Alstonie[1] (Alstonia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to stromy a keře s přeslenitými jednoduchými listy a drobnými nálevkovitými květy. Plody jsou dlouhé, úzké měchýřky. Rod zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen v tropech téměř celého světa. Alstonie obsahují různé účinné indolové alkaloidy a mají význam v medicíně. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.
Zástupci rodu alstonie jsou stromy nebo keře ronící bílý latex. Větve vyrůstají přeslenitě v patrech. Listy jsou v přeslenech po 3 až 6 nebo výjimečně vstřícné, bez palistů. Žilnatina je zpeřená, s četnými (více než 25 párů) postranními žilkami končícími v okrajové žilce. Květy jsou drobné, zpravidla v bohatých vrcholících, uspořádaných ve vrcholových thyrsech nebo složených okolících. Květy jsou bílé, žluté nebo růžové. Kalich je téměř až k bázi dělený v 5 laloků. Koruna je nálevkovitá, s úzce válcovitou korunní trubkou a laloky překrývajícími se směrem doleva nebo doprava. Korunní trubka je uvnitř chlupatá. Tyčinky jsou přirostlé asi v polovině korunní trubky nebo nad ní, mají krátké nitky a nevyčnívají. Nektáriový terč chybí nebo je slabě vyvinut. Gyneceum se skládá ze 2 volných nebo srostlých plodolistů obsahujících mnoho vajíček. Plodem je souplodí volných nebo srostlých měchýřků. Semena jsou podlouhlá až čárkovitá, na obou koncích opatřená dlouhými chlupy.[2][3]
Patrovité větvení mladého stromku alstonie
Květy Alstonia macrophylla
Kmen Alstonia scholaris
Plody Alstonia scholaris
Rod zahrnuje asi 60 druhů. Je rozšířen v tropech téměř celého světa: v tropické Asii, Africe, Madagaskaru, Střední Americe, severní Austrálii a na Tichomořských ostrovech.[2] Poměrně dost druhů jdou endemity Nové Kaledonie.[4]
Na keřovitém druhu Alstonia actinophylla v severní Austrálii roste poloparazitická rostlina Decaisnina signata z čeledi ochmetovité, která je živnou rostlinou housenek modráska Candalides gilberti.[5]
Rod Alstonia je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Rauvolfioideae a tribu Alstonieae. Nejblíže příbuzným rodem je Dyera.
Kůra alstonií obsahuje účinné indolové alkaloidy. Alstonia scholaris z Asie a Austrálie obsahuje echitamin, australský druh A. constricta reserpin. Oba alkaloidy mají hypotenzivní působení, snižují krevní tlak. Kůra Alstonia venenata z Indie obsahuje řadu indolových alkaloidů, zejména alstovenin, venenatin, 3-dehydroalstovenin, reserpin, venoxidin a kopsinin. Alstovenin působí jako inhibitor monoaminooxydázy.[6]
Druh Alstonia spatulata, pocházející z tropické Asie, má lehčí dřevo než známá balsa. Jeho hustota je jen 47–77 kg/m3 (u balsy 70–260 kg/m3).[7][8]
Druh Alstonia congensis z tropické Afriky je těžen pro dřevo. Je dobře opracovatelné, poměrně světlé, se stejnoměrnou strukturou. Je obchodováno pod názvem emien a využíváno např. v dýhárenství.[8] V tropické Asii od Indie po Filipíny je pěstován druh Alstonia scholaris jako zdroj lehkého dřeva. V Číně se ze dřeva Alstonia scholaris vyrábějí rakve, dřevo A. rostrata slouží v truhlářství k výrobě nábytku. Semena A. yunnanensis obsahují až 18% technického oleje.[2]
Užívání kůry Alstonia scholaris je v tradiční indické medicíně doporučováno k čištění krve a při fosfaturii.[6] Na Filipínách je používána při průjmech, cukrovce, horečce a jako odčervovadlo.[9] V Číně jsou kůra a listy používány při bolestech hlavy, chřipce, bronchitidě a pneumonii, kořeny a listy A. mairei slouží k zastavení krvácení, kořeny A. yunnanensis při hypertenzi, listy a kůra A. rostrata při akutní bronchitidě, listy a kořeny A. neriifolia při léčení boláků.[2]
Galerie alstonie ve Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu alstonie ve Wikimedia Commons
Alstonie (Alstonia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to stromy a keře s přeslenitými jednoduchými listy a drobnými nálevkovitými květy. Plody jsou dlouhé, úzké měchýřky. Rod zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen v tropech téměř celého světa. Alstonie obsahují různé účinné indolové alkaloidy a mají význam v medicíně. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.
_in_Hyderabad_W_IMG_9006.jpg)
_leaves_%26_fruit_in_Kolkata_W_IMG_3408.jpg)
