmeyvələri şarşəkillidir. Vegetasiyası may ayından başlayır. İllik boy artımı 1 sm-ə qədərdir, yavaş böyüyür. Çiçəkləməsi may ayında olur.
Qozalarının ölçüsü 2 sm-ə qədərdir. İkinci il yetişir. Toxumla çoxaldılır. Qışadavamlılığı aşağıdır. Quraqlığa davamlıdır. İlk illərdə kölgələndirmək lazımdır.
Azərbaycanda son dövrlərdə, Abşeronda və Lənkəranda park və bağlarda mədəni şəraitdə yetişdirilir.
_at_Bhandakthathaatch_(8000_ft)_I_IMG_7363.jpg){kind=small}
İynəyarpaqlılar ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Etdiyiniz redaktələri mənbə və istinadlarla əsaslandırmağı unutmayın.
Juniperus semiglobosa (lat. Juniperus semiglobosa) — sərvkimilər fəsiləsinin ardıc cinsinə aid bitki növü.
Orta Asiya dağlarında, Pamir-Altay dağlıq sahəsində, Qərbi və Mərkəzi Tyan-Şanda yayılmışdır. Hündürlüyü 15 m-ə qədər olan ağacdır. Dəniz səviyyəsindən 1500–3000 m hündürlükdə dağ meşələrində bitir. 20 yaşında hündürlüyü 1,5 m, çətirinin diametri 30 sm olur. Xırda yarpaqlarının uzunluğu 2–3 mm, eni təxminən 1 mm, rombvarı və ya yumurtavarı rombvarı, ucu küt, kürəyində uzunsov vəziciklidir. Qozagiləmeyvələri şarşəkillidir. Vegetasiyası may ayından başlayır. İllik boy artımı 1 sm-ə qədərdir, yavaş böyüyür. Çiçəkləməsi may ayında olur.
Qozalarının ölçüsü 2 sm-ə qədərdir. İkinci il yetişir. Toxumla çoxaldılır. Qışadavamlılığı aşağıdır. Quraqlığa davamlıdır. İlk illərdə kölgələndirmək lazımdır.
Azərbaycanda son dövrlərdə, Abşeronda və Lənkəranda park və bağlarda mədəni şəraitdə yetişdirilir.
Jalovec polokulovitý (Juniperus semiglobosa) je jehličnatá dřevina z čeledi cypřišovité. Je to strom dorůstající výšky 10 až 20 metrů. Jehličí dospělých rostlin je drobné a šupinovité. Vyskytuje se ve velehorách Střední Asie. Je vzácně pěstován jako sbírková dřevina.
Jalovec polokulovitý je dvoudomý nebo vzácně jednodomý strom dorůstající výšky 10 až 20 metrů a výčetního průměru kmene 1 až 2 metry. Na horských stanovištích při hranici lesa někdy roste jako keř. Většinou je jednokmenný. Koruna je kuželovitá nebo nepravidelná. Nejmladší větévky jsou dlouhé, rozkladité nebo vystoupavé, 1 až 2 mm tlusté. Na mladých rostlinách jsou téměř vzpřímené, na letitých exemplářích naopak až převislé. Kůra je na mladých větévkách zprvu hladká, později šupinovitě odlupčivá a rezavě hnědá. Starší exempláře mají rezavě až šedě hnědou, vláknitou, podélně brázditou borku odlupující se v dlouhých pruzích. Jehlice jsou šupinovité i jehlicovité. Jehlicovité listy jsou většinou přítomny jen na mladých rostlinách a v dospělosti mizejí. Jsou pichlavé, křižmostojné nebo v přeslenech po 3, 3 až 7 mm dlouhé, na spodní straně vypouklé. Šupinovité listy jsou křižmostojné, kosočtverečně vejčité, těsně přilehlé, 1 až 2,5 mm dlouhé, na starších větvích delší. Na rubu je ve střední části žlázka. Samčí šištice jsou elipsoidní, 3 až 5 mm dlouhé, jednotlivé na konci nebo při konci nejmladších větví. Mladé samičí šištice jsou tmavě zelené, jednotlivé, na konci nebo při konci nejmladších větví. Zralé jalovčinky jsou světle hnědé až modročerné, na povrchu s šedým povlakem, obvejčitě kulovité až téměř trojúhelníkovité. Obsahují 2 až 3 semena. Semena jsou hranatě vejcovitá, 3 až 6 mm dlouhá.[2][3][4]
