nimet breadcrumb-navigoinnissa
La carquexia fina (Genista sagittalis) ye una especie fanerógama de planta de la familia de les fabacees.
Perenne, maderiza, estendida, forma matos, xeneralmente de tarmos erectos herbales de 10-50 cm, nales distintives y ensin escayos. Fueyes elíptiques, glabres percima, peloses pol viesu. Flores marielles, de 1-1,2 cm, n'inflorescencies allargaes terminales trupes. Mota tubular billabial, llabiu cimeru lobuláu, inferior con 3 dientes, pelosu plateado; pétalu cimeru llargamente ováu. Vaina estrecha, pelosa de 1,4-2 cm. Floria en primavera y branu.
N'Albania, Austria, Bélxica, Bulgaria, República Checa, Francia, Alemaña, Grecia, Suiza, España, Hungría, Italia, antigua Yugoslavia, Rumanía, Rusia. Introducida en Portugal. Vive en montes, llombes y camperes seques.[1]
Genista sagittalis describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 2: 710. 1753.[2]
Genista: nome xenéricu que provién del llatín de la que los reis y reines Plantagenet d'Inglaterra tomaron el so nome, planta Genesta o plante genest, n'alusión a una hestoria que, cuando Guillermo'l Conquistador embarcóse camín d'Inglaterra, arrincó una planta que se caltenía firme, aprofiantemente, a una roca y meter nel so cascu como símbolu de qu'él tamién sería tenáz na so venturera xera. La planta foi la llamada planta genista en llatín. Esta ye una bona hestoria, pero per desgracia Guillermo'l Conquistador llegó muncho primero de los Plantagenet y en realidá foi Godofredo d'Anjou que foi moteyáu'l Plantagenet, porque llevaba un ramito de flores marielles de retama nel so cascu como una insinia (genêt ye'l nome francés del parrotal de retama), y foi el so fíu, Enrique II, el que se convirtió nel primera rei Plantagenet. Otres esplicaciones históriques son que Geoffrey llantó esti parrotal como una cubierta de caza o qu'él la usaba p'azotase a sigo mesmu. Nun foi hasta que Ricardo de York, el padre de los dos reis Eduardu IV y Ricardu III, cuando los miembros d'esta familia adoptaron el nome de Plantagenet, y depués aplicóse retroactivamente a los descendientes de Godofredo I d'Anjou como'l nome dinásticu.[3]
sagittalis: epítetu llatín que significa "como un arcu".[4]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. La carquexia fina (Genista sagittalis) ye una especie fanerógama de planta de la familia de les fabacees.
Kručinka křídlatá (Genista sagittalis), známá též jako kručinečka křídlatá[2][3], je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Rostlina dorůstá 10–25 cm (maximálně 40 cm), je málo listnatá – listy jsou ochlupené a vyrůstají na stonku střídavě. Květy jsou žluté barvy a vyrůstají v bohatých hroznech. Kručinka křídlatá vyhledává suché trávníky a roste především ve střední Evropě. Kvete v květnu a v červnu.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kručinka křídlatá ve Wikimedia Commons
Kručinka křídlatá (Genista sagittalis), známá též jako kručinečka křídlatá, je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Rostlina dorůstá 10–25 cm (maximálně 40 cm), je málo listnatá – listy jsou ochlupené a vyrůstají na stonku střídavě. Květy jsou žluté barvy a vyrůstají v bohatých hroznech. Kručinka křídlatá vyhledává suché trávníky a roste především ve střední Evropě. Kvete v květnu a v červnu.
