Moths And Butterflies

Motýli (Lepidoptera Linné, 1758) tvoří druhý největší řád hmyzu, hned po broucích. Jsou rozšířeni na celém světě kromě Antarktidy, řád čítá kolem 180 000 druhů. Motýly se zabývá lepidopterologie.^[1]

Charakteristika řádu

Typickým znakem motýlů jsou dva páry vzdušnicemi protkaných křídel, která jsou pokryta drobnými šupinkami (squamulae). Šupinky pokrývají hustě rub i líc křídel a překrývají se jako tašky na střeše. Lesklé zbarvení motýlích křídel je způsobeno lomem světla na těchto šupinkách a společně s pigmenty pteriny dávají vzniknout nádherným barvám, které jsou vlastní tisícům motýlích druhů.

Vědecký název motýlů, lepidoptera, znamená „šupinokřídlí“. Ve starší české literatuře jsou pak motýli skutečně označování jako šupinokřídlý hmyz.

Motýli z čeledi nesytkovitých (Sesiidae), mají křídla krytá šupinkami jen první dny po vylíhnutí z kukly, později šupinky ztrácejí a nakonec mají křídla průhledná, bez šupinek, má to prostý důvod – ochrana před nepřáteli. Připomínají totiž blanokřídlé (tj. vosy a sršně).

Dalším znakem motýlů je savé ústní ústrojí dospělců (sosák). V klidu je stočené a když dojde k podráždění chuťového ústrojí na chodidlech, reflexivně se natáhne.

Primitivní čeleď chrostíkovníkovitých sosák nemá, některé druhy motýlů mají ústní ústrojí zakrnělé a v dospělosti nepřijímají potravu. Obecně ale platí, že dospělí motýli se živí nektarem a jsou tak užiteční jako opylovači květů.

Motýli jsou gonochoristé s dokonalou proměnou. Jejich larvy, housenky, mají kousací ústní ústrojí, až na výjimky jsou býložravé a specializované na určitý druh rostliny nebo rostlinnou čeleď. Tělo housenky se skládá z hrudi, která nese tři páry článkovaných končetin, a zadečku tvořeného deseti články s různým počtem panožek.

Housenky jsou vítanou potravou mnoha živočichů, mnoho druhů se pasivně chrání pomocí trnů, chlupů, nepříjemné chuti nebo zápachu, či jen pomocí ochranného zbarvení.

Samičky kladou až několik tisíc vajíček, zpravidla na rostlinu, kterou se živí housenky. Housenky se živí rostlinnou potravou a po určité době se zakuklí. Většina housenek spřádá vlákna, některé druhy předou společná hnízda (bourec prstenčitý) nebo kokony.

Motýli, kteří nežijí v tropických oblastech, musejí vyřešit problém přežití zimy. Nejčastěji přezimují pouze vývojová stadia, housenky nebo kukly. Někdy přezimují dospělí motýli (např. babočka kopřivová, žluťásek řešetlákový). Některé druhy jsou tažné (babočka admirál, babočka bodláková, monarcha stěhovavý).

Evoluce

Podle nových poznatků se první zástupci skupiny Lepidoptera objevují na začátku druhohorní éry, konkrétně na přelomu triasu a jury (asi před 200 miliony let). Dokládají to objevy fosilních šupinek z křídel, učiněné na území severního Německa.^[2]

Motýli a člověk

Schopnost dospělých motýlů opylovat květy je člověkem vítána, avšak housenky některých druhů mohou působit značné škody. Některé druhy se živí kulturními rostlinami (např. bělásek zelný, píďalka zhoubná) nebo způsobují „červivost“ ovoce (např. obaleč jablečný, obaleč švestkový), jiné znehodnocují potraviny (např. mol obilný, zavíječ moučný, zavíječ domácí) či tkaniny (mol šatní). Nechvalně známá bekyně mniška při přemnožení způsobuje holožíry a zničení tisíců hektarů lesa. V poslední době se na území ČR rozšířila nepůvodní klíněnka jírovcová, která poškozuje listy jírovce maďalu. V Česku zatím nemá přirozeného nepřítele.

Bourec morušový je domestikovaným druhem motýla, dospělci nejsou schopni přežít bez pomoci člověka. Vlákno ze zámotků se spřádá na surové hedvábí, samotné kukly slouží jako potravina.

Motýli a můry

Motýli se běžně dělí na denní a noční motýly, takzvané soumračné, toto dělení je ale účelové a neodpovídá vědeckému systému.