Jalovec polokulovitý se vyskytuje ve velehorách Střední Asie na území Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, sv. Afghánistánu, Pákistánu (Baltistán, Hindúkuš, Karákóram, Kohistán), severní Indie (Kašmír, Džammú, Himáčalpradéš) a Nepálu. Okrajově přesahuje i do Číny (jz. Sin-ťiang, Tibet). Roste v sušších vysokohorských údolích v nadmořských výškách od 1600 do 4300 metrů. Charakteristickým stanovištěm jsou otevřené skalnaté svahy a skalní výchozy, kde roste jako součást jehličnatých nebo smíšených lesů, nejčastěji ve společnosti jedle Abies pindrow, cedru himálajského (Cedrus deodara), smrku Schrenkova (Picea schrenkiana) nebo borovice himálajské (Pinus wallichiana). Nad touto zónou a na jižních svazích, kde převažuje jalovcová vegetace, roste spolu s druhy Juniperus pseudosabina a J. excelsa subsp. polycarpos. Roste i v ledovcových morénách a v subalpínské keřové vegetaci.[4][5]
Tento druh jalovce roste v přírodě v extrémních podmínkách. Je schopný odolávat značnému suchu i velkým rozdílům teplot, které přináší vysokohorské prostředí. Šupinovité jehlice jsou kryty tlustou vrstvou kutikuly, která je nejtlustší ze všech druhů jalovců a dodává jehlicím tohoto druhu charakteristický lesk. Na rozdíl od jiných vysokohorských jalovců nevytváří jalovec polokulovitý ve vyšších výškách plazivé formy a na hranici lesa roste nanejvýš keřovitě.[4]
Druh je řazen v rámci rodu Juniperus do sekce Sabina. Podle výsledků fylogenetických studií je nejblíže příbuzným druhem jalovec čínský (J. chinensis).[6] Odlišuje se mj. přítomností obou typů jehlic, kdežto jalovec polokulovitý má v dospělosti pouze šupinovité jehlice.[3]
V oblasti svého výskytu je jalovec polokulovitý používán zejména jako palivo. Dřevo je v omezené míře používáno ke zhotovování suvenýrů a uměleckých předmětů. Je pěstován velice zřídka a bývá též zaměňován s jinými druhy.[5] Z českých botanických zahrad a arboret je uváděn pouze z Dendrologické zahrady v Průhonicích.[7] Okrasné kultivary nejsou známy.[8]
V podmínkách České republiky je jalovec polokulovitý plně mrazuvzdorný. Daří se mu na plném slunci, snáší však i polostín. Na půdu není náročný, vyhovuje mu kamenitá a propustná půda. Zóna odolnosti je udávána 4 (až do -34 °C). Množí se výsevem nebo řízkováním.[2][4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jalovec polokulovitý ve Wikimedia Commons
Jalovec polokulovitý (Juniperus semiglobosa) je jehličnatá dřevina z čeledi cypřišovité. Je to strom dorůstající výšky 10 až 20 metrů. Jehličí dospělých rostlin je drobné a šupinovité. Vyskytuje se ve velehorách Střední Asie. Je vzácně pěstován jako sbírková dřevina.