Der Gewöhnliche Flügelginster (Genista sagittalis), auch Flügel-Ginster[1] oder Ramsele genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Genista innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Der Gewöhnliche Flügelginster ist ein Zwergstrauch, der Wuchshöhen von 10 bis 30 Zentimetern erreicht. Es sind keine Dornen vorhanden. Zuerst bilden sich die aufrecht wachsenden Hauptsprossachsen, die Laubblätter oder auch Blüten tragen. Nach Abschluss des Wachstums legen sich diese Sprossachsen zu Boden und werden so zu sogenannten „Legetrieben“. Aus den Blattachseln dieser Legetriebe wachsen nun wieder aufrechte Sprossachsen, die gegen Ende der Vegetationsperiode an der Basis wurzeln. Im Laufe der Zeit verholzen die Legetriebe und werden vom Boden überdeckt. Die Bildung von großen Stängelflügeln leitet sich aus den Unterblättern her.[2] Die behaarte Sprossachse ist geflügelt, dabei sind bei den vegetativen Trieben die Sprossachsen zweiflügelig. Bei den reproduktiven Triebe sind die Sprossachsen drei- oder mehrflügelig. Diese Flügel sind etwa 4 Millimeter breit.
Die einfachen Laubblätter sind bei einer Länge von 8 bis 25 Millimetern und einer Breite von etwa 8 Millimetern elliptisch. Die Nebenblätter sind reduziert. Durch ein frühes Abfallen der Laubblätter vermindert die Pflanze die Wasserverdunstung (Xeromorphie).
Ab dem vierten Jahr blüht der Gewöhnliche Flügelginster von Mai bis Juli. Die Blüten stehen in endständigen traubigen Blütenständen mit je einem kurzen Tragblatt und zwei hinfälligen Vorblättern.
Die zwittrige Blüte ist zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind behaart. Die Blütenkrone hat die typische Form der Schmetterlingsblüten. Die Kronblätter sind leuchtend gelb und 10 bis 12 Millimeter lang, gelegentlich mit einer Fahne an den Rändern und an der Naht bewimperten Schiffchen.
Die 1 bis 2 Zentimeter lange, behaarte Hülsenfrucht enthält wenige Samen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 46 oder 48.[3]
Der Gewöhnliche Flügelginster ist ein submeridionales Florenelement. Das Verbreitungsgebiet reicht von Nordspanien über Frankreich bis Südbelgien. In Deutschland ist der Gewöhnliche Flügelginster nordwestlich bis zur Eifel, östlich bis Würzburg und zum Bayerischen Wald heimisch. Dann setzt sich das Verbreitungsgebiet über das Donautal bis nach Ungarn und Bulgarien sowie bis in die Ukraine fort.
Der Gewöhnliche Flügelginster findet sich in Mitteleuropa in Heiden, Magerweiden und -wiesen, an Wald- und Wegrändern, an Böschungen, an Felsbändern und in lichten Wäldern. Der Gewöhnliche Flügelginster gedeiht am besten auf mäßig trockenen, frischen, nährstoffarmen, schwach sauren Böden. Genista sagittalis ist gebietsweise eine Charakterart des Festuco-Genistetum sagittalis, kommt aber auch in der Pflanzengesellschaft Aveno-Genistetum sagittalis oder Polygono vivipari-Genistetum sagittalis vor (Verband Violion caninae).[3]
Die Erstveröffentlichung von Genista sagittalis erfolgte 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus II, S. 710.[4] Das Artepitheton sagittalis bedeutet „Pfeil“. Synonyme für Genista sagittalis L. sind: Chamaespartium sagittale (L.) P.E.Gibbs; Genistella sagittalis (L.) Gams.[4]
Für den Gewöhnlichen Flügelginster bestehen bzw. bestanden auch die weiteren deutschsprachigen Trivialnamen: Erdpfriemen, Großsame (bei Schäßburg), Haideblume (Eifel bei Wirneburg), Heublume (Eifel bei Monreal), Rahmheide (Eifel), Schafkraut (Schweiz) und Schleppblomen (Siebenbürgen).[5]
Der Gewöhnliche Flügelginster (Genista sagittalis), auch Flügel-Ginster oder Ramsele genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Genista innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Genista sagittalis, called the arrow-jointed broom and winged broom, is a species of flowering plant in the genus Genista, native to central and southern Europe, Ukraine, and Anatolia.[2][3][4] Its subspecies Genista sagittalis subsp. delphinensis, called rock broom, has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[5]
The following subspecies are currently accepted:[2]
Broom-like habit
In a high pasture in the southern Black Forest region
.jpg)
In a garden setting
In the wild on Mt. Vitosha in Bulgaria
.jpg)
Close up of flowers
After releasing seeds
Genista sagittalis, called the arrow-jointed broom and winged broom, is a species of flowering plant in the genus Genista, native to central and southern Europe, Ukraine, and Anatolia. Its subspecies Genista sagittalis subsp. delphinensis, called rock broom, has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.