Rozdíly mezi denním a nočním motýlem:

• Noční motýli jsou obvykle aktivní v noci, ale existují výjimky. Jsou noční motýli, kteří jsou aktivní ve dne, ale denní motýli v noci nikoliv.
• Sedící noční motýli většinou drží křídla střechovitě složená, denní motýli odpočívají s křídly složenými nad tělem.
• Lidový název „můra“ pro noční motýly je používán i biology, ale v užším smyslu – jako národní rodové jméno mnoha zástupců čeledi můrovitých (Noctuidae).^[3]

Systém motýlů

Řád motýli zahrnuje asi 130 čeledí, v systému motýlů ale nepanuje přílišná shoda mezi jednotlivými autory.

Seznam v současnosti uznávaných čeledí

Čeleď Alternativní zařazení Acanthopteroctetidae Davis, 1978 Acrolepiidae Heinemann, 1870 zápředníčkovití (Plutellidae) nebo předivkovití (Yponomeutidae) Acrolophidae molovití (Tineidae) adélovití (Adelidae Bruand, 1851) Agathiphagidae Kristensen, 1967 pupenovkovití (Agonoxenidae Meyrick, 1926) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) nebo trávníčkovití (Elachistidae) Aididae Megalopygidae pernatěnkovití (Alucitidae Leach, 1815) Anomoeotidae Anomosetidae Anthelidae přástevníkovití (Arctiidae Leach, 1815) Arrhenophanidae Axiidae Rebel, 1919 můrovití (Noctuidae) Batrachedridae Heinemann & Wocke, 1876 pouzdrovníčkovití (Coleophoridae), zdobníčkovití (Cosmopterigidae)
nebo vrbkovníčkovití (Momphidae) Bedelliidae Meyrick, 1880 podkopníčkovití (Lyonetiidae) drsnohřbetkovití (Blastobasidae Meyrick, 1894) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) bourcovití (Bombycidae Latreille, 1802) stepníčkovití (Brachodidae Heppner, 1979) klínovníčkovití (Glyphipterigidae) brahminovití (Brahmaeidae Swinhoe, 1892) chobotníčkovití (Bucculatricidae Wallengren, 1881) Callidulidae Carposinidae Walsingham, 1897 Carthaeidae kastniovití (Castniidae) Cecidosidae kovovníčkovití (Incurvariidae) molovenkovití (Choreutidae Stainton, 1854) klínovníčkovití (Glyphipterigidae) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae Bruand, 1851) Copromorphidae zdobníčkovití (Cosmopterigidae Heinemann & Wocke, 1876) drvopleňovití (Cossidae Leach, 1815) travaříkovití (Crambidae Latreille, 1810) zavíječovití (Pyralidae) Crinopterygidae Spuler, 1898 Cyclotornidae Dalceridae Doidae Donahue & Brown, 1987 přástevníkovití (Arctiidae) chvějivkovití (Douglasiidae Heinemann & Wocke, 1876) srpokřídlecovití (Drepanidae Boisduval, 1828) Dudgeoneidae trávníčkovití (Elachistidae Bruand, 1851) strakáčovití (Endromidae Boisduval, 1828) Epermeniidae Spuler, 1910 Epicopeiidae Epipyropidae Dyar, 1903 Eriocottidae Spuler, 1898 kovovníčkovití (Incurvariidae) drobnokřídlíkovití (Eriocraniidae Tutt, 1899) skvrnuškovití (Ethmiidae Busck, 1909) trávníčkovití (Elachistidae) Eupterotidae Galacticidae zápředníčkovití (Plutellidae) makadlovkovití (Gelechiidae Stainton, 1854) píďalkovití (Geometridae Leach, 1815) klínovníčkovití (Glyphipterigidae Stainton, 1854) vzpřímenkovití (Gracillariidae Stainton, 1854) Hedylidae píďalkovití (Geometridae) Heliodinidae Heinemann & Wocke, 1876 bronzovníčkovití (Heliozelidae Heinemann & Wocke, 1877) hrotnokřídlecovití (Hepialidae Stephens, 1829) soumračníkovití (Hesperiidae Latreille, 1809) Heterobathmiidae chrostíkovníkovití (Micropterigidae) Heterogynidae Herrich-Schäffer, 1846 Himantopteridae Holcopogonidae Gozmany, 1967 Autostichidae Hyblaeidae Immidae Heppner, 1977 klínovníčkovití (Glyphipterigidae) kovovníčkovití (Incurvariidae Spuler, 1898) Lacturidae předivkovití (Yponomeutidae) bourovcovití (Lasiocampidae Harris, 1841) Lecithoceridae Le Marchand, 1947 makadlovkovití (Gelechiidae) pabourovcovití (Lemoniidae Dyar, 1896) slimákovcovití (Limacodidae Duponchel, 1845) Lophocoronidae Common, 1973 modráskovití (Lycaenidae Leach, 1815) bekyňovití (Lymantriidae Hampson, 1893) podkopníčkovití (Lyonetiidae Stainton, 1854) Lypusidae Heinemann, 1870 molovití (Tineidae), vakonošovití (Psychidae)
nebo předivkovití (Yponomeutidae) Megalopygidae Metachandidae Meyrick, 1911 krásněnkovití (Oecophoridae)nebo makadlovkovití (Gelechiidae) chrostíkovníkovití (Micropterigidae Herrich-Schäffer, 1855) Mimallonidae Mirinidae bourcovití (Bombycidae) Mnesarchaeidae vrbkovníčkovití (Momphidae Herrich-Schäffer, 1857) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) Neopseustidae Neotheoridae Kristensen, 1978. drobníčkovití (Nepticulidae Stainton, 1854) můrovití (Noctuidae Latreille, 1809) drobnuškovití (Nolidae Hampson, 1894) můrovití (Noctuidae) hřbetozubcovití (Notodontidae Stephens, 1829) babočkovití (Nymphalidae Swainson, 1827) krásněnkovití (Oecophoridae Bruand, 1851) Oenosandridae Miller, 1991 hřbetozubcovití (Notodontidae) třásníčkovití (Opostegidae Meyrick, 1893) Palaeosetidae Palaephatidae molovití (Tineidae) Pantheidae Smith, 1898 můrovití (Noctuidae) otakárkovití (Papilionidae Latreille, 1802) běláskovití (Pieridae Duponchel, 1835) zápředníčkovití (Plutellidae Guenee, 1845) předivkovití (Yponomeutidae) skvrnovníčkovití (Prodoxidae Riley, 1881) Prototheoridae vakonošovití (Psychidae Boisduval, 1828) Pterolonchidae Meyrick, 1918 pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) pernatuškovití (Pterophoridae Zeller, 1841) zavíječovití (Pyralidae Latreille, 1802) pestrobarvcovití (Riodinidae Grote, 1895) modráskovití (Lycaenidae) mosazníčkovití (Roeslerstammiidae Bruand, 1850) martináčovití (Saturniidae Boisduval, 1837) malinovníčkovití (Schreckensteiniidae Fletcher, 1929) smutníčkovití (Scythrididae Rebel, 1901) Sematuridae nesytkovití (Sesiidae Boisduval, 1828) Simaethistidae zavíječovití (Pyralidae) Somabrachyidae Hampson, 1920 Megalopygidae lišajovití (Sphingidae Latreille, 1802) Symmocidae Gozmany, 1957 Autostichidae okenáčovití (Thyrididae Herrich-Schäffer, 1846) molovití (Tineidae Latreille, 1810) Tineodidae Meyrick, 1885 minovníčkovití (Tischeriidae Spuler, 1898) obalečovití (Tortricidae Latreille, 1802) urániovití (Uraniidae) Urodidae Kyrki, 1984 Whalleyanidae okenáčovití (Thyrididae) předivkovití (Yponomeutidae Stephens, 1829) člunkovcovití (Ypsolophidae Guenee, 1845) předivkovití (Yponomeutidae) vřetenuškovití (Zygaenidae Latreille, 1809)