Juniperus jarkendensis ist eine Pflanzenart aus der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Sie ist in Mittelasien heimisch. Sie wird von einigen Autoren als Synonym von Juniperus semiglobosa angesehen.[1]
Juniperus jarkendensis wächst als immergrüner Strauch, der Wuchshöhen von 20 bis 50 Zentimetern erreichen kann. Die dunkelgrünen, schuppenartigen Blätter werden 1 bis 1,5 Millimeter lang. Die Beerenzapfen tragen drei bis vier Samenkörner.[2]
Das natürliche Verbreitungsgebiet von Juniperus jarkendensis umfasst Russland, Kasachstan sowie die chinesischen Autonomen Gebiete Xinjiang und Tibet.[2]
Juniperus jarkendensis gedeiht in Höhenlagen von 2800 bis 3000 Metern.[2]
Die Erstbeschreibung als Juniperus jarkendensis erfolgte 1925 durch Wladimir Leontjewitsch Komarow in "Botanicheskie Materialy Gerbariya Glavnogo Botanicheskogo Sada RSFSR", Band 4, Seite 181. Die Art wird von einigen Autoren als Synonym von Juniperus semiglobosa Regel angesehen.[1] Synonyme für Juniperus jarkendensis Kom. sind Juniperus sabina var. jarkendensis (Kom.) Silba und Sabina vulgaris var. jarkendensis (Kom.) Cheng-yuan Yang.[3][4][5]
Juniperus jarkendensis wird nicht in der Roten Liste der IUCN gelistet.
Juniperus jarkendensis ist eine Pflanzenart aus der Familie der Zypressengewächse (Cupressaceae). Sie ist in Mittelasien heimisch. Sie wird von einigen Autoren als Synonym von Juniperus semiglobosa angesehen.
Juniperus semiglobosa (лат. Juniperus semiglobosa ) – Cupressaceae семьяысь Шор Азияын будӥсь сусыпу. Ӝуждалаез ог 5-15 м, модослэн диаметрез 1.2 м.
Juniperus semiglobosa, the Himalayan pencil juniper, is a species of juniper native to the mountains of Central Asia, in northeastern Afghanistan, westernmost China (Xinjiang), northern Pakistan, southeastern Kazakhstan, Kyrgyzstan, western Nepal, northern Republic of India, Tajikistan, and Uzbekistan. It grows at altitudes of 1,550–4,420 metres (5,090–14,500 feet).[2][3][4][1]
Juniperus semiglobosa is an evergreen coniferous shrub or small to medium-sized tree growing to heights of 5–15 metres (16–49 feet), rarely 20 m (66 ft), with a trunk diameter of up to 1.2 m (4 ft), rarely to 2–6 m (6+1⁄2–19+1⁄2 ft). It has flaky bark. The leaves are of two forms, juvenile needle-like leaves 3–7 millimetres (1⁄8–1⁄4 inch) long on seedlings and occasionally (as regrowth after browsing damage) on adult plants, and adult scale-leaves 1–2 mm long on older plants; they are arranged in decussate opposite pairs or whorls of three.
The cones are flattened globose (from which the name semiglobosa) to bi-lobed or triangular, berry-like, 4–6 mm long and 4–8 mm across, blue-black, and contain two or three seeds; they are mature in about 18 months. The pollen cones are 3–5 mm long, and shed their pollen in spring. It is usually dioecious (male and female cones on separate plants), but occasionally monoecious (male and female cones on the same plant).[2][3][4]
A variety Juniperus semiglobosa var. talassica has been described from Kyrgyzstan as having sweeter cone pulp, but does not differ from the type in genetics or leaf chemistry, and is not usually regarded as distinct.[2][3]
Juniperus semiglobosa, the Himalayan pencil juniper, is a species of juniper native to the mountains of Central Asia, in northeastern Afghanistan, westernmost China (Xinjiang), northern Pakistan, southeastern Kazakhstan, Kyrgyzstan, western Nepal, northern Republic of India, Tajikistan, and Uzbekistan. It grows at altitudes of 1,550–4,420 metres (5,090–14,500 feet).
Juniperus semiglobosa
Le Juniperus semiglobosa (Genévrier Crayon de l'Himalaya ; Chinese: 昆仑多子柏; pinyin: Kūnlún duō zi bǎi) est une espèce de genévrier originaire des montagnes de l'Asie Centrale, du Nord-Est de l'Afghanistan, de l'Ouest de la Chine (Xinjiang), du Nord du Pakistan, du Sud-Est du Kazakhstan, du Kirghizistan, de l'Ouest du Népal, du Nord de l'Inde, du Tajikistan et de l'Ouzbékistan. Il pousse à des altitudes comprises entre 1550 et 4350 m[1],[2],[3],[4].