La carquexia fina (Genista sagittalis) es una especie fanerógama de planta de la familia de las fabáceas.
Perenne, leñosa, extendida, forma matas, generalmente de tallos erectos herbáceos de 10-50 cm, alas distintivas y sin espinas. Hojas elípticas, glabras por encima, pelosas por el envés. Flores amarillas, de 1-1,2 cm, en inflorescencias alargadas terminales densas. Cáliz tubular bilabial, labio superior lobulado, inferior con 3 dientes, peloso plateado; pétalo superior ampliamente ovado. Vaina estrecha, pelosa de 1,4-2 cm. Florece en primavera y verano.
En Albania, Austria, Bélgica, Bulgaria, República Checa, Francia, Alemania, Grecia, Suiza, España, Hungría, Italia, antigua Yugoslavia, Rumanía, Rusia. Introducida en Portugal. Vive en bosques, colinas y pastos secos.[1]
Genista sagittalis fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 710. 1753.[2]
Genista: nombre genérico que proviene del latín de la que los reyes y reinas Plantagenet de Inglaterra tomaron su nombre, planta Genesta o plante genest, en alusión a una historia que, cuando Guillermo el Conquistador se embarcó rumbo a Inglaterra, arrancó una planta que se mantenía firme, tenazmente, a una roca y la metió en su casco como símbolo de que él también sería tenaz en su arriesgada tarea. La planta fue la llamada planta genista en latín. Esta es una buena historia, pero por desgracia Guillermo el Conquistador llegó mucho antes de los Plantagenet y en realidad fue Godofredo de Anjou que fue apodado el Plantagenet, porque llevaba un ramito de flores amarillas de retama en su casco como una insignia (genêt es el nombre francés del arbusto de retama), y fue su hijo, Enrique II, el que se convirtió en el primer rey Plantagenet. Otras explicaciones históricas son que Geoffrey plantó este arbusto como una cubierta de caza o que él la usaba para azotarse a sí mismo. No fue hasta que Ricardo de York, el padre de los dos reyes Eduardo IV y Ricardo III, cuando los miembros de esta familia adoptaron el nombre de Plantagenet, y luego se aplicó retroactivamente a los descendientes de Godofredo I de Anjou como el nombre dinástico.[3]
sagittalis: epíteto latino que significa "como un arco".[4]
La carquexia fina (Genista sagittalis) es una especie fanerógama de planta de la familia de las fabáceas.
Genista sagittalis, Chamaespartium sagittale
Le genêt ailé (Genista sagittalis), aussi appelé genêt à tiges ailées ou genistrelle, est une espèce de sous-arbrisseau vivace de la famille des Fabaceae.
C'est une petite plante (10 à 30 cm de haut), prostrée, en coussinet, aux tiges érigées avec 3 larges ailes qui sont comprimées aux nœuds. Sur ces derniers s'attachent de petites feuilles ovales. Les fleurs sont jaunes, en grappes terminales.
Ce genêt se rencontre dans les prairies, pelouses, rocailles ou talus jusqu'à 2 000 m d'altitude. La floraison a lieu de mai à juillet suivant la localisation. L'aire de répartition couvre pratiquement toute l'Europe tempérée, au sud du Danemark, de l'Allemagne et de la Pologne.
Inflorescence
Gousses
Genista sagittalis, Chamaespartium sagittale
Le genêt ailé (Genista sagittalis), aussi appelé genêt à tiges ailées ou genistrelle, est une espèce de sous-arbrisseau vivace de la famille des Fabaceae.