Významná muzea

Mnichovské Muzeum Witt má největší sbírku můr na světě.

Reference

1. ↑ CoJeCo.cz [online]. 2000-03-14, rev. 2006-06-18 [cit. 2012-07-02]. Heslo lepidopterologie. Dostupné online.
2. ↑ Timo J. B. van Eldijk, Torsten Wappler, Paul K. Strother, Carolien M. H. van der Weijst, Hossein Rajaei, Henk Visscher and Bas van de Schootbrugge (2018). A Triassic-Jurassic window into the evolution of Lepidoptera. Science Advances, 4(1): e1701568. doi: 10.1126/sciadv.1701568
3. ↑ „Můra“ v národních názvech biologických taxonů, BioLib

Literatura

• EXLER, Karel. Motýlové: soustavný popis motýlů v zemích koruny české žijících (...). Praha: I.L.Kober, 1898. 215 s. Dostupné online.
• JOHN, Jan. Atlas motýlů střední Evropy: 50 tabulí barvotiskových s 1300 obrazy motýlů (...). Praha: I.L.Kober, 1900. 196 s. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu motýli ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo motýl ve Wikislovníku
• Taxon Lepidoptera ve Wikidruzích
• Seznam motýlů České republiky
• Mapování a ochrana motýlů České republiky