Přeslička rolní (Equisetum arvense) je druh byliny z třídy přesličky (Equisetopsida).
Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–70 cm.[2] Na rozdíl od přesličky bahenní má přeslička rolní výrazný sezónní dimorfismus, na jaře vyrůstá fertilní lodyha s výtrusnicovým klasem, která je nezelená, později potom sterilní letní zelená lodyha. Letní lodyha je mělce rýhovaná a přeslenitě se větví, střední dutina zabírá asi třetinu průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. První článek v přeslenu je delší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (na rozdíl od přesličky bahenní, kde je to naopak). Jarní lodyha je cca 10–20 cm vysoká, nezelená, hnědavá až červenohnědá, na vrcholu je cca 1–4 cm dlouhý elipsoidní výtrusnicový klas (strobilus).
Roste skoro v celé Evropě a Asii (kromě tropů), a také ve velké části Severní Ameriky, adventivní výskyt byl zaznamenán na Novém Zélandu a v jižní Africe.[3][4]
Jedná se o hojný druh rozšířený od nížin do hor, asi nejhojnější přeslička v ČR. Nejčastější je jako polní plevel, ale může se vyskytovat i jinde, např. v luzích.
Při sběru nati přesličky rolní hrozí zejména záměna se vzhledově podobnou, avšak jedovatou přesličkou bahenní. Přeslička bahenní roste obecně na vlhčích až mokrých stanovištích, je však možno ji nalézt např. i na náspech nebo na polích. Spolehlivým rozlišovacím znakem je délka bazálního článku postranních větévek. Ten je u přesličky rolní delší než zubatá pochva obklopující stonek, zatímco u přesličky bahenní je kratší. Odlišný je také charakter dutin na řezu lodyhou. Přeslička rolní má velkou centrální dutinu a drobné vedlejší kanálky, zatímco u přesličky bahenní jsou vedlejší kanálky velké.[5]
Přeslička rolní (Equisetum arvense) je druh byliny z třídy přesličky (Equisetopsida).