Myšovití (Muridae) je velká čeleď hlodavců menší velikosti rozšířených po celém světě. Tvoří hlavní část podřádu myšovců, kam kromě myšovitých patří i tarbíkovití (Dipodidae), pytlonošovití (Geomyidae) a plchovití (Myoxidae). Obvykle jde o všežravce, méně častěji o výlučné býložravce. U většiny z nich ale převažuje rostlinná potrava.
Žijí na zemi nebo ve vegetaci, dobře šplhají a často i skáčou. Vyznačují se krátkou dobou březosti a tím většinou i neobyčejnou plodností (výjimkou je např. krysa obecná).[1]
Zástupci této čeledi jsou menší 5–30 cm dlouzí savci. Jsou charakterističtí relativně velkýma očima a velkými ušními boltci, které jsou tenkostěnné a holé nebo jen málo osrstěné.[1]
Dále se vyznačují dlouhým ocasem, který obvykle přesahuje ⅔ těla. Je jen minimálně osrstěný a někdy je pokrytý zrohovatělou pokožkou vytvářející ocasní kroužky.
Hlodavci z čeledi myšovitých žijí po celém světě. Některé z nich jsou silně invazní.
Tvoří nejpočetnější čeleď nejen mezi hlodavci, ale mezi všemi savci. Z celkového počtu 4089 druhů všech savců jich tato čeleď obsahuje 1336, tedy jednu třetinu.[2] V České republice z nich žije 9 druhů.[1]
Čeleď myšovitých zahrnuje celkem 301 recentních (současných) rodů.[2] To je opět nejvíce ze všech čeledí savců (kteří dohromady vytvářejí 1192 rodů).
Těchto 301 rodů se podle prestižního online atlasu savců Mammal Species of the World seskupuje do 5 podčeledí:[3]
Pro naprostou většinu rodů nemáme jedinečný český název, a proto většinou označujeme více rodů stejným názvem:
Myšovití (Muridae) je velká čeleď hlodavců menší velikosti rozšířených po celém světě. Tvoří hlavní část podřádu myšovců, kam kromě myšovitých patří i tarbíkovití (Dipodidae), pytlonošovití (Geomyidae) a plchovití (Myoxidae). Obvykle jde o všežravce, méně častěji o výlučné býložravce. U většiny z nich ale převažuje rostlinná potrava.
Žijí na zemi nebo ve vegetaci, dobře šplhají a často i skáčou. Vyznačují se krátkou dobou březosti a tím většinou i neobyčejnou plodností (výjimkou je např. krysa obecná).