Le Juniperus semiglobosa est un arbrisseau de type conifère à feuillage persistant, ou un arbre de taille moyenne poussant à 5 à 15 mètres (plus rarement 20 mètres) de haut, avec un tronc de 1,2 mètre de diamètre (plus rarement 2, voire jusqu'à 6 mètres) avec une écorce squameuse. Les feuilles sont de deux formes : des feuilles juvéniles en forme d'aiguilles de 3 à 7 mm de long sur les jeunes plantes et occasionnellement sur des individus adultes (en cas de repousse après endommagement des feuilles), et des feuilles adultes d'une taille de 1 à 2 mm de long sur les plants plus âgés; elles sont disposées en paires opposées décussées, ou en spires de trois.
Les cônes sont de forme globuleuse et aplatie (d'où le nom semiglobosa) ou bilobés voire triangulaires, en forme de baies, de 4 à 6 mm de long et de 4 à 8 mm de large, bleu-noir, et contiennent de deux à 3 graines ; ces dernières sont mûres au bout de 18 mois. Les cônes de pollen sont longs de 3 à 5 mm, et répandent leur pollen au printemps. Il est habituellement dioïque (les cônes mâle et femelle poussent sur des plantes distinctes), mais occasionnellement monoïque (les cônes mâle et femelle poussent sur la même plante)[1],[2],[3].
Une variété de juniperus semiglobosa dite talassica a été décrite au Kirghizistan comme ayant une pulpe de cône plus moelleuse, mais ne présente pas de différence de type génétiquement ou dans la chimie des feuilles, et n'est donc pas considérée comme distincte[1],[2].
Juniperus semiglobosa
Le Juniperus semiglobosa (Genévrier Crayon de l'Himalaya ; Chinese: 昆仑多子柏; pinyin: Kūnlún duō zi bǎi) est une espèce de genévrier originaire des montagnes de l'Asie Centrale, du Nord-Est de l'Afghanistan, de l'Ouest de la Chine (Xinjiang), du Nord du Pakistan, du Sud-Est du Kazakhstan, du Kirghizistan, de l'Ouest du Népal, du Nord de l'Inde, du Tajikistan et de l'Ouzbékistan. Il pousse à des altitudes comprises entre 1550 et 4350 m,,,.
Vitenskapelig(e)Russisk einer eller «Himalayisk blyanteiner» (latin: Juniperus semiglobosa, kinesisk: 昆仑多子柏 kun lun duo zi bai) er en art av bartrær som tilhører einerslekten Juniperus i sypressfamilien. Den vokser i høyder av 1.550–4.350 moh. i fjellområdene i Sentral-Asia. Landene den vokser i omfatter nordøstre Afghanistan, nordlige Pakistan og nordvestre India, vestre Nepal, vestre Xinjiang helt nordvest i Kina, sørøstre Kasakhstan, Kirgisistan, Tadsjikistan og Usbekistan.
Det er en busk eller lavt tre, som blir inntil 15 meter høyt, og kan ha en diameter på 1,2 – 2 meter. Barken løsner i flak. Nålene på unge skudd sitter i grupper av 2 eller 3, og er 3–7 mm lange; mens voksne nåler er grønne, skjellaktig tette og inntil 2 mm lange. Den er oftest særbu, med hann- og hunnblomster på separate individer.
Frøkonglene modner etter 18 måneder til blå-svarte bær, 4-6 ganger 4–8 mm store, med 2-3 frø inni. De er nesten runde, men utover det flate eller toøret eller trekantformet, flate og runde. Hannkonglene er 3–5 mm store og sprer sitt pollen om våren.
En mulig variant Juniperus semiglobosa var. talassica fra Kasakhstan er ikke ennå fullstendig testet og identifisert som egen variant.