Streličasta žutilovka (pretrganka, lipica, žutica strieličasta, lat. Genista sagittalis, sin. Chamaespartium sagittale), listopadni grm iz porodice mahunarki rasprostranjen po cijeloj Europi, osim krajnjeg sjevera; raste i u Hrvatskoj. Njezino latinsko ime sagittalis, znači streličast. Vrsta je nekada bila uključivana u rod Chamaespartium.
Stabljika joj može biti uspravna ili polegnuta, slabo razgranata. Cvate žutim cvjetovima od svibnja do srpnja.[1]
Streličasta žutilovka (pretrganka, lipica, žutica strieličasta, lat. Genista sagittalis, sin. Chamaespartium sagittale), listopadni grm iz porodice mahunarki rasprostranjen po cijeloj Europi, osim krajnjeg sjevera; raste i u Hrvatskoj. Njezino latinsko ime sagittalis, znači streličast. Vrsta je nekada bila uključivana u rod Chamaespartium.
Stabljika joj može biti uspravna ili polegnuta, slabo razgranata. Cvate žutim cvjetovima od svibnja do srpnja.
Křidleškata žandawa (Chamaespartium sagittale, syn.: Genista sagittalis) je kerkowa rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae). Po někotrych žórłach słuša k rodej žandawow (Genista).
Křidleškata žandawa je małoróstny, ležacy kerk, kotryž docpěje wysokosć wot 15 hač do 30 (50) cm a šěrokosć wot hač do 1 m. Hałuzy su křidleškate, zrunane a wotestejo kosmate. Lězucy stołpik je wodrjewjeny.
Snadne lisćo je ćmowozelene. Łopjena su njedźělene, šěroko-lancetojte a docpěja dołhosć wot 5 hač do 20 mm. Wone zahe wotpadnu.
W zažnym lěću, wot meje hač do junija kćěje. Kćenja su ćmowožołte, docpěja dołhosć wot 1 hač do 1,2 cm a steja w nakónčnych, krótkich, hustych kićach. Keluch je wotestejo kosmaty a njese dwudźělnu hornju hubku a třidźělnu delnju hubku. Žołta króna docpěje dołhosć wot 10 hač do 15 mm.
Rosće na suchich trawnikach, na lěsnych a pućowych kromach a na skalnych zwisach. Ma radšo ćopłe, w prawym měrje suche, małowutkate, tróšku kisałe pódy.
Rostlina je w srjedźnej a južnej Europje rozšěrjena.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo biologiji doda.
Křidleškata žandawa (Chamaespartium sagittale, syn.: Genista sagittalis) je kerkowa rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae). Po někotrych žórłach słuša k rodej žandawow (Genista).
Janowiec skrzydlaty[3], janowczyk skrzydlaty[4] (Genista sagittalis L.) – gatunek rośliny z rodziny bobowatych (Fabaceae). Jest szeroko rozpowszechniony w Europie południowej od Hiszpanii na zachodzie po Ukrainę na wschodzie. Północna granica zasięgu biegnie przez Francję, Belgię, Niemcy, Czechy, Węgry i Rumunię[5]. W Polsce bardzo rzadko dziczejący na skrajach lasów i na murawach[4] w powiecie przeworskim[3]. Uprawiany jest w ogrodach skalnych[5].
Janowiec skrzydlaty, janowczyk skrzydlaty (Genista sagittalis L.) – gatunek rośliny z rodziny bobowatych (Fabaceae). Jest szeroko rozpowszechniony w Europie południowej od Hiszpanii na zachodzie po Ukrainę na wschodzie. Północna granica zasięgu biegnie przez Francję, Belgię, Niemcy, Czechy, Węgry i Rumunię. W Polsce bardzo rzadko dziczejący na skrajach lasów i na murawach w powiecie przeworskim. Uprawiany jest w ogrodach skalnych.
Genista sagittalis là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]
.jpg){kind=small}
Bài viết liên quan đến tông đậu Genisteae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Genista sagittalis là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.
.jpg)
.jpg)