Russisk einer eller «Himalayisk blyanteiner» (latin: Juniperus semiglobosa, kinesisk: 昆仑多子柏 kun lun duo zi bai) er en art av bartrær som tilhører einerslekten Juniperus i sypressfamilien. Den vokser i høyder av 1.550–4.350 moh. i fjellområdene i Sentral-Asia. Landene den vokser i omfatter nordøstre Afghanistan, nordlige Pakistan og nordvestre India, vestre Nepal, vestre Xinjiang helt nordvest i Kina, sørøstre Kasakhstan, Kirgisistan, Tadsjikistan og Usbekistan.
Det er en busk eller lavt tre, som blir inntil 15 meter høyt, og kan ha en diameter på 1,2 – 2 meter. Barken løsner i flak. Nålene på unge skudd sitter i grupper av 2 eller 3, og er 3–7 mm lange; mens voksne nåler er grønne, skjellaktig tette og inntil 2 mm lange. Den er oftest særbu, med hann- og hunnblomster på separate individer.
Frøkonglene modner etter 18 måneder til blå-svarte bær, 4-6 ganger 4–8 mm store, med 2-3 frø inni. De er nesten runde, men utover det flate eller toøret eller trekantformet, flate og runde. Hannkonglene er 3–5 mm store og sprer sitt pollen om våren.
En mulig variant Juniperus semiglobosa var. talassica fra Kasakhstan er ikke ennå fullstendig testet og identifisert som egen variant.
Juniperus semiglobosa é uma espécie de conífera da família Cupressaceae.
Pode ser encontrada nos seguintes países: Afeganistão, China, Índia, Cazaquistão, Quirguistão, Tadjiquistão e Uzbequistão.
Juniperus semiglobosa é uma espécie de conífera da família Cupressaceae.
Pode ser encontrada nos seguintes países: Afeganistão, China, Índia, Cazaquistão, Quirguistão, Tadjiquistão e Uzbequistão.
Orta Asya ardıcı veya Himalaya kalem ardıcı, (Çince: 昆仑多子柏, kun lun duo zi bai) Orta Asya dağlarına özgü bir ardıç türü, kuzeydoğu Afganistan'da, en batı Çin (Sincan)'de, Hindistan'nın en kuzeybatısında, güneydoğu Kazakistan, Kırgızistan, batı Nepal, kuzey Pakistan, Tacikistan ve Özbekistan'da yerli 1,550-4,350 m arası rakımlarda yetişir.
Bu ardıcın bir çeşidi olan Juniperus semiglobosa var. talassica Beş-Taş Milli Parkı alanında yetişir.
Juniperus jarkendensis Komarov; Juniperus sabina Linnaeus var. jarkendensis (Komarov) Silba; Sabina vulgaris Antoine var. jarkendensis (Komarov) C. Y. Yang.
Kozalakları, basık küresel iki-loplu veya üçgen şeklinde, dut-gibi, 4–6 mm uzunluğunda ve 4–8 mm çapında, mavi-siyah, iki ya da üç tohumu içerir ve yaklaşık 18 ayda olgunlaşır.
Orta Asya ardıcı veya Himalaya kalem ardıcı, (Çince: 昆仑多子柏, kun lun duo zi bai) Orta Asya dağlarına özgü bir ardıç türü, kuzeydoğu Afganistan'da, en batı Çin (Sincan)'de, Hindistan'nın en kuzeybatısında, güneydoğu Kazakistan, Kırgızistan, batı Nepal, kuzey Pakistan, Tacikistan ve Özbekistan'da yerli 1,550-4,350 m arası rakımlarda yetişir.
Bu ardıcın bir çeşidi olan Juniperus semiglobosa var. talassica Beş-Taş Milli Parkı alanında yetişir.
Країни проживання: Афганістан; Китай (Тибет); Індія (Хімачал-Прадеш, Джамму-Кашмір); Казахстан; Киргизстан; Таджикистан; Узбекистан. Росте в (змішаних) хвойних лісах разом з Abies pindrow, Cedrus deodara, Picea schrenkiana або Pinus wallichiana, як правило, на відкритих кам'янистих схилах або оголеннях; вище цієї зони і на південних схилах з Juniperus excelsa subsp. polycarpos чи Juniperus pseudosabina, і на льодовикових моренах, де може утворити гаї. Також зустрічається в субальпійських лісових районах з Juniperus pseudosabina, Juniperus sabina, Juniperus communis var. saxatilis, Fraxinus, Salix, Origanum, Pteridium, Rosa, Saussurea, Scabiosa і т. д., у внутрішніх долинах і напівзасушливих високих рівнинах переважають Seriphidium maritimum. Діапазон висот: 1550-4350 м. Клімат альпійсько-континентальний, з жарким, сухим літом особливо у внутрішніх долинах і на пд. гірських схилах, і холодною зимою, часто з вічними сніговими полями над зоною ялівцю, які дають вологу.
Дерева, іноді чагарники, дводомні, рідко однодомні. Листки як лускоподібні так і голчасті; голчасті листки зазвичай присутні на молодих рослинах, рідко на дорослих, ростуть по 2 чи три 3-7 мм, увігнуті зверху, опуклі знизу; лускоподібні листки ростуть по 2, тісно притиснуті, 1-2.5 мм. Пилкові шишки еліпсоїда, 3-5 мм; мікроспорофіл 8-10, кожна з 3 або 4 пилковими мішками. Шишки від світло-коричневого до синювато-чорного кольору при дозріванні, тьмяні, оберненояйцеподібно-кулясті або майже трикутні і широкі поблизу вершини. Насіння розміром 3-6 × 2-3,5 мм, кутово-яйцеподібне, вершини часто розходяться.
Цей вид в основному використовується на дрова, але деревина використовується в невеликих масштабах для ремесел по дереву (сувеніри) і листя продається на ринках для «лікарських» цілей. В садівництві вид є рідкістю.
У Центральній Азії населення ялівцю опинилося під зростаючим тиском через скотарство і різання дров. Цей вид зустрічається в кількох ПОТ.
Juniperus semiglobosa là một loài thực vật hạt trần trong họ Cupressaceae. Loài này được Regel mô tả khoa học đầu tiên năm 1879.[1]
Juniperus semiglobosa là một loài thực vật hạt trần trong họ Cupressaceae. Loài này được Regel mô tả khoa học đầu tiên năm 1879.
Juniperus semiglobosa Regel
Синонимы
Можжевельник полушаровидный[2] (лат. Juniperus semiglobosa) — вид растений рода Можжевельник семейства Кипарисовые.
Обычно образует самостоятельный древостой, иногда образует смешанные леса с можжевельником зеравшанским[2], Abies pindrow, Cedrus deodara, Picea schrenkiana, Pinus wallichiana и др[3].
Светолюбивое, нетребовательное к почве и влаге раскидистое дерево высотой до 10 метров со слегка свисающими молодыми побегами и веточками. Тонкие, диаметром до 1 мм, побеги имеют светло-зелёный цвет. Размножающееся семенами двудомное растение[2].
Чешуевидные туповатые листья с продолговатой, обычно овальной смоляной желёзкой. Форма листьев ромбическоя или яйцевидно-ромбическая, длина — 1,5—3 мм[2].
Отдельное дерево
Древостой
Цветущая веточка
Шишки размером 5,5—8 мм в длину и 6—10 мм в диаметре, черного цвета, с беловатым налётом, имеют от 4 до 6 чешуйек. Форма шишек приближается к шаровидной или почти шаровидной — верхушки могут быть плоско усечены и даже иметь выемку. Шишка содержит от двух до четырёх уплощённых семян с бороздками по бокам. Размер семян примерно 5 мм на 4 мм[2].
Можжевельник полушаровидный (лат. Juniperus semiglobosa) — вид растений рода Можжевельник семейства Кипарисовые.
Обычно образует самостоятельный древостой, иногда образует смешанные леса с можжевельником зеравшанским, Abies pindrow, Cedrus deodara, Picea schrenkiana, Pinus wallichiana и др.
